Fortune Azibuke je sedmadvacetiletý mladík z Nigérie. Do Německa přišel před čtyřmi lety, kdy opustil svůj domov kvůli rozmachu teroristické skupiny Boko Haram, která postupně začala ovládat také oblast, ve které žil. Jelikož Německo zamítlo jeho žádost o azyl, čeká na deportaci do své vlasti. Do té doby má status nelegálního migranta. Jak se s danou nálepkou žije a jak se mu žije v uprchlickém táboře?
Jaký byl tvůj život v Nigérii, než ses rozhodl odejít?
Pracoval jsem v jedné firmě, dostával jsem pravidelnou výplatu a táhlo mě to dopředu. Jenže pak přišel terorismus. Boko Haram, možná jsi o nich už slyšel. Zabíjejí hodně lidí, všude potlačují svobodu, chtějí, aby byli všichni muslimové, zakazují alkohol a spoustu dalších věcí. Přinášejí s sebou extrémismus a vyrábí bomby. Zabíjejí lidi, unášejí děti a znásilňují ženy. Abych byl v bezpečí, musel jsem odejít. Proto jsem teď v Německu. Když jsem sem ale přišel, bylo mi řečeno, že nemám nárok na politický azyl, protože si nemyslí, že je Nigérie ve válce. Prý je to u nás v pořádku.
Můžeš tu tedy zůstat?
Ne. Jsem prý nelegální imigrant, ilegál. Žádná lidská bytost by neměla být „ilegální“. Ilegální jsou drogy, zbraně nebo lichva. Lidi přece ilegální být nemohou. Nemůžu například chodit svobodně po ulici. Když mě legitimují policisté, a já jim ukážu svůj pas, dají mi pokutu. Když mě chytili naposledy, dali mi pokutu 1000 euro. Jenže já nemůžu pracovat, jak bych tedy mohl tolik peněz zaplatit? Dostávám příspěvek od státu (pozn. red. Podle Fortunových slov je to 200 – 250 Euro měsíčně) a musím ještě 4 měsíce dělat veřejně prospěšné práce, abych pokutu splatil. Výplatu z toho pro sebe nemám žádnou.
Rozumím správně tomu, že když máš status nelegálního imigranta, nemůžeš pracovat?
Nemůžu. Nemám potřebná povolení. Chodil jsem tu do školy, kde jsem nastoupil na praxi do jedné společnosti. Ta mi po dokončení praxe dala roční smlouvu. Vydělával bych 9 euro za hodinu, jenže jsem zjistil, že nemůžu. Snažil jsem si povolení vyřídit, ale úřady mou žádost zamítly, protože zde po zamítnutí žádosti o azyl žiju nelegálně. Můj život se tak skládá jen z toho, že ráno vstanu, najím se a jdu pak večer zase spát. Nemám pro co žít. Je mi 27 let a nemám dům, ženu, nemám práci ani žádnou budoucnost. Prostě nic.
Chce se ti zpátky do Nigérie?
Chtělo by se ti do Somálska? Nebo do Sýrie? Nikdo přece nechce jít žít do válečné zóny. Je to už 4 roky, co jsem odešel. Už tam nemám dům, práci a nemám ani peníze, protože jsem všechny utratil, abych mohl přijet sem. Teď mě chtějí vrátit bez ničeho tam, odkud jsem přišel. Za lidmi, před kterými jsem utekl.
Kdy přišel ten moment, kdy ses rozhodl opustit Nigérii?
Stalo se to, že teroristé z Boko Haram přišli do měst a začali zabíjet lidi. Začali zabíjet gaye a lesby, lidi, co pijí alkohol, všechny, kteří se jim znelíbili. Ustanovili zákony, které nejsou normální. Nedá se podle nich žít. Proto se některé komunity rozhodly proti teroristům bojovat. Jenže teroristů je víc, mají zbraně, takže tyto komunity přemohly. Pak jsem prostě musel utéct. Nemohl jsem tam zůstat, jinak bych tam umřel. Podle jejich zákonů nejsem svobodný člověk. Dělají život nesnesitelným.
Smím se zeptat, jakého jsi náboženského vyznání?
Já jsem křesťan. Ale náboženství s tím nijak nesouvisí. Boko Haram je to jedno. Zabíjejí úplně všechny. Hlavně tedy muslimy.
Myslíš si, že to je o náboženství?
Ne. Myslím, že je to věc politiky.
Někteří lidé si ale myslí, že tak Boko Haram činí ve jménu islámu.
