Znáte tu chvíli, kdy ve filmu hraje hudba, pak vstoupí na scénu nějaká postava, hudba utichne a vše a všichni okolo se zastaví? Tak si připadal policejní kapitán Rob Dance, když po smrti Mika Browna (pozn. red. Více o smrti mladého muže) v roce 2014 procházel místy s početnou afroamerickou komunitou. Postupně se situace ale měnila, díky jeho přátelství s afroamerickým majitelem barbershopu Shaunem Corbettem. V napjaté atmosféře, kdy v USA došlo k několika úmrtím afroameričanů rukou policistů, se tihle dva pánové rozhodli o rasismu a násilí mluvit ve své komunitě.
Někdo si může myslet, že jde o nepravděpodobné a nečekané přátelství, ale Rob a Shaun z města Charlotte v Severní Karolíně v něm problém nevidí. Shaun viděl ve své komunitě po medializovaném případu smrti Mika Browna šířící se strach a nedůvěru vůči policii a rozhodl se, že je potřeba o rasismu a vztazích s policií jednoduše mluvit a diskutovat. „Jako rodič jsem se musel sám sebe ptát: ‚Naučil jsem už svého syna, jak se správně vyrovnat se situací, když je vymáháno právo?‘,“ říká Shaun.
Jejich městem na podzim roku 2016 otřásl další případ zastřelení afroamerického civilisty policistou, po smrti Keith Lamont Scotta se atmosféra ve městě stala ještě napjatější. Tehdy začali Shaun s Robem pracovat na zmírnění napětí nejen mezi afroamerickým obyvatelstvem a policií. „Když se vrátím trošku zpět, myslím, že mé vnímání policie bylo jako každého jiného. Nepřišel jsem, abych někomu říkal: ‚Miluju policii!‘ Ale všichni potřebujeme společně nějak žít,“ říká Shaun.
Tehdy se seznámili s Robem. „Byl jiný než ostatní. Oceňuju, a je to také myslím nesmírně důležité, že se Shaun snažil vžít do naší pozice. Do pozice někoho jiného, ačkoli věděl, že on nikdy v té naší pozici nebude,“ říká Rob o Shaunovi a dodává: „On se snažil dostat se co nejblíž, jak jen to bylo možné, pochopit to.“ Nejprve se začali vídat v Shaunově holičství. „Když jsem tam vešel poprvé, bylo to jako ‚je nějaký problém?‘,“ říká Rob a pokračuje: „Postupem času, když viděli, že se Shaunem jsme přátelé, objali jsme se, tak si lidé zvykli a už mě vítají taky.“
Jejich aktivity se postupně rozrostly mimo holičství. Duo Rob a Shaun pořádali společné večeře, věnovali se dětem a chodili diskutovat o nenávisti a rasismu na školy. Rob tam často povídal i o své práci. „Rob se opravdu zajímá, není to póza. Pozoroval jsem toho muže, jak téměř v slzách mluvil o mladých afroamerických mužích, kteří byli vyloučeni ze školy,“ popisuje Shaun.
Oba si uvědomují, že změna nepřijde hned a že pokrok vyžaduje spoustu tvrdé práce a skutečnou a otevřenou diskusi. A oba si také uvědomují, že ta propast mezi policií a obyvatelstvem je velká a mosty, které staví, jsou křehké. „Je to opravdu nešťastné, že policie je spojována s negativními událostmi. Vzhledem k tomu, co vše je náplní naší práce, myslím, že musíme najít způsob, jak tohle vše ukázat i těm lidem, kteří nám zrovna nefandí,“ dělí se o myšlenky Rob a doplňuje: „Dokud se ale nezapojíme všichni a neuvědomíme si, že každý z nás v tom vztahu hraje nějakou roli, nedostaneme se nikam.“ Shaun vidí jako jednu z výzev svého počínání odpovědnost ze strany policie: „V každodenním běhu událostí se to stává skoro podnikáním, jen na to pohlížím jinak. Je potřeba si uvědomit, že když odpovědnost zvedneš, ale hned ji zase hodíš na zem a je ti to jedno, tak té komunitě spíš uštědříš další ránu, po které zbude jizva.“
Rob a Shaun se snaží jít v komunitě příkladem a baví se s lidmi i přes počáteční nedůvěru. „Je jasné, že teď, když do holičství přijdu, všichni mě znají a nikdo moc neřeší, proč tam jsem,“ vysvětluje Rob, proč chtějí se Shaunem působit více ve veřejném prostoru. „Ostatně, naším cílem je to, aby bez ohledu na to, jestli mě někdo osobně zná nebo ví, kdo jsem, necítil nenávist nebo snad neměl strach z policie. Bude těžké toho dosáhnout, ale pokusíme se o to po malých krůčcích,“ uzavírá Shaun.
Foto: repro Now This
Jazyková bariéra je často jedním z důvodů, proč se bojíme nebo ostýcháme s někým navázat řeč nebo vztah. Amanda Moore, studentka základní školy v Kalifornii, tenhle problém ale vyřešila velmi jednoduše. Použila online překladač od Google. Proč?