Kompletní výzkumnou zprávu najdete ZDE. Ve formátu PDF si ji můžete stáhnout ZDE.
Dotazníkové šetření se zabývalo postojem občanů do 36 let k jednotlivým menšinám a sociálním skupinám, a to z několika úhlů a prostřednictvím různých nástrojů. Z velké části duplikuje otázky z výzkumu v roce 2014 tak, aby bylo možné postoje mladých lidí srovnat – jak u nastupující generace, tak u generace, která na otázky odpovídala před sedmi lety. Je proto možné sledovat posun.
„Hlavní cílová skupina našeho výzkumu je stejná jako v projektu HateFree Culture, tedy lidé ve věku 15-30 let. Sledujeme ale také starší skupinu 21–36 let kvůli porovnání s výzkumem z roku 2014, tato skupina s projektem zestárla,” vysvětluje Martina Veverková z Medianu.
Příspěvek pro trojčata ano, nikoli však romské matce
Otázky pokládané ve výzkumu zjišťují, jak lidé hodnotí konkrétní situace ze života s různými aktéry. Polovina z dvou tisíc respondentů tak u dané situace získala informaci, že byl aktér například Rom, druhá polovina byla vystavena bezpříznakové situaci, kdy nebyla etnicita aktéra zmíněna.
Ukázalo se například, že zatímco na realitní inzerát odpoví Filip Novák, nemá problém mu byt pronajmout 73 % respondentů. Pokud se zájemce představí jako Erika Demeterová, problém s tím nebude mít už jen 45 %, resp. 37 % lidí ze starší skupiny. Oproti roku 2014, kdy kampaň začala, jde však o mírné zlepšení.
S jednorázovým finančním příspěvkem matce, které se narodila trojčata, by souhlasila zhruba polovina respondentů, pokud je však matkou Romka, přiznalo by jej pouze 17 % (resp. 13 %) odpovídajících.
Pokud by došlo k vykradení trafiky 17letým chlapcem, v případě romského pachatele by ho poslalo do vězení 36 % respondentů, v případě, kdy jeho etnicita nebyla zmíněna, patří pachatel za mříže jen podle 25 % dotázaných. Oproti roku 2014 však došlo opět ke zlepšení. Tehdy by romskému mladíkovi dalo nepodmíněný trest odnětí svobody 47 % lidí (oproti 35 % u nepříznakové varianty otázky).
„Postoje k Romům se ve srovnání s rokem 2014 tedy částečně zlepšily. Stále ale platí, že celkově jsou Romové ve srovnání s ostatními skupinami vnímáni silně negativně,” hodnotí výsledky Lukáš Houdek, manažer HateFree Culture. „Zhruba polovině dotázaných by vadili na postu starosty v jejich obci, jako sousedé a také kdyby se měli přiženit či přivdat do bližší rodiny. Nejpřijatelnější jsou Romové jako spolupracovníci nebo jako dárci krve,” dodává.
K Vietnamcům shovívavější, s ruským starostou by měli Češi problém
Velmi pozitivně hodnotí respondenti naopak vietnamskou menšinu. V některých případech mají dokonce tendenci jim oproti majoritě „nadržovat”.
V situaci podezření na krácení daně respondenti u vietnamského podnikatele častěji předpokládali, že muselo dojít k nevědomé chybě, než v případě podnikatele, který Vietnamec není. Mírnější postih by také dali za neomluvené hodiny ve škole vietnamského žáka oproti nevietnamskému.
Pokud jde o ruskou menšinu, mladí Češi ji obecně nevnímají jako problematickou, v odpovědích se však rusofobie ukazuje. Ruským spoluobčanům by například respondenti vyměřili výrazně vyšší pokutu za poškození hospody, téměř polovině by pak vadil ruský starosta či starostka.
Soužití s muslimskou menšinou hodnotí lidé v průzkumu převážně negativně, zároveň ale přiznávají, že například oproti romské menšině o jejich životě v Česku mnoho nevědí.
Vyšší povědomí o hoaxech i násilí z nenávisti
Oproti roku 2014 mladí Češi méně věří mýtům na adresu Romů, na něž se vedle jiných právě kampaň HateFree Culture ve svých aktivitách zaměřila. „Výrazně méně respondentů pokládá za pravdivé zprávy o nároku na vyšší dávky speciálně pro romské rodiny, důchodech i bez odpracovaných let či lécích zdarma v rámci státní podpory,” říká Lukáš Houdek.
K posunu došlo také v citlivosti k projevům násilí z nenávisti. Zatímco napadení Romů skupinou neonacistů na autobusové zastávce považuje za předsudečné násilí takřka stejné množství respondentů jako v roce 2014, verbální projevy a projevy v online prostoru jsou častěji vnímány jako projev násilí z nenávisti. Ukázky rasistických vtipů nebo příspěvků na sociálních sítích hodnotí mladí Češi daleko více jako urážlivé a méně jako vtipné.
Výzkum tak prokázal, že se povědomí o fenoménu jiného než fyzického násilí zvýšilo. Respondenti jsou také více přesvědčeni, že by se nenávistné komentáře na internetu neměly nechávat bez postihu.
Mladí Češi lidská práva vnímají, kampaň HateFree Culture je podle nich užitečná
Data ukazují, že 71 % mladých lidí ve věku 15–30 let má kladný přístup k dodržování lidských práv a k rovnému přístupu k lidským právům i pro diskriminované menšiny. 88 % respondentů považuje násilí z nenávisti za velké nebezpečí pro celou společnost.
V postoji k lidským právům byli téměř vždy negativnější vyučení a středoškoláci s maturitou a také platil efekt věku – čím mladší, tím více dbají na dodržování lidských práv a zjednání nápravy v případě jejich porušení. U většiny z nich platilo, že pozitivnější postoje zastávaly ženy a příslušníci specifických skupin či subkultur.
Z konkrétních lidskoprávních otázek projevují respondenti největší míru podpory odškodnění za nedobrovolné sterilizace romských žen, pozitivně se staví i ke zrovnoprávnění gayů a leseb v otázce manželství a umožnění adopce dětí homosexuálním párům.
Výzkum vystavil uspokojivé vysvědčení samotné kampani HateFree Culture. Tři čtvrtiny respondentů, kteří kampaň zaznamenali, vnímají její aktivity pozitivně (jako užitečnou, sympatickou, zveřejňující zajímavé informace a příběhy). Ti, které zasáhla, pak v dalších bodech šetření vykazují nižší míru předsudků než ti, kteří ji neznají. Zná ji přitom zhruba 40 % mladých Čechů.
„Výsledky výzkumu nás samozřejmě potěšily, protože ukazují, že dlouhodobá kampaň tohoto typu, ve spolupráci s dalšími aktéry, dopad mít může. A že je možné s postoji veřejnosti pracovat. Naším úkolem je nyní zapracovat na tom, abychom zasáhli ještě větší množství mladých lidí než dosud,” uzavírá Lukáš Houdek z HateFree Culture.
Kompletní výzkumnou zprávu si můžete stáhnout ZDE.