Iniciativy Exit pomáhají již v několika státech lidem odhodlaným opustit neonacistická a radikální hnutí. Pomocí individuálních konzultací s psychology, podpory při navazování nových vztahů, hledání nové práce nebo bydlení, pomáhají začít nový život, ale také vyrovnat se s potenciálním fyzickým či psychickým nátlakem ze strany hnutí. V roce 2015 založili bývalí zahraniční neonacisté Exit Slovensko. Snaží se tak vytvořit komplexní mechanismy, které by pracovaly s extremisty, a to nejen během pobytu ve vězení, ale i po návratu do běžného života.
Dnes 42letý Christian Picciolini se stal ve svých 12 letech členem extremistického hnutí Chicago Area Skinheads. Působil v něm 8 let a když první lídr Clark Martell napadl a surově zbil dívku, kterou viděl na zastávce s černochem, a byl uvězněn, Christian hnutí několik dalších let vedl. Přestože jeho rodiče byli migranti z Itálie a setkávali se s předsudky, ztotožnil se postupně s myšlenkami hnutí a s nenávistí vůči migrantům, Židům, černochům i homosexuálům. „Bylo to jednoduché. Chtěli jsme dokázat naši rasovou nadřazenost a zabránit něčemu, co nazýváme genocida bílých. Věřili jsme, že všichni, kteří nejsou bílí, nás chtějí zničit. Byla to hloupá představa, ale jako mladý člověk jsem to tak vnímal. Snadno jsem tomu podlehl a osm let jsem tomu vášnivě věřil,” říká dnes o své zkušenosti.
Přestože ho přitahovala myšlenka, že něco brání, skutečnost byla jiná. „Realita byla taková, že jsme nebránili nic, jen jsme všechno ničili,” říká. V době, kdy se mu narodily děti, pochopil, že už není schopný omluvit svou nenávist sám před sebou. Uvědomil si, že myšlenky hnutí jsou pouze propagandou a nemají základ v realitě. „Bylo mi 22 let a už jsem měl děti. A právě děti změní člověka. Měl jsem něco, co jsem mohl milovat, a to se stalo i mou prioritou. Uvědomil jsem si, že když jsem začal znovu milovat a vrátil jsem se k té nevinnosti, kterou jsem ztratil jako 14letý, můj život se změnil k lepšímu. Začal jsem mluvit s černochy, Židy nebo homosexuály. Uvědomil jsem si, že naše životy nejsou tak rozdílné. I oni měli tytéž city jako já, měli jsme stejný vztah ke svým dětem. Své děti jsem miloval stejně jako homosexuální pár,” popisuje. Jeho odchod z hnutí však neproběhl přes noc. Byl pro Christiana velmi problematický. Ztratil ženu i děti, práci i sociální kontakty. Právě vlastní zkušenost ho inspirovala, aby pomohl dalším lidem začít nový život. Svůj příběh popsal v knize "Romantické násilí: Zpověď amerického skinheada".
Christian Picciolini (foto: Mark Seliger)
Život po nenávisti
V roce 2011 založil organizaci Life After Hate (Život po nenávisti), která sdružuje bývalé členy extremistických hnutí. Ti mimo jiné cestují po světě a vyprávějí své příběhy. V květnu 2016 se dostal i na Slovensko na několik přednášek na středních školách v Bratislavě a Banské Bystrici. Po pozitivních ohlasech na jeho vystoupení a díky podpoře mnohých Slováků si uvědomil, že i na Slovensku je třeba založit „Exit program".
Workshop Exit Deutschland se Stevenem proběhl také v Děčíně (foto: Lukáš Houdek)
A proč právě Slovensko? Jeho kapela Final Solution (Konečné řešení) byla první americkou skinheadskou skupinou, která cestovala mimo zemi a v roce 1992 hrála na koncertě v německém Výmaru. Vidělo je několik tisíc lidí z celé Evropy. „Dnes se stydím, když si uvědomím, že i my jsme svým způsobem přispěli k tomu, co se děje u vás. Vím, že dnes jsou tito lidé u vás dokonce v parlamentu,“ okomentoval Christian situaci na Slovensku pro Pluska.sk.
