Výzkum mediálních výstupů severočeských médií z roku 2014, který vloni provedlo Multikulturní centrum Praha, ukázal, že média, zvláště ta místní, nemusí vždy měřit všem občanům stejně. A taky dokazuje, že některá média psala o Romech často povýšeně, pohrdavě a urážlivě. Ve sledovaných mediálních výstupech se objevují polopravdy, užívají se zavádějící slovní spojení, hodnotící či emocionálně zabarvené výroky, neadekvátně se zmiňuje etnicita. Níže najdete infografiky nejzajímavějších zjištění výzkumu.
Dříve, než se dostaneme k samotnému výzkumu, se podívejte na sociální experiment z jednoho severočeského města. Zajímalo nás, jak by lidé reagovali na titulek v novinách ve znění: "Jak dlouho budeme ustupovat českému teroru?". Tedy na titulek, se kterým se Romové ve zdejších novinách často setkávají. Jen obráceně. Vyrazili jsme proto v červnu letošního roku do ulic to zjistit.
Výzkumnou zprávu v celém znění si můžete stáhnout ZDE. Nejzajímavější zjištění přehledně ukazují následující infografiky.
Averze, jejíž náznaky jsou patrné v některých novinářských textech, se pak naplno projevuje v nemoderovaných diskusních příspěvcích čtenářů.
Sledovaná média o Romech referovala převážně negativně, a to nejčastěji v souvislosti se sociálně vyloučenými lokalitami a kriminalitou.
Romové jsou negativně prezentováni jako jednolitá skupina, bez ohledu na daleko rozmanitější skutečnost.
Převaha negativního informování asi tolik nepřekvapí, o fungování médií však leccos vypovídá srovnání prostoru, který v médiích získávají aktéři, které novináři citují. Samotní Romové tvoří pouze 9 % citovaných osob, 30 % citací však patří politikům. Dokonce ani místní občané z řad majority nedostávají zdaleka takový prostor.
Motivace a rétorika politiků je často vedená snahou zalíbit se voličům skrze radikální proklamace a rychlá řešení, a to zvláště před volbami. Média by ale měla informovat objektivně a poskytovat vyvážený prostor k vyjádření všem aktérům. To se ovšem neděje.
Přečtěte si celou analýzu.