V posledních měsících se objevuje stále více manipulativních či lživých zpráv, tzv. hoaxů, které mají za cíl poškodit jednotlivce či skupiny obyvatel a šířit tak nenávist. Tyto zprávy se často po zveřejnění lavinovitě šíří po internetu, aniž by si sdílející zprávu ověřili. Naštěstí se také stále více lidí učí zprávy ověřovat a tyto hoaxy jsou vysvětlovány. Jak jednoduše se lživá zpráva šíří a jak někteří k šíření lživých informací přistupují, ukázal nedávný případ údajného citátu Jana Wericha.
Citáty a obrázky odsuzující islám a imigraci jsou na Facebooku velmi oblíbené. Možná i proto vytvořil falešný profil Jiřího Ovčáčka jako parodii obrázek s údajným citátem Jana Wericha, který měl říci 23. září 1938 v rozhovoru pro rozhlas. V citátu Werich přirovnává nacisty k muslimům.
O tom, že se jedná o profil recesistický, nelze po přečtení popisku stránky pochybovat: „Nekorektní, neformální a neoficiální fanclub profesionála v politickém PR dění Jiřího Ovčáčka.“ Oficiální a autentický profil mluvčího Hradu lze nalézt ZDE.
Obrázek, který v kontextu recesistického profilu dával smysl, nasdílela česká právnička Klára Samková, která mu dala svým komentářem „Že by něco do Konvovy sbírky islamofobů??“ zcela jiný kontext.
Citát nasdílelo více než 6000 lidí, mnozí z nich s přesvědčením, že se jedná o slova Jana Wericha. Na situaci zareagoval autor obrázku vysvětlením, že si vymyslel nejen citát, ale i danou situaci. Tím mohla být situace vyřešená. Následující události však ukazují, jak se na českém internetu pracuje s informacemi a jak se lživé informace šíří.
Klára Samková své šíření hoaxu okomentovala slovy, že 99% informací nelze ověřit a proto je ověřování si faktů 100% ztrátou času. Ze statistického hlediska dle ní prověří informace čas.
K hoaxu se vyjadřovali také další lidé. V diskuzi lze dohledat názory, že není důležité, zda Werich výrok uvedl, důležité je, že je pravdivý. To je bohužel dnes velmi časté jednání. Mnoha uživatelům nevadí, že sdílí lživé informace, je pro ně důležitější, že daná informace podporuje jejich názor, případně, že se jim zdá pravdivá. Někteří z diskutujících dále žádali důkaz, že Werich daná slova nepronesl. Je paradoxní, že v této situaci musí být prokázáno, že se situace nestala, přičemž je spíše zvykem (například také u soudu), že je naopak třeba na základě důkazního materiálu prokázat, že se daná situace skutečně odehrála. Stejný problém vzniká u prokazování různých příběhů, jako například známý šířící se hoax o situaci v mnichovské nemocnici. Daný příběh, byť zcela nesmyslný, je vnímám jako pravdivý až do chvíle, než někdo přinese důkaz, že pravdivý není. U některých případů, které se nestaly, tak není možné jejich smyšlení prokázat, protože neexistují o situaci žádné záznamy.
V tomto případě se však prokázat, že se situace nestala, podařilo. Český rozhlas se k situaci vyjádřil následovně: „Český rozhlas prošel svůj archiv, přehled vysílání i noviny a žádné takové prohlášení nenašel. Víme, že ten den měl Jan Werich jiné starosti, neboť vozil vojáky během mobilizace a můžeme s největší pravděpodobností říct, že se jedná o podvrh.“
Ani to však některým uživatelům internetu nestačilo. To, zda citát Werich pronesl, či nikoli, je pro mnoho z nich zcela nepodstatné. Například politička Eva Hrindová z Bloku proti islámu k situaci uvedla, že není podstatné, že je obrázek hoax, protože se ukazuje, že lidé mají tendenci tomu věřit, jelikož je to pravda. A to je, podle ní, pozitivní.
Stáváme se tak často svědky toho, jak je pro některé uživatele nepodstatné, zda je informace pravdivá, důležité je, že zapadá do jejich ideologického rámce. Příště tak může podobný komentář napsat například Jára Cimrman.
