Vyrůstají ve válce, jinak jsou to ale děti jako každé jiné. Sní o tom, čím budou, až vyrostou. To ukazuje projekt Drawfugees, za kterým stojí André Naddeo, nezávislý novinář a dobrovolník. „Drawfugees není nic víc, než dát dětem bílý papír a pastelky, aby mohly ukázat své emoce. Své obavy a vize o minulosti a budoucnosti,“ píše André na svém webu I’m immigrant, na kterém sdílí také příběhy dospělých. Kdo jsou, jaký byl jejich život před odchodem z vlastní země a jaký je jejich sen.
André se vydal do Řecka, aby pomohl uprchlíkům a zároveň zdokumentoval jejich životy. „Uprostřed největší humanitární krize od konce druhé světové války, s více než 65 miliony vysídlených lidí na celém světě, jsem se vrátil do Řecka pracovat na svém vlastním projektu,“ píše André pro BoredPanda a dodává: „Cílem projektu je zjistit, co se děje uvnitř hlav dnešních dětí-uprchlíků. Tyto děti jsou často vidět v médiích, ale zdá se mi, že nikdo se nepokusil zkoumat jejich myšlenky o jejich minulosti a jejich naděje do budoucna.“
"Čím bych chtěla být, až vyrostu? Učitelkou! Tohle jsem já ve třídě, jak učím své budoucí studenty. Chtěla bych učit všechny, aby všechny uprchlické děti mohly chodit do školy. To potřebujeme." (Lana, 9 let, Sýrie)
André strávil 45 dní žijící v uprchlickém táboře Pireus, který se ale poté uzavřel. A v té době se projekt Drawfugees zaměřil na něco mnohem jednoduššího. „Prosíme uprchlické děti, aby nám nakreslili, čím chtějí být, až vyrostou,“ vysvětluje André změnu. Základní poslání projektu Drawfugees se nezměnilo, stále dává hlas dětem, které trpí válkou a porušováním lidských práv.
"Chci být určitě učitelem. Tohle je ale dům, protože žádný nemáme." (Evan Siloo, 5 let, Irák)
„Mnoho těch dětí by se mohlo stát lékaři, učiteli, dokonce i vládci, ale jen málo z nich budou dělat to, co opravdu chtějí,“ říká André, ale dodává, že Drawfugees je optimistickým projektem. „Neignorujeme jizvy a bolest z minulosti, zaměřujeme se však na naději do budoucnosti,“ uzavírá.
"Chtěl bych být řidič, šofér. To proto, že to dělal i můj táta. Chtěl bych být jako on. Vydělám si tím něco?" (Aoumar Mazan Shabe, 9let, Sýrie)
"Tohle jsem já jako zubařka, která se stará o pacienta ležícího na lehátku Červeného kříže. To bych ráda dělala, až vyrostu." (Toulay Khalil, 6 let, Sýrie)
"Tohle je mé auto. To je to, co chci, až vyrostu. Řídit auto!" (Ahmad, 4 roky, Sýrie)
"Ráda bych byla dětská lékařka, protože mým snem je starat se o děti, jako jsem já. Líbi se vám můj obrázek?" (Reem, 6let, Sýrie)
"Chtěl bych být fotbalista kvůli Ronaldovi - já a můj tát se na něj rádi diváme, když hraje za Real Madrid." (Arsyan siloo, 9 let, Irák)
"Všechno, co bych si v životě přála, je barevný dům a konec utíkání. Normální život." (Kiran siloo, 9 let, Irák)
"Strašně moc miluju kytičky a hvězdy, protože pořád září. Tak by měl vypadat život. Ve svém domě se starám o děti. Ráda bych byla doktorka, až vyrostu." (Malak Mahmoud, 9 let, Sýrie)
"Tohle je můj dům a mé děti, které si hrají, zatímco přicházím domů se svým kufříkem. Chtěl bych být doktor, až vyrostu. Veselé Vánoce všem!" Mohamed Al Kadad, 8 let, Sýrie)
Foto: FB Drawfugees
Jazyková bariéra je často jedním z důvodů, proč se bojíme nebo ostýcháme s někým navázat řeč nebo vztah. Amanda Moore, studentka základní školy v Kalifornii, tenhle problém ale vyřešila velmi jednoduše. Použila online překladač od Google. Proč?