Emily Max je učitelkou na základní škole Toomer v USA a už téměř 10 let se věnuje vzdělávání dětí s tělesným či duševním hendikepem nebo se speciálními vzdělávacími potřebami. Vnímá, že pro vývoj dětí je stejně jako učení důležitá hra. Když Emily vídala, že hřiště, na kterém si spolužáci hrají, není pro děti s fyzickým nebo psychickým hendikepem vhodné, rozhodla se, že vytvoří inkluzivní hřiště. „Aby si tam mohly hrát děti bez ohledu na to, jestli mají nebo nemají nějaký hendikep,“ říká Emily pro Humankind.
„V Toomeru jsme vůči dětem s hendikepem vstřícní, myslím si, že inkluzi zvládáme velmi dobře. Řekla jsem si ale, že by některé věci šly dělat ještě lépe,“ zdůvodňuje Emily pro USA Today, proč se pro projekt tak nadchla. Cesta k vytouženému hřišti byla dlouhá, ale stála za to. Emily zhruba rok dělala průzkum, procházela dostupné materiály a možnosti, jak hřiště postavit a upravit. Chtěla také sehnat finance, díky kterým by se hřiště dalo zrealizovat. Přihlásila se do soutěže, kterou pro školy vypisovala jedna pojišťovací společnost a vyhrála pro Toomer 100 tisíc dolarů. „Chtěla jsem vytvořit prostor, který by byl bezezbytku přístupný všem dětem, prostor bez bariér,“ psala mimo jiné Emily do žádosti o grant.
Jen pár týdnů po výhře bylo hřiště postaveno. Má měkký, gumový povrch, po kterém se dobře pohybuje také dětem na vozíku. Jednotlivé části hřiště a hračky jsou umístěny níže nad zemí a jsou vyrobeny tak, že hraním s nimi je dětem stimulováno všech pět smyslů. Základní škola Toomer není jedinou, kdo hřiště využívá, místní dětský klub tam chodí také. Na hřišti je tak pořád živo a děti si společně hrají. „Šla jsem jednou ráno do práce a zastavila mě jedna žena. Děkovala mi, říkala, že hřiště je skvělé a že to je výborné místo pro všechny pro děti v naší komunitě,“ popisuje Emily jednu z pozitivních reakcí. Podle ní inkluzivní hřiště ukazuje, že je lepší, když si děti hrají společně. „Pokud si spolu můžeme všichni hrát, pak spolu můžeme všichni také žít,“ uzavírá Emily.
Foto: Repro Humankind
Jazyková bariéra je často jedním z důvodů, proč se bojíme nebo ostýcháme s někým navázat řeč nebo vztah. Amanda Moore, studentka základní školy v Kalifornii, tenhle problém ale vyřešila velmi jednoduše. Použila online překladač od Google. Proč?