Když jednoho dne před dvaceti lety hrál Margaretin pětiletý syn na farmářském trhu v Hollywoodu na housle Brahmse, objevila se před ním skupinka teenagerů. V první chvíli ji to vyděsilo, pak jí ale došlo, že si prostě jen přišli poslechnout krásnou skladbu v podání dětského houslisty. A tehdy také dostala revoluční nápad. Pokusit se skrz vážnou hudbu pracovat se sociálně vyloučenou mládeží, jež je vystavena různým neblahým vlivům, které ji mohou svést na scestí. Založila proto Harmony Project, kde se děti společně věnují nácviku a interpretaci klasických skladeb. Program aktuálně pracuje s 2000 dětí. A nese ovoce. Zkušenosti zakladatelky Margaret Martin podpořené vědeckou studií dokazují, že děti, které aktivně programem prošly, zlepšily svou koncentraci, prospěch ve škole, znovunabyly své sebevědomí a více než 90 % z absolventů programu mezi lety 2010 a 2014 se následně dostalo na vysokou školu.
Z ulice do Bílého domu
Margaret Martin je ženou, která prostředí teenagerů, se kterými pracuje, zná na vlastní kůži. Sama zažívala domácí násilí a stala se také obětí násilí sexuálního. Rok strávila na ulici. To ji však neodradilo od toho, aby si ve svých třiačtyřiceti letech dodělala magisterský titul ve společenských vědách, který později doplnila o doktorát. Vzdělání proto považuje za klíč k dalšímu rozvoji budoucnosti člověka. „Vnímám to jako věc lidských práv, protože věřím, že každé dítě, které se ve škole objeví, si zaslouží šanci na vlastní kompletní vzdělání,“ říká.
Během svých studií se Margaret zaměřila na zkoumání vlivu prostředí, ve kterém děti vyrůstají, na rozvoj jejich myšlení s následným vlivem na učení. Ukazuje se, že děti vycházející z chudého prostředí často nemají prostor pro soustředění, jelikož jsou vystaveny neustálému hluku, a nemají dostatek příležitostí pro komplexní jazykový kontakt v době, kdy se vyvíjejí. Tyto okolnosti značně zvyšují riziko jejich neúspěchu ve škole. Výzkum z roku 2014 ukázal, že právě socioekonomický původ spojený se vzděláním rodičů může mít na další vývoj a úspěch dětí ve škole velký vliv. Jen 16 % dětí, jejichž matka nemá dokončené středoškolské vzdělání, nemá v 8. ročníku amerického vzdělávacího systému problémy se čtením. Oproti tomu je toto číslo značně vyšší (49 %) u dětí, jejichž matka má minimálně bakalářský titul.
Na tento nepoměr ve startovních podmínkách dětí se právě Margaret Martin snaží už téměř dvacet let reagovat svým programem Harmony Project, který přináší výsledky a mění životy dětí i celých rodin. Margaret totiž byla přesvědčena, že hudba – zejména v kolektivní formě – může dětem ze znevýhodněného prostředí pomoci své výsledky ve škole zlepšit. „Říkáme tomu mentorování skrz hudbu,“ vysvětluje Margaret.
93 % absolventů míří na vysokou
„Rodiče neměli příležitost studovat v místě, odkud pocházíme. A tak přišli sem, aby mi zajistili lepší život,“ říká Ari Jacinto z Los Angeles, který je do projektu zapojen už pět let. „Kdyby tu tento projekt nebyl, nevím, co bych dělal. Je dost možné, že bych dělal nějaké hlouposti. Teď mám spoustu možností,“ pokračuje. „Rád bych šel na vysokou a udělal se svým životem něco dobrého,“ dodává s úsměvem. „Součástí Harmony Projectu jsem od svých sedmi. Protože mi bude osmnáct, tak je tomu už přes deset let. Hudba mi dala naději a dala mi možnost nějak svůj život zlepšit,“ říká Lazi Gardenas. „Tenhle program dokáže zachraňovat životy. Protože člověka vytáhne z jeho okolí,“ pokračuje. „Lidi, kteří tady na nástroje hrají, pocházejí z opravdu špatných čtvrtí. Jsou to místa, kde to někam dotáhnout není skutečně možné. Tam kde jsi, tedy zůstaneš na vždy,“ doplňuje.
A jak je možné, že k takovému zlepšení dochází? Skupina vědců, která změny v chování dětí zapojených do projektu zkoumala, přišla na to, že se u nich rozvinula schopnost jejich mozku rozpoznávat zvuky malých nuancí. To je podle nich do určité míry schopnost spojená s gramotností. Rozvíjí tedy ta centra mozku, která mohou být na základě prostředí, ze kterých dětí vycházejí, méně rozvinuta. „Děti, které byly více zapojené do hudebního programu – to znamená vyšší přítomnost v hodinách – si po dvou letech vyvinuly silnější kódování řeči v mozku, než jejich méně zapojení vrstevníci,“ uvádí studie. „Navíc děti, které byly více zapojeny, projevily zlepšení známek, zatímco u těch méně zapojených se zlepšení nedostavilo,“ píše se dále. Zjednodušeně řečeno toto společné hraní vážné hudby rozvíjí mozek tak, že je následně schopen snáze přijímat nové informace a dovednosti.
Neuvěřitelných 93 % z absolventů, kteří programem mezi lety 2010 a 2014 prošli, se následně dostali na vysokou školu. Dnes je do programu zapojeno na 2000 studentů. A poptávka zdaleka převyšuje nabídku. Dostat se do programu zájemcům trvá až čtyři roky. Proto by Margaret Martin ráda jeho kapacitu rozšířila.
Foto: FB Harmony Project