Britský biskup Kallistos Ware (* 1934) je zkušený pravoslavný kněz a známý autor knih o pravoslaví, z nichž některé vyšly i v českém překladu (největší popularitě se těšila asi práce Cestou orthodoxie, česky 1996). Třiaosmdesátiletý duchovní nyní rozpoutal bouři, která na nějaký čas opanovala západní pravoslavná média a servery. V aktuálním čísle pravoslavného sborníku The Wheel Journal (13/14, jaro–léto 2018) se pustil do tématu, které má explosivní sílu nejen v rámci ortodoxního křesťanství.
Toto číslo sborníku nese titul Being Human (Být člověkem) a jeho záměrem je, slovy editora otce Andrew Loutha, „otevřít diskusi“ nad tématy, s nimiž se dle autorů pravoslaví dosud ne dosti otevřeně vyrovnávalo: spadá sem tělesnost, sexualita a zejména pak postavení věřících stejnopohlavních párů v církvi. Zahrnuty jsou příspěvky o sexualitě, genderu, manželství a v neposlední řadě právě problematice LGBT.
Biskup Kallistos je autorem předmluvy k celému svazku (Kallistos Ware: Foreword, Wheel 13–14 (2018), s. 6–10.), kde vysvětluje svou pozici a teologické důvody, proč je podle jeho názoru nutné se předestřenými otázkami zabývat. V konzervativních pravoslavných kruzích vzbudil tento text značné pohoršení. Vyčítají biskupovi, že nezdravě kritizuje přístup církve k „homosexuálnímu hříchu“ a vystupuje na podporu homosexuálních „manželství“ (sic). Podle redakce Orthodoxy Today vykazuje Kallistos Ware smířlivé tendence vůči „nemorálním a špatným“ postojům k této problematice např. u anglikánů již dlouhá léta.
V samotné předmluvě ke sborníku Kallistos Ware píše: „I když nemohu souhlasit se vším v této publikaci – ale ani jednotliví přispěvatelé spolu navzájem často nesouhlasí – její téma každopádně vítám. Vítám je tím víc, že netvrdí, že nabízí nějaké systematické a definitivní řešení tématu sexuality…“. Biskup sám nenabízí nějaké konkrétní návrhy, jaké postoje by pravoslavní křesťané měli zastávat, snaží se ale poctivě vysvětlit svůj postoj, své vlastní tápání v těchto otázkách a nezbytnost toto téma otevřeně vnímat a řešit. „Pravoslavní se v minulosti obvykle zdráhali o takových záležitostech vůbec diskutovat, ale této otázce se už nemůžeme vyhýbat. Mlčení není odpověď.“
Po teologicky laděném úvodu konstatuje biskup Kallistos, že ve vztahu pravoslavné církve k homosexuálům vnímá „přinejmenším tři anomálie“. Za prvé konstatuje, že i když se pravoslavný pohled v poslední době poněkud posunul, stále ještě je typické, že coby řešení tíživé situace nabízejí současní duchovní jako jedinou alternativu k heterosexuálnímu svazku život v celibátu, a to i bez toho, aby k němu dotyčný cítil Boží povolání. K tomu Kallistos Ware dodává naléhavou otázku: „Máme vůbec právo nakládat na bedra homosexuálů takovéto břemeno?“
Druhou „anomálii“ identifikuje v oblasti zpovědí a praxe duchovních-zpovědníků. Přijde-li ke zpovědi člověk, uvažuje Kallistos, který vyhledává náhodné a nevázané sexuální zážitky, činí před knězem upřímné pokání a přijme daná nápravná opatření, dostane pravděpodobně požehnání a je přizván k Večeři Páně. Později se může znovu věnovat promiskuitnímu chování, znovu činit pokání a tak to může pokračovat po zbytek jeho života.
Zatímco ale někdo, kdo žije ve stabilním, věrném a láskyplném vztahu s partnerem stejného pohlaví, a samozřejmě nemůže a nechce tento vztah jen tak beze smyslu rozbourat, nebude pravděpodobně knězem k eucharistické hostině připuštěn. „Žádný křesťan samozřejmě nebude podporovat sexuální promiskuitu,“ konstatuje biskup Kallistos, ale dodává, že „s člověkem žijícím ve stabilním a láskyplném vztahu se tu zachází hůře než s tím, kdo žije nezávazně a promiskuitně a nehledá skutečnou lásku, ale jen ukojení vlastních vášní. Tady je něco špatně.“
A třetí otázka, kterou Kallistos Ware vznáší, působí již vysloveně provokativně: „Pravoslaví učí jasně, že pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví není dovolený. Zároveň ale většina z nás uznává autentickou duchovní hodnotu hlubokých přátelských vztahů mezi těmito osobami, dokonce i tak vášnivých vztahů, jaké navazoval otec Pavel Florenskij. Proč klademe tak obrovský důraz zrovna na pohlavní styk? Proč tak usilovně pátráme po tom, co dvě dospělé bytosti stejného pohlaví dělají v soukromí své ložnice? Špehovat někoho klíčovou dírkou nelze nikdy ve zrovna důstojném postoji.“
Kallistos Ware uvažuje, že možná právě otázku sexuality a lidského bytí můžeme považovat za problém, který přímo definuje naši současnost. I proto je na místě ocenit intelektuální odvahu, kterou prokázali Kallistos Ware, Andrew Louth a celý autorský tým, když se rozhodli v aktuálním vydání revue The Wheel sesbírat materiál, který může iniciovat v rámci pravoslavné tradice diskusi nad těmito palčivými problémy a zejména inspirovat citlivou pastoraci do budoucna. Tím závažnější je tento jejich otevřený čin, že jak biskup Kallistos, tak otec Louth jsou ve své církvi nositeli významné duchovní autority a jejich publikace bývají překládány do řady světových jazyků.
„Netvrdím, že máme šmahem zavrhnout tradiční ortodoxní učení,“ uzavírá Kallistos Ware svou krátkou úvahu, „ale naopak se musíme mnohem důkladněji zabývat jeho hlubším smyslem.“
Foto: Wikipedia