Chrudimský spolek Hurá na výlet pořádá v reakci na manipulativní předváděcí akce organizované takzvanými šmejdy už více než dva roky výlety pro zájemce z řad seniorů z pěti českých krajů. Starší lidé se tak díky nim dostanou na zajímavá místa Česka – bezpečně a s důvěrou. „Nabízíme alternativu za sto korun včetně oběda, dopravy, služeb průvodců i zdravotníků,“ říká předseda spolku Tomáš Martinek. „Myslíme si, že je lepší napomáhat mezigeneračnímu sbližování, než své mládí prostřednictvím moderních marketingových metod zneužívat k vyvíjení nátlaku za účelem zisku,“ dodává. Účastníci zájezdu si jejich dobrovolnictví chválí. „Všichni lidé, co s námi jezdí, jsou úžasní, milí, každému poslouží a já se mezi nimi cítím strašně dobře,“ usmívá se Eva Chládková, která s Hurá na výlet jezdí už od samého začátku. A jako nejlepší hodnotí zájezd, kdy se mohla proletět ve vrtulníku.
Spolek vznikl v roce 2014 a něco přes dva roky pravidelně brázdí s autobusy plnými seniorů krásy Česka. „Vozíme seniory a hendikepované z Pardubického kraje, z Vysočiny, Prahy, Brna a z Hradce Králové,“ přibližuje Tomáš. Své klienty vybírají ve spolupráci se zařízeními pro seniory a hendikepované, ale hlásí se jim také sami, nebo skrze vnoučata, která si iniciativy spolku všimnou na sociálních sítích. Společně pak dobrovolníci i starší lidé navštěvují nejrůznější kulturní nebo přírodní atrakce. „Dnes jsme posbírali seniory z Pardubic a Chrudimi a dojeli jsme do Hradce Králové, kde jsme absolvovali prohlídku studia virtuální reality,“ popisuje nedělní program Tomáš. „Někteří se tak mohli podívat například k soše Ježíše Krista nebo do Drážďan – zkrátka tam, kam se třeba ještě za celý život nepodívali,“ pokračuje. „Pro seniory výlet ale znamená také vytržení ze samoty,“ doplňuje.
Motivací mladých lidí, kteří na dobrovolné bázi spolek rozběhli, bylo organizovat výlety pro ty, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodnění – zejména šlo pak o lidi s pohybovými hendikepy. „Zjistili jsme ale, že to jsou často právě senioři, kteří strádají mimo jiné hlavně samotou. A proto jsme se začali orientovat také na ně,“ shrnuje Tomáš. Dnes senioři tvoří většinu jejich výletníků a jejich počet stále roste. Letos spolek plánuje na 26 výletů pro víc než tisícovku lidí.
Tomáš Martinek
Cena zájezdu je rovných sto korun pro osoby starší 65 let nebo osoby ZTP, náklady na jednoho výletníka však mohou přesahovat i pětistovku. Proto je spolek závislý z menší části na financování z veřejných zdrojů, podporu však získává hlavně od soukromých firem a dárců z řad veřejnosti formou sbírky. To si uvědomují také klienti, kteří za možnost cestovat za příznivou cenu neskrývají vděk. „Všem, co jezdí, se ty výlety moc líbí. Platíme jenom stovku a máme v tom i obědy zadarmo, což je naprosto úžasné,“ říká nadšeně pravidelná výletnice Eva Chládková a dodává, že ví, jaké úsilí organizátoři vyvíjejí.
Pro dobrý pocit!
„Na projektu pracuju od začátku jako dobrovolník a motivuje mě asi nejvíc ta radost ostatních,“ svěřuje se Tomáš s důvody své aktivity. „Jsem rád, že můžeme s našimi dobrovolníky ukázat, že si nemusíme obléknout černé sako a někomu nechat sepsat úvěrovou smlouvu, ale nabídnout lidem obyčejnou radost a nezneužívat důvěry starších lidí. Myslím, že tohle je potřeba,“ doplňuje.
