I přes tragickou bilanci pondělního útoku, nebo možná právě z toho důvodu, se lidé v Manchesteru semkli, podporují se a pomáhají si navzájem. Pod hashtagem #RoomForManchester místní lidé na Twitteru nabízeli místa k přespání pro ty, kteří kvůli atentátu zůstali v noci ve městě. Například Nicola McMillan na svém twitterovém účtu uvedla, že je domácí v ubytovacím zařízení Alliance Public House a že jsou jeho dveře otevřené všem, kteří museli zůstat v Manchesteru. Stacey Curley, další uživatelka Twitteru, nabídla volný pokoj k přespání komukoli, kdo vlivem okolností v Manchesteru uvízl. Kromě přespání nabízeli lidé také možnost půjčení nabíječek na mobilní telefony nebo dokonce odvoz domů.
Tolik dětí, kolik jsme mohli
Velkou pomocí mladým lidem a jejich rodinám byla Paula Robinson. Když ve chvíli výbuchu stála s manželem na autobusové zastávce a viděla vyděšené pobíhající děti a teenagery, kteří mnohdy neměli žádný doprovod, zachovala chladnou hlavu, mladé lidi u sebe shromáždila a odvedla je do nedalekého hotelu. Odtud pak rodičům na sociálních sítích rozeslala zprávu o tom, že jsou jejich děti v bezpečí. „Máme tu asi 50 dětí, které čekají, až si pro ně někdo přijde. Jsou v bezpečí a postaráme se o ně. Prosím, přepošlete to všem rodičům, kteří mají děti v oblasti Manchesteru. Vzali jsme tolik dětí, kolik jsme mohli, do Holliday Inn. Držíme je v bezpečí a zůstaneme s nimi,“ napsala Paula Robinsonová.
Občerstvení pro záchranáře i nabídky odvozu
Lidé mysleli i na příslušníky policejních sborů, kteří oblast útoku i další den hlídali, a například místní rabín Shneur Cohen jim nabídl čaj. „Jsme tu dnes ráno, abychom drželi při sobě. My jsme Manchester, budeme silní a budeme tu jeden pro druhého,“ uvedl rabín pro Channel 4 News.
Pomáhali také taxikáři a nabízeli odvoz zdarma. Jeden z nich, Aj Singh, popisuje situaci: „Vezl jsem lidi, kteří potřebovali najít své blízké. Odvezl jsem je do nemocnice. Neměli u sebe žádné peníze, byli opravdu v úzkých. My v Manchesteru jsme jako lepidlo. Držíme pevně při sobě, když je to potřeba.“
Dalším projevem sounáležitosti a péče o druhé byly fronty, které lidé hned další den vytvářeli před odběrovými místy, aby darovali krev.
Zachránce bez domova
"Nejdřív se ozvala rána, myslel jsem, že je to nějaký ohňostroj. A pak přišel velký výbuch. Ucítil jsem náraz vzduchu. A potom všichni začali křičet a utíkat. S kamarádem jsme vstali a rozběhli se taky. Pak nám došlo, co se stalo, běželi jsme zpátky - a proti nám ženy a děti od krve." Těmito slovy popisuje pro stanici ITN samotný výbuch a vteřiny po něm Stephen Jones, muž žijící na ulici. Jeho svědectví je děsivé. Dokázal však poskytnout obdivuhodnou pomoc vážně zraněným lidem a dětem. Podle svých slov utíral zraněným krev z obličeje a snažil se se svým kamarádem zastavit silné krvácení vážně zraněné ženy. "Byl to strašný pohled, většinu noci jsme kvůli tomu, co jsme tam viděli, nemohli spát," dodává.
Zmínky o pomoci Stephena a jeho kamaráda obětem útoku se začaly velmi rychle šířit sociálními sítěmi. Uživatel Connor na svém twitterovém účtu napsal: „Zapomeňte na tu špínu, která zabila 22 lidí. Myslete na lidi, kteří nemají nic, ale vydali ze sebe vše, aby pomohli. Chris Parker a Stephen Jones. Hrdinové.“ Lidé se pak rozhodli naoplátku pomoci jim, a tak založili crowdfundingovou sbírku. Z cílové částky 25 tisíc liber již vybrali valnou většinu.
Duch Manchesteru
K vlně solidarity a podpory se ve svém projevu po útoku vyjádřil Andy Burnham, manchesterský starosta: „Chtěl bych poděkovat lidem v Manchesteru. Otevřeli své dveře cizím lidem a odvedli je od nebezpečí. Poskytli tím tu nejlepší možnou a okamžitou odpověď těm, kteří nás chtějí rozdělit. Právě toto je duch Manchesteru, který přetrvá a bude nás držet pospolu.“
Foto: Twitter