Partnerem v realizaci organizace pro pomoc lidem v extremistických hnutích se mu stal 28letý Steven Hartung. Jeho příběh je podobný. V 17 letech se stal lídrem místní skupiny neonacistického hnutí v Durynsku. Organizoval demonstrace, koncerty, účastnil se pouličních bitek a dalšího násilí. „Byli jsme přesvědčeni, že pouze my dokážeme pochopit pravdu o potřebě etnické a rasové segregace a o tom, že se bílí musí konečně postavit svým nepřátelům, ať už jsou jimi migranti, systém, policie či demokratická vláda,” říká o ideologii skupiny.
Steven Hartung (foto:Alex Völkel / nordstadtblogger.de)
Časem si však uvědomoval čím dál více, že tato cesta není řešením a ve 23 letech se rozhodl neonacistickou scénu opustit. To se ale ukázalo jako náročné a nebezpečné. Byl aktivním členem neonacistického hnutí a všichni jeho kamarádi byli stále jeho součástí. Když veřejně promluvil o svém záměru odejít, začal od svých bývalých kamarádů dostávat zprávy plné opovržení a výhrůžek. Když na Facebooku uviděl výzvy k jeho zabití, uvědomil si, že se musí přestěhovat.
Steven na workshopu se studenty gymnázia ve Stříbře (foto: Lukáš Houdek)
Organizace Exit Německo založená bývalými příslušníky neonacistických hnutí mu pomohla překonat toto složité přechodné období. Zajistila mu nový domov, školu a pomohla i postupně si vybudovat nový život. „Vím, že nikdo nemůže být přinucen opustit neonacistickou scénu. Ale když se tak rozhodnete sami, já a ostatní bývalí členové neonacistických skupin jsme připraveni pomoci vám začít nový život. Jelikož jsem to sám zažil, vím, jak důležité je moci si promluvit s někým, kdo situaci rozumí,” popisuje na webu projektu Exit Slovensko.
EXIT Deutschland
Podobné EXIT programy fungují v dalších zemích úspěšně již řadu let. V Německu jako první s úsilím pomoci bývalým radikálům začal projekt EXIT Deutschland založený v roce 2000 kriminalistou Berndem Wagnerem a bývalým vůdcem neonacistické skupiny Ingo Hasselbachem. Za dobu svého fungování pomohli více než 500 lidem úspěšně hnutí opustit. Za své úsilí získali několik ocenění, jako například cenu míru Ericha Maria Remarqua.
Program EXIT je v Německu podporovaný ze soukromých darů i vládních zdrojů. “Federální vláda se rozhodla podpořit EXIT, aby nikdo z těch, kteří chtějí opustit pravicově extremistickou scénu, nezůstal sám a bez pomoci,“ řekl Frank Kempe, mluvčí spolkového ministerstva pro rodinné záležitosti, seniory, ženy a mládež.
Aktivity programu zahrnují jak pomoc jednotlivcům, tak kampaně s cílem zvýšit povědomí o problematice. V roce 2014 například “vytrollili” každoroční akci pravicových extremistů – „smuteční” pochod Wunsiedelem, kde je pohřbený Rudolf Hess. Princip byl jednoduchý, za každý metr, který pochodující ušli, věnovali firmy a jednotlivci z regionu 10 eur na podporu programu Exit Deutschland. Podařilo se tak získat 10 tisíc eur. Účastníci pochodu na konci získali certifikáty za účast na charitativním běhu.
Operace trojské tričko
Další z akcí byla například Operace trojské tričko, která byla řešením problému, jak oslovit členy silně uzavřené skupiny. V roce 2011 tak na festivalu Rock for Germany rozdávali zdarma tričko s lebkou a nápisem „Hardcore Rebellen“. Po prvním vyprání se však na tričku objevil nápis „Když se může změnit tričko, ty můžeš taky. Pomůžeme ti opustit extrémní pravici. EXIT Deutschland” Přestože akce nepřinesla žádný konkrétní odchod z pravicové scény, povedlo se o EXIT programu informovat velkou část komunity. Akce se také dostala do světových médií jako Times, Guardian, BBC, Le Monde.
Žádné odsuzování, jen pomoc
Žádné odsuzování, jen pomoc. To je heslo EXIT programů vznikajících po celém světě. Pokud se rozhodneš změnit způsob života založený na nenávisti, bývalí členové extremistických hnutí jsou tu, aby tě v tvém úsilí podpořili. Poskytnou ti podporu a potřebné informace, které budeš potřebovat na cestě za novým životem. Více informací najdeš ZDE.
Úvodní foto: Mark Seliger