Se spolkem Hurá na výlet jezdí jako dobrovolnice už rok a půl i Tereza Divišová. Snaží se zapojovat podle vlastních časových možností, minimálně však jednou za měsíc. Potvrzuje, že frekvence výletů vzrůstá. „Tolik výletů, které se plánují letos, v loňském roce nebylo,“ přikyvuje. „Čím víc se o nás ví, tím víc lidí se zapojuje a je i více akcí,“ říká a dodává s ironií, že důvody, proč se do dobrovolnictví zapojila, jsou částečně sobecké. „Mně to dává dobrý pocit,“ usmívá se Tereza a s nadhledem doplňuje další motivaci: „A dobíjí mě to. Ti lidé si s námi povídají, vyprávějí, předávají nám své zkušenosti. A to je nenahraditelné. Takže to dělám ze sobeckého důvodu, čerpám z toho energii.“
Mezigenerační překvapení
Díky podobným mezigeneračním projektům se daří překonávat vzájemné předsudky a někdy možná také zbytečnou nevraživost. To kvituje i Tereza, která má na hlavě – podobně jako několik dalších dobrovolníků – dredy, a uznává, že na její vzhled reagují senioři téměř vždy. Většinou však nakonec pozitivně s tím, že by podle jejich vizáže očekávali sobeckou a bezstarostnou mládež, namísto toho však na ně čekají milí a dobrosrdeční mladí lidé.
S tím souhlasí také další z dobrovolnic, Jitka Porcalová. Jezdit se spolkem začala na popud přítelkyně Terezy. „Jsou překvapení, že takhle mladí lidé, dredatí, s piercingem a odlišně oblečení nesedí v parku a nedělají nepřístojné věci, jak by očekávali, ale jdou se prostě projít s důchodci,“ směje se. A dodává, že došlo i k odbourání jejích vlastních předsudků, které kdysi vůči seniorům měla. „Dřív jsem se jich vlastně bála. Jsou nám podáváni jako ti, co vás seřvou, když je nenecháte sednout v autobuse, nebo stále shání slevy. Pro nás mladé se díky tomu tvoří obrázek, že to jsou ti otravní, co nám ani nemají co předat. Ale vůbec to tak ve skutečnosti není,“ přiznává Jitka.
Dobrovolnice Tereza Divišová a Jitka Porcalová
Proti šmejdům i samotě
„Dřív jsme jezdili s těma šmejdama, kde nás přesvědčovali, abychom si kupovali různé drahé věci,“ vzpomíná paní Eva, která se o možnosti bezpečných výletů dozvěděla od svých známých. A svěřuje se, že by si bez práce spolku takové výlety kvůli nízkému důchodu dovolit nemohla. Právě proto tato situace podle ní mnohé seniory žene do náručí šmejdů „No a teď máme levné zájezdy a je to prostě úžasné. A máme s sebou vše, co potřebujeme,“ pokračuje. „Já sama jsem na ty předváděcí akce jezdila, také jsem jim tam nechala spoustu peněz,“ vypráví. Dnes už není jen klasickou výletnicí, ale působí ve spolku také jako dobrovolnice. Při zájezdech pomáhá méně pohyblivým do schodů nebo se jim snaží dělat společnost. Vypomáhá přes týden také v jedné z kanceláří spolku, v Chrudimi.
Eva Chládková
Lidé z Hurá na výlet se shodují, že jedním z největších problémů, se kterými se senioři potýkají, je samota a výlety je z ní aspoň na chvíli vytrhnou. To se pak podle dobrovolnic projevuje i na jejich drajvu a energii. „Mě na tom strašně baví, že i když jsou ti lidé nemocní nebo staří, mají náhle mnohem víc energie a nápadů než my,“ uznává Jitka Porcalová. „A jsou hodní na sebe navzájem – pomáhají si do schodů, starají se o svůj zdravotní stav i o pocity,“ říká.
„Všichni budeme jednou staří a možná i já budu jednou chtít, aby se o mě někdo postaral,“ zmiňuje dobrovolnice Tereza. „A proč právě senioři? Prostě proto, že jim tolik lidí nepomáhá. Pomáhá se dětem, zvířátkům, ale na důchodce se zapomíná. Myslím, že mají po celoživotní práci nárok, aby si ještě užili něco hezkého,“ uzavírá.
Chcete výlety pro seniory se spolkem Hurá na výlet podpořit? Darujte a pomozte spolku prostřednictvím veřejné sbírky!
Foto: Zdeněk Chaloupka