Vyjít vstříc čtenářům, kteří se pro pohybové potíže nebo nedostatek času do obecní knihny nedostanou, se snaží pětasedmdesátiletá knihovnice z Mříčné na Liberecku. Anna Větrovcová pravidelně sedá na kolo nebo nasazuje běžky a v doprovodu svého psa členy knihovny objíždí. V batohu jim pak vozí tituly, které by se jim podle toho, jak je zná, mohly líbit. „Já s těmi lidmi prostě trávím čas ráda. Mně je jedno, že to je mimo pracovní dobu. Když vím, že už jim výpůjčka třeba propadla a že nemají čas nebo možnost se zastavit, tak prostě vezmu kolo, nebo v zimě lyže, a překvapím je. Podebatíme mezi dveřma a zase jedu dál,“ uvádí v rozhovoru pro HFC.
Anna Větrovcová vede tamní knihovnu už dvaadvacet let. Před tím působila jako učitelka na základní škole. Zatímco v mnoha jiných místech zájem o půjčování knih postupně padá, v Mříčné tvoří členy knihovny téměř třetina obce. Z 550 obyvatel si chodí půjčovat knihy více než 160 lidí, z toho 56 dětí. Ti si v loňském roce půjčili celkem 2154 knih.
Číslo 52
„Pocházím z České Třebové, do Mříčné jsem se přistěhovala před třiadvaceti lety a hned jsem se přihlásila do místní knihovny. Tehdy jsem dostala pořadové číslo 52,“ vzpomíná v rozhovoru pro HFC paní Větrovcová. Hned o rok později dostala od předchozí knihovnice nabídku, aby její místo převzala. Svou vášeň ke knihám ale objevila už v dětství, kdy si četla knihy po večerech při svíčce. O nástavbě na knihovnici přemýšlela už během studia. Jakmile ale začala s učením ve škole, práce ji pohltila a ona si to rozmyslela.
Anna Větrovcová se také zasadila o to, že čtenáři za členství v knihovně neplatí. Neúčtuje ani pokuty z prodlení. Jejím hlavním cílem je, aby lidé četli a nechce jim klást žádné překážky. Právě proto také za čtenáři sama jezdí, aby jim cestu ke knize usnadnila.
Foto: Liberecký kraj
Knihovnice na lyžích
Ke své práci Anna Větrovcová přistupuje nestandartně. Nejenže vozí těm, kteří se do knihovny pro pohybové problémy nebo nedostatek času nedostanou, knihy na kole nebo v zimě na běžkách v batůžku, je ale k dispozici také takřka kdykoliv ve svém volném čase. Veřejné otevírací hodiny má dvakrát týdně po hodině a půl – v úterý pro děti, čtvrtky patří dospělým. Protože ale bydlí ve stejném domě, kde knihovna sídlí, nabízí čtenářům možnost na ni kdykoliv zazvonit. „Vůbec mi to nevadí. Já si vždycky strašně ráda s čtenáři popovídám,“ říká energická knihovnice.
„Není to jen o tom, že jim dovezu knížky, ráda vždy ještě se čtenářem o přečtených knihách, které vrací, podiskutuju,“ říká pro HFC. „Vždycky se jich ptám, o čem ta knížka byla, co se jim tam líbilo, co ne. A já si podle toho pak dělám představu, o čem ty knihy jsou. Nestíhám totiž všechno přečíst sama. Tak abych potom mohla dalším čtenářům knihy podle jejich gusta doporučit,“ dodává.
Foto: Ivana Bernáthová / Český rozhlas Liberec
Znám své čtenáře
„Za ty roky, co knihovnici dělám, dokážu celkem dobře odhadnout, co kdo z lidí čte,“ říká paní Větrovcová. Protože se svými čtenáři často o knihách duskutuje, má poměrně dobrou představu o jejich preferencích. Podle toho také vybírá tituly, které jim sama vozí, nebo jim je předem připravuje přímo v knihovně. „Ti co chodí ke mně do knihovny, tu už kolikrát mají připravené dvě tři knížky, které jsem jim na základě toho, co vím, že se jim líbí, vybrala na základě zpovídání dalších čtenářů. Mně to prostě baví, že jim můžu takhle vyjít vstříc. Vždycky mě ta jejich radost zahřeje na duši.“
Komunitní záležitost
Knihovnu jako komunitní záležitost vnímají i mnozí obyvatelé Mříčné. Dělí se proto o své vlastní knihy a čas od času do sdílených polic něco věnují. Někteří také pravidelně pro ostatní nosí rozličné druhy časopisů, které už přečetli. A ty také patří k oblíbenému sortimentu knihovny.
Anna Větrovcová se také rozhodla založit v knihovně pravidelný Dámský klub, kde mají možnost sousedky posedět, probrat novinky a dozvědět se také řadu nových věcí. „Protože je tu řada ženských, které jsou podobně jako já samy, případně je jejich příbuzní moc nenavštěvují, tak jsem chtěla, abychom se scházely. A tak jsem založila Dámský klub,“ vysvětluje svou motivaci Větrovcová. „V klubu děláme přednášky, promítání nebo si vyprávíme,“ doplňuje.
Foto: Knihovna Mříčná
Smysl života
A v čem vidí tato skromná pětasedmdesátiletá knihovnice smysl života? „Vidím ho ve vnímání ostatních lidí srdcem. Nechodit se zavřenýma očima, nemyslet jen na sebe, ale koukat na druhé. Hlavně si pomáhat a nečekat, že za to něco dostanete,“ uzavírá.
Poslechněte si reportáž Českého rozhlasu Liberec, který na příběh paní Větrovcové upozornil, přímo z cesty na lyžích za svými čtenáři.
Úvodní foto: Ivana Bernáthová / Český rozhlas Liberec