Nezisková realitka pomáhá hledat bydlení lidem čelícím diskriminaci

Obrázek: ferove-bydleni-small

Iveta Horváthová vyrůstala v dětském domově na Moravě. Po maturitě odjela do Prahy za prací. Navzdory slibnému začátku ale přišla o bydlení, ocitla se na ulici, těhotná a v zimě. Studií musela zanechat. Díky projektu Férové bydlení, který funguje jako nezisková realitní kancelář orientovaná na lidi v bytové nouzi, se jí podařilo najít nové bydlení u majitelů, kteří neodmítají uchazeče pro jejich romský původ. Až bude její dcera Rebeka starší, plánuje Iveta dokončit vysokou školu a rozvíjet se ve svém oboru.

Touha po novém začátku ve vlastním

Iveta Horváthová vyrůstala od dvou a půl let v dětském domově na Moravě, kde později vystudovala střední pedagogickou školu. Po maturitě odjela do Prahy za prací. Pracovala v obchodě, v call centru i v restauracích na Hlavním nádraží. Díky podpoře Nadace Terezy Maxové studovala soukromou vysokou školu a při studiu nastoupila na pozici učitelky v mateřské škole. Navzdory slibnému začátku ale přišla o bydlení. Ocitla se na ulici, těhotná a v zimě. Studií musela zanechat. Přestože čekala dítě, dlouho se jí nedařilo najít místo v azylovém domě. Až po půl roce se díky sociální pracovnici z Prahy 9 dostala do jednoho z takových zařízení v Mladé Boleslavi, které spadá pod organizaci R-Mosty. V té době měla měsíc před porodem a podle jejích slov jí to zachránilo život.

„Když se mi narodila zdravá a krásná dcera, ze všeho nejvíc jsem toužila přestěhovat se do vlastního bydlení a začít nový život,“ vzpomíná. Stejně jako mnoho dalších romských žen ale narazila na neochotu realitních agentur a majitelů nemovitostí. V azylovém domě ji proto nabídli účast v projektu, jehož cílem je oslovovat majitele nemovitostí, kteří neodmítají uchazeče o bydlení pro jejich původ. V případě paní Horváthové se takoví majitelé našli po necelých třech měsících.

Díky novému bydlení se jí vrátil optimismus a elán do života. S majiteli mají dobré vztahy. Je ráda, že může bydlet s přítelem, který má stálé zaměstnání, a dceru Rebeku tak mohou vychovávat společně v důstojných podmínkách. Až Rebeka vyroste a bude chodit do školky, plánuje dokončit vysokou školu a rozvíjet se ve svém oboru.

ferkovebydleni2

Iveta Horváthová s partnerem ve vytouženém bytě.

Férové bydlení

Iveta Horváthová je jednou z klientek, kterým se podařilo díky projektu Férové bydlení najít byt. Projekt běží od dubna 2016 pod neziskovou organizací R-Mosty, která už řadu let poskytuje profesionální pomoc lidem ohroženým sociálním vyloučením. 

Férové bydlení funguje jako realitní kancelář orientovaná na domácnosti v bytové nouzi. Oslovuje soukromé majitele nemovitostí, kteří jsou ochotni za standardních podmínek pronajmout svůj byt lidem ohroženým sociálním vyloučením, zejména lidem v akutní bytové nouzi, romským rodinám nebo matkám samoživitelkám. Vychází přitom z přesvědčení, že dostupné a kvalitní bydlení je základním předpokladem prevence sociálního vyloučení. Teprve pokud rodiny a jednotlivci bydlí, mohou řešit další problémy, jako je zadlužení, nezaměstnanost, nízká kvalifikace nebo vzdělání dětí. Bydlení ve standardních nájemních bytech rovněž pomáhá zabraňovat vzniku vyloučených lokalit, ve kterých se patologické jevy koncentrují a mohou přenášet z generace na generaci.