Ne. Islám není zlé náboženství. Je to celé o politice. Teroristé nejsou silnější než vláda. Ale někdo jim dává prostředky a zbraně, aby bojovali proti vládě, komunitám i proti samotným lidem. Zabíjejí nevinné. Svým obětem pak vše zabaví - dům, majetek i peníze. Islám nekáže nenávist. Islám nekáže utlačování. Islám je náboženství míru, a to říkám, ač nejsem muslim. Mám mnoho kamarádů muslimů a jsou to dobří lidé. Pak jsou lidé, kteří jsou extrémisté. Ty potom někdo politicky využívá, aby zabíjel lidi. A to je u nás Boko Haram.
O co podle tebe Boko Haram jde?
Chtějí peníze, majetky, vládu a moc. Chtějí všemu šéfovat.
Kde teď bydlíš?
Na ubytovně pro uprchlíky. Je nás pět v jednom pokoji. Nedá se tam pořádně vyspat, je tam hluk, protože je nás tam moc. V jedné budově je víc než 3000 lidí.
Jak to tedy funguje? Jsi sice ilegální imigrant, ale v tom domě zůstat můžeš?
Ano, na ubytovně mohu zůstat, dokud nebudu deportován. Musím počkat na oficiální příkaz vlády k mé deportaci. Německé úřady musí nejprve mluvit s nigerijskou vládou, jestli mě mohou deportovat zpět. Každý den se bojím, když vyjdu na ulici a vidím policistu. Mám strach. Až si pro mě přijdou, tak jsem skončil.
Co si o daném rozhodnutí k tvé deportaci myslíš ty?
Je to hrozná situace. Ale nemyslím si, že by za to mohli evropští občané. Vůbec ne. Spíš je to věcí vlád jednotlivých států. To ony podle mě dělají špatná rozhodnutí. Mám tu například hodně přátel z Libye, kde měli dům, ženu, rodinu a práci, ale museli odejít, protože Kaddáfí je pryč a jejich země je v chaosu. Co mají dělat? Mají se stát teroristy? Ne. Proto se rozhodli odejít. Jenže co tady mají dělat? Přijdou sem a úřady po nějaké době rozhodnou, že je musí deportovat. To je podle mě špatně. Tohle neříkám jako imigrant, ale jako Afričan. A myslím si, že to je věc lidských práv, protože na jejich základě by se mělo ke všem přistupovat stejně. Je jedno jsou bílí nebo černí, Afričané nebo Evropané. Jak může člověk navíc žít bez práce? To pak vede k tragickým osudům. Například u nás na ubytovně každé tři měsíce někdo spáchá sebevraždu.
Jaká je tvoje zkušenost s lidmi na ulici?
Jednou jsem šel například do baru na drink. Když jsem si chtěl objednat, řekli mi, ať odejdu, že pro mě nic nemají. Když jsem jim pověděl, že se chci jen napít a vidím, že to, co chci, tam mají, řekli mi, ať odejdu. Občas chci jít do klubu, ale do některých nepouští černé. Tady v Augsburgu to proto moc dobré není. Myslím, že média vytváří špatný obraz imigrantů. Takže když nás potom lidi vidí, mají strach.
Často čteme v médiích nebo na internetu zprávy o tom, že s imigranty stoupá také kriminalita. Co si o tom myslíš?
Je to těžká situace. Když takhle člověka necháte na ubytovně bez práce, tak ho zabíjíte, zabíjíte jeho sny, jeho vize. Může pak mít zlé myšlenky, které ho dovedou k něčemu špatnému. Takhle se z lidí stávají zločinci. Jsou zoufalí. Potkal jsem hodně lidí, kteří mi říkají, že z Afriky přichází spousta zločinců. Věř mi, že znám hodně imigrantů. A jsou to dobří lidé, ale protože nemají práci, nemají jak přežít a žijí ve strachu, tak se z nich někdy stanou zločinci. Když se k někomu jako ke zločinci opakovaně chováte, stane se z něj.
Někteří mi říkají, že bych si měl najít ženu, mít s ní děti a oženit se s ní. Pak bych to mohl totiž zůstat. To je ale špatná cesta. Nemůžu být s někým, koho nemiluju. Navíc to není fér vůči Německu. Není to správné. Jenže pokud budou někteří lidé pořád tlačeni do kouta, nakonec to udělají. I když je to špatné - jak pro onu ženu, tak pro společnost i pro něj samotného. Musíme dělat správné věci a přemýšlet nad tím.