Pokud zrovna nepadají trakaře, je objem příspěvků na téma sledovaných menšin pořád zhruba stejný. Zrovna v lednu 2015 trakaře padaly a teroristické útoky v Paříži vyvolaly i v českém prostředí vysokou intenzitu příspěvků, v dalších měsících se ale situace poměrně uklidnila, jak ukazuje obrázek níže.
Až polovina komunikace o Romech je od Romů samotných
Začátek roku byl také poznamenán výrazným vychýlením témat ve prospěch tématu muslimové, jindy jsou totiž dominantně zmiňovanou menšinou Romové, jak je vidět z grafu na obrázku níže. Dnes se zdá, že objem zmínek na téma muslimové v posledních měsících poklesnul, a do popředí se opět dostalo téma Romů. Tak jednoduché to ale není, abychom srovnali internetový buzz za tyto dvě konkurenční skupiny témat, je potřeba se dívat na charakter příspěvků a komunit, odkud pocházejí.
V první řadě je důležité si uvědomit, že menšiny Romů a muslimů jsou v Česku ve výrazně odlišném postavení a tato skutečnost se odráží i ve způsobu mluvení o menšinách. Zatímco Romové tvoří v Česku výraznou menšinu s několika stovkami tisíc členů, v případě muslimů se pohybujeme řádově v tisících. Na internetu jsou tak Romové oproti muslimům mnohem výrazněji zastupováni přímo zástupci své menšiny. V případě monitoringu tak odhadem až polovina komunikace o tématu Romové pochází od samotných Romů. To přirozeně není případ komunikace o tématu muslimové, kde je poměrně obtížné vůbec najít komunikaci v češtině pocházející od muslimů či muslimek. Kdybychom tuto skutečnost zohlednili, můžeme odhadovat, že objem zmínek o tématu muslimové může být vyšší než v případě tématu Romové.
Dále je potřeba zdůraznit, že téma Romové včetně různého druhu vymezování se vůči Romům ze strany české společnosti, je přítomno dlouhodobě, desítky let, a vesměs je akcentováno v lidových rozpravách. Občas se toho tématu chytnou politici, aby s ním v pozitivním nebo častěji v negativním smyslu více systematicky pracovali. Naopak téma muslimů je v českých internetových rozpravách poměrně nové, zato je v negativním emočním vyznění systematicky rozvíjeno xenofobními aktivitami hnutí Islám v ČR nechceme, ale objevuje se zde i souznění s různými dalšími systematičtějšími protestními aktivitami (proti EU, proti neziskovému sektoru, proti náboženství, proti „pravdoláskařům“, proti Západu). Jak jsme ukázali v minulém článku, lidé na internetu mají tendenci témata menšin poměrně dosti propojovat, více než jednu menšinu zmínilo za měsíc únor 74 % internetových přispěvatelů. Případ koordinovaného přístupu k hejtování v případě „konvičkovců“ a dalších ukazuje, že posílením lidové tendence vymezování se a pomlouvání lze vytěžit poměrně slušnou slávu a získat vliv v diskuzích na internetu.
Kde se o kom mluví
Na vlně vytěžování lidových tendencí vymezovat se proti menšinám a pomlouvat je se však nevezou pouze „konvičkovci“, ale do velké míry k tomu přispívají i zpravodajské servery volbou titulků svých článků a výběrem logiky řazení příspěvků v diskuzích. Na obrázcích níže je vidět zastoupení témat jednotlivých menšin na jednotlivých doménách. Vysoký podíl komunikace na téma muslimové můžeme zaznamenat na Facebooku, kde jsou výrazně aktivní „konvičkovci“ (ale i jejich odpůrci), ale dále zejména na zpravodajském serveru idnes.cz a na jeho blogové sekci. Právě v blogové sekci idnes.cz často najdeme články lidí spjatých s iniciativou pana Konvičky a celkově je na doméně idnes.cz zastoupeno téma muslimové výrazněji než na jiných zpravodajských serverech jako novinky.cz, zpravy.aktualne.cz a blesk.cz, nebo dokonce i parlamentnilisty.cz.
