Zmanipulované zprávy, šíření účelových lží, nesmyslů, trolling či argumentační fauly nejsou na internetu ničím novým a jsou jeho běžnou součástí. Podobné záležitosti se tedy samozřejmě nevyhýbají ani aktuálním tématům. V současné poměrně vyhrocené debatě najdeme nejrůznější typy manipulací, které mají za účel poškodit názorové oponenty či různé skupiny obyvatel. Jedním z typů tohoto jevu jsou falešné profily a komentáře na sociálních sítích.
Proč a jak vznikají falešné profily
S falešnými profily, stránkami či komentáři se na sociálních sítích uživatelé setkávají snad každý den. Často například vznikají za účelem recese, trollingu či humoru. I takovéto činnosti vznikající pro zábavu mohou do probíhajících celospolečenských diskuzí zasáhnout, jako se to například stalo v případě falešného citátu Jana Wericha, satirické stránky Řád slovanských vlastenců národa – Bohemia či stránky trollů Český chalífát.
Některé falešné profily či komentáře však nevznikají jako vtip, ale za účelem šikany či poškození dalších lidí. Vytvoření falešného profilu na Facebooku je otázkou několika minut. Falešných profilů je na této sociální síti spousta. Používají často fotky různých modelek či sportovců z internetu. Takové fotografie lze ověřit například pomocí vyhledávání obrázků na Google. Stejně jednoduché je vytvoření profilu, který bude v diskuzi působit jako ten váš, případně jako profil některého z vašich přátel. Tvůrci v podstatě stačí pouze jméno a profilová fotografie, kterou si stáhne z vašeho profilu. V samotné diskuzi je takový profil poměrně snadno rozeznatelný, stačí si jej otevřít. Problém může vzniknou ve chvíli, kdy danou část diskuze někdo vyfotí a začne tento screen šířit a vydávat komentář za váš. Na screenu již nemůžeme daný profil ověřit.
Jak může falešný profil škodit
Své o tomto vědí například novinář Jan Moláček či studentka Eman Ghaleb. Někdo vytvořil jejich falešné účty a jejich jménem psal komentáře, se kterými se neztotožňují. Tyto screeny se dále šířily na různých profilech a ve skupinách. Falešný komentář Jana Moláčka sdílela bez následného vysvětlení situace například také Iniciativa proti islámu. V případě falešného komentáře Eman Ghaleb může být situace ještě složitější. Iva Procházková, předsedkyně Bloku proti islámu za Ústecký kraj, uvedla, že se ji pomocí anonymních profilů a emailů pokusil někdo přemluvit, aby falešný komentář Eman zveřejnila. Může se tedy jednat o snahu o poškození nejen Eman, ale i Ivy Procházkové, případně dalších lidí.
Falešné stránky projektů
Podobné falešné profily či stránky vznikají i za účelem poškození projektů, firem či značek. Existuje například hned několik falešných profilů projektu HateFree Culture. Některé z nich přímo na stránkách projektu i v diskuzích na jiných stránkách šíří zavádějící informace či prezentují názory, se kterými se projekt neslučuje, a budí takto dojem, že jde o komentáře administrátorů. Pokud dané komentáře některý z uživatelů nafotí, vznikají následně nedorozumění, která mohou poškodit pověst projektu. Jako příklad uveďme kauzu s komentářem vítajícím vyvěšení fotografie Martina Konvičky na zdi londýnské mešity.
Falešné profily muslimů
Falešné profily a komentáře vznikají také za účelem poškození skupin obyvatel, například muslimů. Zřejmě z důvodu, že v České republice žije málo dostatečně extremistických a na sociálních sítích provokujících muslimů, vzniká řada nejrůznejších falešných účtů, které v diskuzích mají prezentovat extremistické náboženské názory a nebo alespoň to, co by mohlo běžného uživatele ze strany muslima popudit.
V minulosti také vznikly facebookové stránky, které měly budit dojem, že jsou zakládány muslimy. Šlo o stránky Český chalífát a Čeští muslimové proti Prague Pride. Ani jednu ze stránek, které vyvolaly negativní emoce u uživatelů Facebooku, nevytvořili muslimové.
Jak poznat falešný profil či stránku
Facebook nabízí možnost ověření autentičnosti stránky či profilu. Takto ověřená stránka dostane fajfku, která se zobrazuje u komentářů dané stránky. Komentáře falešného profilu tedy poznáte tak, že fajfku nemají. V případě neověřené stránky či profilu stačí daný profil rozkliknout. Falešná stránka nemá stejný počet lajků jako pravá a má odlišný obsah. Falešné profily jsou také velmi často nově vytvořené. Nenaleznete na nich žádný či minimální obsah, mají málo či žádné přátele. Stáří profilu můžete také rozeznat pomocí kliknutí na profilovou či úvodní fotku, u kterých se zobrazuje datum vložení fotografie (datum vložení lze upravit, u fotografie však naleznete symbol kolečka, který vám prozradí skutečné datum vložení). V případě screenu facebookové komunikace je ověření nemožné, lze jej ověřit jen přímo u údajného autora. Více tipů pro ověřování internetového obsahu naleznete v našem návodu.