ferkovebydleni1

Bydlení především

Projekt funguje dva roky, zpočátku byl realizován pod názvem Bydlení především. Za tu dobu se podařilo najít bydlení pro 12 rodin nebo matek samoživitelek. Návazný projekt Férové bydlení poskytuje širší možnosti pro oslovování majitelů bytů a nemovitostí a pro informační kampaň zaměřenou na veřejnost, díky které se začali jednotliví majitelé ozývat i sami. Pracovníci projektu zprostředkovávají kontakty mezi pronajímateli a klienty, pomáhají domlouvat spolupráci a podmínky bydlení. V rámci asistence mohou také nabídnout kontrolu plnění závazků - jako například plateb nájemného, bezproblémového občanského soužití v místě, zachování kvality nemovitosti v rámci běžného opotřebení - a v případě nedodržení podmínek zpětné umístění nájemníků v azylovém domě nebo jiném náhradním ubytování.

Díky majitelům, kteří do projektu přihlásili svůj byt, bydlí od minulého měsíce další rodina. Veronika a Honza pronajali byt mladé romské rodině s dítětem. Rodina v minulosti žila na ubytovně. Podmínky, které zde panovaly, se však postupem času staly neúnosnými, oba partneři se proto rozhodli přestěhovat každý zvlášť ke svým rodičům. Nyní žije rodina opět pohromadě a společně se připravuje na květnový příchod nového potomka.

ferovebydleni4

V bytě Veroniky a Honzy už dnes bydlí rodina z ubytovny.

Překonat bariéry strachu a předsudků 

Pracovníci projektu se setkávají s případy, kdy Romové při shánění bydlení podnikají zoufalé kroky. Například sami nabízejí majitelům nebo realitním agenturám neúměrně vysoké kauce či vyšší nájemné. V jiných případech s hledáním bydlení pomáhal například i zaměstnavatel, který se za ně zaručil, ve smíšených rodinách chodíval na prohlídky bytu neromský partner. Jeden majitel popsal pracovníkům Férového bydlení situaci, kdy zájemkyně o byt přišla velmi dobře oblečena a na obličeji měla vrstvu světlého make-upu, aby nebylo na první pohled poznat, že je Romka. Po řadě neúspěšně absolvovaných prohlídek jsou často nakonec nuceni akceptovat jakékoliv bydlení, a to i v nevyhovujících podmínkách nebo vyloučených lokalitách.

“Chceme proto zprostředkovat šance na férové bydlení lidem, kteří přes svou složitou životní situaci neztratili odhodlání a schopnosti potřebné k důstojnému a odpovědnému životu. Chceme rovněž využít potenciál, který je v naší společnosti, a přispět k tomu, aby byly překonány bariéry strachu a předsudků mezi majiteli a pronajímateli bytů a domů a jejich možnými nájemci z řad našich klientů,” stojí v popisu projektu na webu. Majitelé bytů a domů získají kromě pravidelného příjmu z pronájmu i možnost osobně přispět k omezování diskriminace a předsudků, a tím i ke kultivaci naší společnosti.

“Chtěl bych touto cestou vyzvat všechny sociálně odpovědné majitele nemovitostí, aby neváhali si s námi sjednat schůzku, během které jim předáme konkrétní informace a reference od dalších férových majitelů v projektu. Majitelům nabízíme komplexní servis - najdeme nájemníky z řad romských nebo jinak diskriminovaných klientů, zprostředkujeme podpis korektní smlouvy, uhrazení dohodnuté kauce, předání bytu a následně asistujeme klientům v jejich potřebách tak, aby nájemní vztah mohl dlouhodobě a korektně fungovat," dodává manažer projektu Adam Pospíšil.

