Po 70 letech byla Grovelandské čtyřce obviněné ze znásilnění udělena milost. „Šlo o justiční omyl.“

Obrázek: groveland-4-small

Čtyři afroameričtí muži, Charles Greenlee, Walter Irvin, Samuel Shepherd and Ernest Thomas, byli posmrtně omilostněni téměř 70 let poté, co byli obvinění ze znásilnění bílé ženy. K tomu mělo dojít ve floridském Lake County v červenci roku 1949. Norma Padgett, které bylo v té době 17 let, obvinila čtyři mladé Afroameričany z přepadení a znásilnění. Floridští zákonodárci se v roce 2017 jednomyslně shodli na tom, že vydají oficiální omluvu rodinám takzvané Grovelandské čtyřky. V usnesení uvedli, že se skupina mužů „stala obětí obrovského bezpráví a otřesné zacházení ze strany soudů je ostudnou kapitolou floridské historie.“

Ernest Thomas ještě před tím, než byl vyslechnut, uprchnul. Pátralo po něm téměř tisíc ozbrojených mužů s honícími psy. Poté, co ho našli spícího pod stromem, ho zastřelili. V případu, který vstoupil do historie pod názvem „Grovelandská čtyřka“, byli tři muži, Greenlee, Irvin a Shepherd obviněni a uvězněni. Jejich přiznání bylo vynuceno bitím a mučením a odsouzeni byli porotou složenou výlučně z bělochů. Charles Greenlee, kterému bylo v té době pouze 16 let, byl odsouzen na doživotí, zbylí dva k trestu smrti.

Walter Irvin a Samuel Shepherd, veteráni druhé světové války, se se svým případem obrátili na Nejvyšší soud poté, co se jejich případu ujal Thurgood Marshall, výkonný ředitel lidskoprávní organizace NAACP Legal Defense and Educational Fund. Jejich případ se sice v roce 1951 vrátil k novému projednání, během cesty k soudu je však postřelil místní šerif Willis McCall. Ten později uvedl, že muže s pouty na rukou střelil při pokusu o útěk. Shepherd zemřel okamžitě, Irvin byl ještě schopen dosvědčit, že byl střelen šerifovým zástupcem Jamesem Yatesem, který ho chtěl podle jeho slov „dodělat“. Přežil i přesto, že střelné poranění krku bylo ošetřeno se zpožděním, protože ambulance odmítla převézt Afroameričana.

grouveland 4 1

Nové projednání případu skončilo neúspěchem. Přeživší Irvin byl znovu odsouzen i přesto, že bývalý agent FBI dosvědčil, že žalobci proti němu zfalšovali důkazy. V roce 1968 byl Walter Irvin podmínečně propuštěn, nežil však o moc déle. Hned následující rok byl nalezen mrtev ve svém autě. Podmínečně propuštěn byl také Greenlee, kterého soud původně poslal do vězení nadoživotí. Zemřel v roce 2012.

Floridští zákonodárci se v roce 2017 jednomyslně shodli na tom, že vydají oficiální omluvu rodinám takzvané Grovelandské čtyřky. V usnesení uvedli, že se skupina mužů „stala obětí obrovského bezpráví a otřesné zacházení ze strany soudů je ostudnou kapitolou floridské historie.“ Již v prosinci minulého roku prohlásil nově zvolený floridský guvernér Ron DeSantis, že udělení milosti je prioritou. Tak tomu nebylo v případě jeho předchůdce, guvernéra Ricka Scotta, který se odmítl případem křivě obviněných mužů zabývat, ačkoli ho o to floridští zákonodárci žádali.

Projednávání o udělení posmrtné milosti se kromě rodin odsouzených mužů účastnila také dnes 86letá Norma Padgett. Během jednání uvedla, že byla skutečně znásilněna. Byla prý vytažena z auta a k hlavě jí byla přiložena zbraň. I sedmdesát let poté prosila, aby mužům žádná milost udělena nebyla. „Snažně vás prosím, neomilostňujte je, udělali to,“ pronesla k radě, která měla o milosti pro čtveřici mužů rozhodnout. Naproti tomu současný guvernér DeSantis uvedl: „Nevím, zda je vůbec nějaká možnost, že by se na tento případ dalo pohlížet tak, že snad naplnil ideály spravedlnosti. Ve skutečnosti byly opakovaně znásilňovány. A myslím si, že tento případ je justiční omyl.“

groveland 4 2

K jejím slovům se vyjádřil také senátor Gary Farmer: „Nyní na sklonku života dostala šanci očistit se, hledat odpuštění a podpořit spravedlnost, kterou si tyto čtyři rodiny a tito čtyři muži zaslouží. Je velmi smutné, že tuto možnost nevyužila a nadále drží při životě lež. Tento čin se nestal. Důkazy jsou jasné.“

Carol Greenlee, dcera jednoho z mužů Grovelandské čtyřky, uvedla, že je za udělení milosti pro svého otce vděčná, přeje si však, aby byl její otec zproštěn viny. „Začínala jsem se dvěma cíli. Jeden z nich byl, aby se svět dozvěděl pravdu, že můj otec není žádný násilník. Druhým cílem je očistit jeho jméno, aby jeho potomci, vnoučata i synovci a neteře už nemuseli po světě chodit s tímto stigmatem a hanbou,“ uvedla.

I přes obrovskou bolest, kterou rodina Charlese Greenleeho musela snášet, uvedl Charlesův bratr Wade, že nebyli rodiči vedeni k nenávisti, ale lásce. „Kdybych měl tu možnost, řekl bych ženě, která je obvinila, že rodina Greenlee jí už dávno odpustila. Necítíme k ní nenávist, protože jsme byli vychováni jinak,“ uzavírá.

Foto: State Archives of Florida