Cílem projektu MedVictus je zábavnou formou šířit informace a zajímavosti o lidském těle. Stojí za ním student strojní fakulty VUT Karel, jenž by se rád uplatnil v oboru biomechaniky, Johny, který studuje na Jihočeské univerzitě obor Zdravotnický záchranář, a dentální hygienistka Péťa. Dotazy příznivců projektu i vlastní zkušenost s chybějícími informacemi od školy i rodičů trojici přivedly k potřebě zasadit se o zkvalitnění výuky sexuální výchovy v České republice.
Škola a rodina
Česká středoškolská unie se v loňském roce dotázala více než dvou tisíc studentů středních škol na jejich zkušenosti s výukou sexuální výchovy. Šetření ukázalo, že studenti vnímají školu z nabízených možností jako nejméně přínosný zdroj informací o partnerském a sexuálním životě. 47 procent respondentů dokonce uvedlo, že ve škole žádné informace nezískali. Nejčastěji pak hledají odpovědi na otázky na internetu. „Chodila jsem na osmiletý gympl, takže jsem sexuální výchovu neměla vůbec. Jen jednou přišla nějaká paní holkám povídat o první menstruaci v době, když už jsme ji všechny pár let měly,” uvedla v dotazníku absolventka gymnázia.
„Tím hlavním, kdo poskytuje informace o sexuální výchově, je rodina a také škola. Rodiče by měli v ideálním případě položit základní kameny tohoto tématu a pokračovat dál ve vzdělávání dítěte. To však často nedělají,” uvádějí iniciátoři petice. „Doma se tomuto tématu hrozně vyhýbal táta. Mamka neměla žádný problém se se mnou o sexu bavit, za což jsem jí moc vděčný. Do teď se o tom s ní rád pobavím. Když však táta zaslechne, že začínáme probírat toto téma, tak si utíká číst knížku a dělá, že není doma,” přibližuje Karel.
Bezpečný prostor
Škola podle Karla, Johnyho a Péti může nabídnout informace i bezpečný prostor k debatě, kterou studenti mnohdy postrádají. Téma bezpečí a důvěry otevřelo i dotazníkové šetření České středoškolské unie. 40 procent respondentů by podle něj preferovalo řešit důvěrnější témata s externím pracovníkem. „Necítím důvěru k pedagogovi. Navíc většinou toto vyučují učitelé, které znám i z jiných předmětů. Je těžké se svěřovat někomu o svých pocitech a sexuálních problémech, když mě druhý den bude zkoušet před tabulí z matematiky,” uvedl student střední odborné školy. „V sekundě nám o menstruaci přednášela asi šedesátiletá paní a přišlo mi to dost divné, myslím, že by bylo lepší, kdyby nám to ve stručnosti shrnula třeba nějaká mladá učitelka,” doplnila studentka gymnázia.
Průzkum také ukázal, že sexuální výchova na středních školách se zabývá především AIDS a dalšími pohlavně přenosnými chorobami, kybernásilím a metodami antikoncepce. Výuka naopak téměř opomíjí témata konsentu, genderových rolí, masturbace či orgasmu. „Pokud budou informace podávány pravidelně a spolehlivě, domníváme se, že děti budou opatrnější před predátory na internetu i v reálném světe,” uvádějí iniciátoři petice s tím, že mladí lidé, kteří hledají informace na internetových stránkách, se mohou stát cílem sexuálních predátorů, kteří jejich nevědomosti zneužijí. „Zavedením rozšířené sexuální výchovy bychom rádi předešli i problémům sociálním a psychologickým, jako je šikana na internetu i ve školách, šíření pohlavně přenosných nemocí či nechtěné těhotenství, a jiným závažným následkům,” dodávají.
Pokud petice uspěje, plánuje tým MedVictus návrh projednat s odborníky a poté jej představit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.