Indický Nejvyšší soud ve čtvrtek přišel s převratným rozhodnutím týkajícím se práva na soukromí, které zasahuje různé aspekty života jednotlivce. Mimo jiné v něm stojí, že: „Sexuální orientace je jedním ze základních znaků soukromí. Diskriminace člověka na základě jeho sexuální orientace hluboce narušuje jeho důstojnost a sebevědomí. Rovnost znamená, že sexuální orientace každého jednotlivého člověka ve společnosti musí být chráněna.“ Rozhodnutí Nejvyššího soudu se tak dostalo do rozporu se stále platným zákonem 377, který ve své podstatě kriminalizuje stejnopohlavní sex. Opozice rozhodnutí soudu vítá a indičtí LGBT aktivisté hovoří o prvním kroku k vítězství lásky nad tmářstvím. Pro indickou vládu je podle agentury Reuters komplikací hned v několika ohledech. Je také v rozporu s jejím dřívějším tvrzením, že právo na soukromí není základním lidským právem garantovaným ústavou.
Přestože soud svým prohlášením zatím platný diskriminační zákon neshodil ze stolu, poskytl početné indické LGBT komunitě naději na šťastnější budoucnost. Podle některých může být také prvním krokem na cestě k definitivnímu zrušení platnosti zákona známého pod číslem 377. V tom se uvádí, že „Kdokoliv dobrovolně má sexuální styk, který je proti přírodě – s mužem, ženou nebo zvířetem, měl by být potrestán odnětím svobody na doživotí, nebo vězením až do výše deseti let. Může mu být současně vyměřena pokuta.“ Platnost tohoto zákona, který bývá většinou vnímán jako namířený proti stejnopohlavním stykům (přestože mohou být podle něj trestány i orální a anální sexuální styky u heterosexuálních párů), už v roce 2009 zrušil Vrchní soud v Dillí. Následně ho však v prosinci 2013 opět vrátil v platnost právě Nejvyšší soud s tím, že je věcí zákonodárců, aby o jeho platnosti rozhodli. Toto rozhodnutí vyvolalo řadu protestů po celé zemi a indická vláda od té doby čelí tlaku tamních LGBT aktivistů, osobností veřejného života i mezinárodních organizací.
Čtvrteční verdikt Nejvyššího soudu se však nevztahuje jen k homosexualitě jako takové, ale k právu na soukromí obecně, které označuje za základní lidské právo a dává ho na roveň právu na život. Devítičlenný stolec soudců tak nyní přehlasoval kauzy z let 1954 a 1962, u kterých došli soudci k názoru, že právo na soukromí základním lidským právem není. Aktuální rozhodnutí tak zasahuje například také do požadavků na snímání biometrických údajů obyvatel pro vystavení povinných občanek (Aaadhaar). Podle některých právníků může mít toto rozhodnutí vliv také na zákaz konzumace hovězího masa nebo pití alkoholu v některých státech Indie.
Foto: Protesty proti znovuzavedení zákona 377 v lednu 2014 v Dillí (foto: Lukáš Houdek)