„Asi před rokem jsem sdílel něco o tom, že háčkuji čepičky pro onkologické pacienty a moji přátelé to sdíleli,“ popisuje pro CNN začátky své dobročinné aktivity 42letý Kurt Stapleton. Dnes posílá háčkované čepice všemožných barev do celého světa, a tak jeho výrobky nosí například lidé v Thajsku nebo Jihoafrické republice. Háčkovat se naučil během svého pobytu ve vězení, kam se dostal po dvou ozbrojených loupežích. Není však náhodou, že se snažil již tehdy udělat něco pro ty, kteří se léčí z rakoviny. Kurtův otec totiž v roce 2006 zemřel na rakovinu močového měchýře.
Právě v době, kdy otec Kurta Stapletona prohrával svůj zápas s rakovinou, procházel Kurt nejtěžším životním obdobím. „Nemohl jsem pro něj nic udělat, odehrálo se to velmi rychle,“ vzpomíná. Po smrti otce spadl do závislosti na Percocetu a Vicodinu, opiátech proti bolesti. „Potom jsem přišel o práci a kradl léky v lékárně,“ přiznává Kurt. Když se dvakrát dopustil ozbrojené loupeže, byl v roce 2009 zatčen a poslán do vězení, kde strávil tři roky. Během této doby se naučil háčkovat. „Byl tam program pro vězně, v rámci kterého vyráběli věci pro děti v nouzi. Takhle jsem začal háčkovat. Naučil jsem se to sám,“ říká Kurt.
Háčkováním čepic pro onkologické pacienty chce vzdát hold svému zesnulému otci. „ Snažím se vyslat něco dobrého do světa. Změnil jsem svůj život a stal se ze mě lepší člověk. Teď mám tříletého syna, tak mu chci jít příkladem,“ vysvětluje. Kurtovu háčkovanou čepičku nosí kromě mnoha jiných i Wendy Oren z Edgertonu ve státě Wisconsin. Léčí se z rakoviny vaječníků a ručně vyráběnou pokrývku hlavy velmi oceňuje. „Co je pro někoho maličkost, je pro mě podpora a láska. Kurt mě ani nezná, přesto se postaral o to, abych měla svou čepičku. Je to úžasný pocit,“ říká vděčně Wendy Oren, která čeká, až jí po chemoterapii znovu narostou vlasy. „Háčkovaná pokrývka hlavy je daleko pohodlnější, příjemnější a měkčí než paruky,“ dodává.
Lidé z celého světa posílají Kurtovi finanční příspěvky, aby mohl dál háčkovat čepičky a ty se tak dostaly k více a více lidem. Kurt, který denně od 5 hodin od rána pracuje, háčkuje ve volném čase. „Dělá mi to radost,“ uvádí. Minulý měsíc Kurt vyrobil asi 50 čepic, nyní má na kontě dalších 40. „Díky finančním darům můžu do balíčku k čepici vložit také krém a něco sladkého,“ říká Kurt, který se svými balíčky snaží pacientům po celém světě jejich léčbu co nejvíce zpříjemnit. Jednu čepičku vyrábí přibližně hodinu a půl a byl by rád, kdyby později i jeho syn našel v háčkování zálibu.
Nadílka pro lidi bez domova
Ačkoli dělá radost lidem po celém světě, trápí ho jeho minulost. „Přeju si vrátit se v čase a omluvit se lidem, kterým jsem velmi ublížil,“ přiznává a dodává, že by byl zároveň rád, kdyby viděli, co nakonec se svým životem udělal.
A co říká na slova chvály přímo od onkologických pacientů? „Já jen vyrábím čepičky. Lidé, kteří bojují s rakovinou jsou těmi opravdovými hrdiny,“ uzavírá Kurt.
Foto: Kurt Stampelton