Foto: Archiv Férového bydlení

Zimu občas prožívají odříznutí od světa. Stává se, že musí uklidit velké množství sněhu, aby se dostali ke koním. Koně chodí navštěvovat i dívka na invalidním vozíku. Když je cesta nesjízdná, přijedou pro ni s koňmi až do vesnice. “Projížďky na koni jí pomáhají. Mně zase pomáhá její věčný optimismus a radost ze života. V budoucnosti bychom spolu chtěly absolvovat několik desítek kilometrů dlouhý trail na koních přes hory, " vypráví Zuzana.
 
Na statek chodí také další děti i děti z ústavů a dětských domovů. Jezdí na ponících i na velkých jezdeckých koních, češou je, čistí kopyta, dávají jim seno, učí se je vodit a hlavně jim rozumět. V jednom přes léto prázdném seníku mají děti velké pískoviště, starý kufřík s pohádkovými knížkami, houpačku a stolek se židlemi, na kterém si kreslí.
 
Pomáhají také lidé z romské osady
 
S poníky navštěvuje Zuzana také lidi starší generace, kteří žijí sami bez rodin v rejdovském Domě seniorů. S rodinou pak pomáhá i dalším lidem z vesnice. Od jara do podzimu se starají o několik zahrad a sadů, které sousedí s hospodářstvím. Většinou patří starším lidem z obce, kteří je už nemohou sami sekat. Trávu na seno pro koně suší na lukách u statku. Často při tom pomáhají také lidé z romské osady. “Jsou velmi šikovní a pracovití. Například takový Lajoš - kupuji od něj seno pro koně. On a jeho rodina. I Stano s kurzem na obsluhu motorové pily i mladá Táňa, co si v Rožňavě dělá řidičák, i slepý Ivan se ženou Janou, co si postavili v domě koupelnu, i Žaneta, co skončila gymnázium a učila ve škole děti," popisuje Zuzana. “Před lety jsem učila v místní základní škole, kde jsem se postavila na stranu romských matek z místní segregované osady, které chtěly, aby se k jejich dětem učitelky chovaly stejně jako k jejich neromským spolužákům. V rejdovské romské osadě jsem poté dala dokupy několik chlapců a děvčat, kteří jako hudební skupina Rejdovate Čhave občas vystupují po okolí,” doplňuje. (https://www.facebook.com/Rejdovate-%C4%8Chave-662422310561647/)
 
 
Hipoterapie dostupná pro každého
 
V létě 2016 začala Zuzana nabízet možnost terapie nejen s velkými koňmi, ale i s poníky Bety a Spikem. Kurz hipoterapie Zuzana absolvovala na Slovenskej zdravotníckej univerzite. Tuto formu terapie dělají s rodinou ve volném čase zdarma, případně za dobrovolný příspěvek. 
 
Péče o koně není jednoduchá ani levná záležitost. Přesto to s koňmi nevzdala. Mnoho aktivit spojených hlavně s ježděním dětí z ústavů dělá zdarma, dobrovolně. V budoucnu by proto s dcerou a přítelem chtěli na podporu těchto aktivit založit menší občanské sdružení. "‘Čím víc budeš rozumět koním, tím méně budeš rozumět lidem.’ řekl mi jednou kamarád z Mengusovic, který k nám chodí strouhat a podkovat koně. Netroufám si říct, do jaké míry rozumím koním a lidem, ale myslím si, že spíše platí: Čím více se budeš snažit porozumět koním, tím více se budeš snažit porozumět lidem," uzavírá Zuzana.
 
V současné době by hospodářství podle Zuzany potřebovalo přibližně 5000 eur na výstavbu malé ekologické bezbariérové chatky, kde by se děti a dospělí mohli schovat před nepříznivým počasím, ale také na opravu stájí a na koupi malého vozíku pro poníka Spika. Chtěli byste se na těchto aktivitách nějak podílet a podpořit je? Napište Zuzaně na stránce 
Zuzkino slobodné gazdovstvo. (https://www.facebook.com/Zuzkino-slobodn%C3%A9-gazdovstvo-1381993442107364/)