Příčinou vysokého objemu příspěvků vymezujících se vůči menšinám na doméně idnes.cz může být kromě vysoké čtenosti tohoto webu i specifický způsob výchozího řazení příspěvků ve zdejších diskuzích – zvýhodněně jsou zobrazovány příspěvky s nejvyšším počtem pozitivního hodnocení od čtenářů (děje se tak mačkáním tlačítka plus), to znamená, že čím více diskuzní příspěvek obsahuje stereotypní názor souhlasící s obecným míněním, tím získá lepší zobrazení, naopak kritické a kontroverzní příspěvky (rozuměj „v porovnání s většinovými stereotypními názory“) jsou odsunuty v diskuzi dolů. Tento způsob zobrazování diskuze na ostatních jmenovaných zpravodajských serverech používán není a diskuzní příspěvky jsou většinou zobrazovány v chronologickém řazení.
Na obrázcích výše si dále všimněme, že velká část objemu komunikace vzniká na serveru lide.cz, který má však spíše chatovací charakter – důraz na real-time interakci a seznamování, obecnější nastavení témat, prakticky nedohledatelnou historii a málo rozčleněná uživatelská práva. Zároveň je zde velmi vysoký podíl buzzu na téma Romové, poměrně vysoké zastoupení tématu homosexuálové a naopak velmi nízký objem buzzu na téma muslimové. Ve své podstatě dosti nehierarchické chatování tak přeje komunikaci uvnitř menšiny, tj. vycházející od členů menšiny, a naopak moc nepřeje systematickému budování hejtovací organizace konvičkovského typu. Různé flame-wars a trollové se sice objevují v chatu celkem často, ale jedná se spíše o neorganizované střety, systematičtější práce s komunitou jako např. tvorba manifestů, pořádání větších setkání a plánování další strategie se na lide.cz příliš neobjevuje a ani zde nemá prostor – místnost Islám v ČR nechceme na lide.cz obsahuje jen jednotky příspěvků za týden, oproti tomu na Facebooku zaznamenává stejnojmenná stránka stovky příspěvků denně.
Příspěvky o každém ze sledovaných témat menšin mají svou specifickou strukturu stereotypního zobrazování menšiny. Toto stereotypní zobrazování se dlouhodobě spíše nemění a pro každou sledovanou menšinu má odlišnou podobu. Tak téma muslimové je velmi výrazně spojováno s náboženstvím, téma homosexuálové se sexem, rodinou a bydlením, téma Romové s celou paletou negativních společenských dějů – nezaměstnanost, kriminalita, příživnictví a rasismus, dále i věcněji s tématy bydlení či vzdělání.
Hlavní spouštěče nárůstu komunikace
Na závěr se podívejme, co jsou spouštěče velkých nárůstů komunikace v některých dnech. To nám pomůže pochopit, kde se berou různé vlny nárůstu komunikace a proč některé vlny trvají dlouhodoběji a jiné rychle pominou. Z obrázku níže je patrný trend objemu komunikace za jednotlivá sledovaná témata (nově sledujeme i zmínky na téma židé).
Někdy může být nárůst komunikace spouštěn širšími světovými či domácími událostmi, jindy úvahou na vybrané téma (třeba v live-stylovém či senzacechtivém článku) nebo na základě mechanismů vycházejících zevnitř komunity (jako například náhlé zdvojnásobení objemu komunikace za den na serveru lide.cz). Například tragické umírání migrujících lidí ve středomoří z 19. dubna 2015 se však v komunikaci na sledovaná témata nijak zvlášť neodráží. Zda příspěvek spustí nebo nespustí silnější vlnu buzzu, to záleží na celkovém kontextu komunity a je obtížné to předem odhadovat bez účasti na životě této komunity. Jaký druh článku spolehlivě nadzvedne české webové publikum? Určitě je k němu potřeba využít ty nejspolehlivější ingredience – kritiku lidových stereotypů, pocit ohrožení běžného českého občana a nějakou tu lidskoprávní neziskovku, případně paní ombudsmanku.
V budoucnu se zkusíme více zaměřit na charakteristiky a strukturu buzzu o jednotlivých menšinách a podíváme se na vztahy přispěvatelů a příspěvků v rámci jednotlivých domén a komunit. To nám pomůže lépe pochopit roli různých (sociálních) médií pro formování názorů české společnosti nebo jejích částí. Ti, kteří nejvíce křičí, nemusí být zároveň tím, kdo je nejvíce slyšet.
Zprávy o výstupech přechozích měření si přečtěte zde a zde.
Detailní popis metodologie měření najdete zde.