Více než stovka jordánských a syrských žen boří stereotypy. Jsou totiž mezi prvními ženami v Jordánsku, které se živí řemeslem, jež bylo doposud výsadou výhradně mužů. Jsou instalatérky.
Zatímco jsou okolní země zmítané válečnými konflikty, Jordánsko se dlouhodobě potýká s jinou z velkých výzev současnosti - s rozšiřující se pouští a tím pádem také vážným nedostatkem vody. Podle dat Organizace pro výživu a zemědělství při OSN připadá v průměru na jednoho obyvatele této země 128 kubických metrů čerstvé vody na rok, zatímco Evropané mají v průměru přístup k až 9000 kubických metrů ročně.
Velké úbytky vody jsou podle Jasmin Sadoun z jordánské pobočky GIZ, německé rozvojové agentury, zapříčiněny různými závadami a jejím nezáměrným únikem. S přílivem velkého počtu válečných uprchlíků z okolních zemí, zejména Sýrie, se problém nedostatku vody ještě stupňuje. I proto se právě agentura GIZ rozhodla trénovat desítky žen, aby byly schopny jednoduché závady v domácnosti opravit včas.
Jedinečnost programu totiž netkví jen ve snaze zabránit zbytečným únikům vody. Zatímco manželé často po celý den pracují, žena je doma sama s dětmi a péče o domácnost je tedy především její doménou. „Tyto ženy jsou často v případě poruchy nebo technického problému v domácnosti v těžké situaci. Není vhodné, aby si domů v nepřítomnosti manžela přivolaly mužského opraváře, který by závadu odstranil,“ popisuje Jasmin Sadoun. „Proto pak například v případě poruch vody nebo kapajícího kohoutku závada trvá do doby, než je přítomen také jejich muž. Tomu se snažíme tímto projektem čelit,“ dodává.
Podle slov Sadoun byl mezi ženami na venkově o rekvalifikace velký zájem a místní si teď také pochvalují jejich práci. Ženy tak mimo jiné dostávají příležitost k větší ekonomické samostatnosti. Možnost pomoci rodinnému rozpočtu i pocit, že jsou užitečné svému okolí, řadě z nich zvedá sebevědomí. „Teď mám svou vlastní práci, s ní jsem získala také sebevědomí a miluju, když mě zavolají k opravě,“ popisuje v rozhovoru pro GIZ Ferial Salem Al Jahran, jedna z instalatérek v Jordan Valley, jejíž služby jsou okolím často poptávané.
„S kritikou jsem se setkávala jen z počátku. Někteří říkali, že jen kopíruju práci mužů,“ popisuje Ferial. „Lidé ve vsi mě ale dobře znají, vyrostla jsem tu a jako žena nemám na rozdíl od mužů problém při vstupu do domů v přítomnosti samotných žen. Velkou oporou je mi také Water Wise Women Initiative - síť žen, která v souvislosti s tréninkem vznikla a poskytuje nám silné zázemí,“ dodává k postoji veřejnosti ke své nově nabyté pozici. Její zkušenosti kvituje také Jasmin Sadoun z organizace GIZ, která zmiňuje popularitu tohoto nového trendu.
V rámci tohoto tréninku by mělo být do konce roku vyškoleno na 150 žen. Jedna třetina z nich jsou syrské ženy, které svou vlast opustily kvůli válce.
Foto: Thomas Imo / GIZ
Článek vznikl v rámci projektu Carte Blanche Middle East Goethe Institutu v Praze a Ammánu.