Skupina jednadvaceti dětí se v posledních měsících nenudila. Během čtyř lekcí parkouru se učily základy bezpečnosti, skoky, parakotouly, udržení se na zdi a také týmovému duchu. Při bubnování během měsíce nacvičily společně s lektory rytmickou skladbu. Street dance lekce přinesly možnost naučit se základním pohybům. Děti zaujal zejména break dance a hip hop. Na výtvarných workshopech pak malovaly abstraktní obrazy pomocí barevných tuší a pěny na holení, pracovaly s linorytem a vytvořily také obrovské puzzle, do nichž každé dítě vytvořilo svůj vlastní dílek. Nabídnout dětem možnost si vyzkoušet různorodé aktivity je jedním z cílů mezinárodního projektu LAB 31. V České republice jej realizuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Dalším z cílů je podpora integrace. Proto projekt spojuje české děti s dětmi cizinců. Zapojeny jsou děti ve věku osmi až patnácti let z devíti zemí světa. „Nejvíce dětí pochází z Ukrajiny, dále také z Ruska, Angoly, Albánie, Číny, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Rumunska. České děti tvoří zhruba třetinu všech dětí. Všechny v současné době navštěvují základní školy,” upřesňuje pro HFC koordinátorka Pavla Merhautová. Zapojené děti si v průběhu pěti měsíců mohou vyzkoušet řadu aktivit a udělat si tak přehled o tom, co by je v budoucnosti mohlo bavit. „Tyto aktivity jsme zvolili záměrně tak, aby si každý vyzkoušel něco, co ho baví a cítil se v něčem úspěšný. Již jsme se společně věnovali parkouru, bubnování, street dance, výtvarným workshopům a aktuálně nám běží poslední měsíc, kdy se věnujeme divadlu,” popisuje Pavla Merhautová.
Důležitou součástí setkání, která probíhají jednou týdně, jsou hry. „Hrajeme situační hry, kdy děti musí ve skupinkách vymýšlet řešení nějaké situace, musí spolupracovat, využívat fantazii. Vždy je tam nějaký zástupný cíl, který dětem nějak zvyšuje jejich sociální kompetence,” přibližuje pro HFC koordinátorka Alena Makovcová. „Často si v rámci her povídáme. Příkladem může být hra, kdy si jednotlivé skupinky vylosovaly lísteček s osobou, kterou mají malovat. Osoby byly jednoduché a dětem blízké - babička, paní učitelka, sportovec. Poté jsme diskutovali a porovnávali jsme situace v zemích, odkud děti pocházejí. Bylo to velmi zajímavé, protože jsme tak zjistili, že třeba ještě nikdy v Česku neměly možnost někomu sdělit, odkud pochází a jak to tam fungovalo ve škole nebo jak chodí oblečená jejich babička,” dodává.
Naslouchání druhým i nová přátelství
V rámci aktivit se děti také vzájemně seznamují, což má řadu pozitivních přínosů. „Některé děti se do Česka přistěhovaly teprve v loňském roce, takže jejich čeština na začátku projektu nedosahovala zdaleka takové úrovně jako nyní,” vysvětluje Alena Makovcová. „Snažíme se také dětem prostřednictvím psychosociálních her dávat prostor k vyjádření jejich názorů. Již nyní můžeme vidět, že sebevědomí dětí se zvyšuje. Zatímco na začátku projektu seděly tiše a bylo těžké z nich dostat odpověď, nyní vidíme, že se v komunikaci výrazně zlepšily,” dodává.
Pozitivní dopady koordinátorky vnímají také při práci s celou skupinou. „V lednu jsme si stanovili určitá pravidla ohledně naslouchání druhým, protože to považujeme za zcela zásadní, aby každé dítě dostalo prostor se vyjádřit a aby se v průběhu workshopů cítilo bezpečně, bez ohledu na svůj názor. Učili jsme se tedy naslouchat ostatním, což děti zpočátku neuměly, neustále se překřikovaly a nebyly zvyklé vnímat i odpovědi ostatních. Nyní již v tomto směru vidíme pokroky,” říká Alena Makovcová a dodává, že mezi dětmi již také vznikají přátelství, která fungují i mimo projekt.
Integrace
Projekt tak umožňuje dětem, které mají migrantské kořeny nebo se do Čech v nedávné době přistěhovaly, aby se zapojily do kulturních a herních iniciativ s místními dětmi a staly se součástí komunity. Projekt tak usnadňuje integraci, pomáhá proti sociálnímu vyloučení cizinců a také podporuje prevenci proti rasismu a xenofobii. „Některé děti pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí, takže pro ně je možnost chodit na kroužek něco nového, co si jejich rodiče bohužel nemohou z různých důvodů dovolit. Těmto dětem účast na workshopech tedy v první řadě přináší novou zkušenost, být mezi dětmi jindy než ve školním kolektivu a naučit se něco nového,” říká Alena Makovcová a doplňuje, že projektu se účastní i několik nezletilých bez doprovodu, tedy dětí, které jsou na území Česka bez zákonných zástupců. „České děti se k dětem cizinců chovají naprosto bez problémů, podporují je a v případě, kdy děti cizinců mluví a nemohou si třeba vzpomenout na slovo, jim radí a jsou trpělivé. České děti hrají v projektu důležitou roli, protože společně s námi utváří to bezpečné prostředí, na které děti cizinců nejsou vždy zvyklé,” dodává.
Divadlo pro veřejnost
Pětiměsíční Lab 31 vyvrcholí na konci června divadelním improvizačním představením pro rodiče a veřejnost, na kterém děti pod vedením herců paní Martiny Krátké a Alexandra Minajeva aktuálně pracují. „Naším cílem je, aby se všechny děti cítily úspěšné bez ohledu na to, zda předvedou sestavu skoků z parkouru, street dance nebo budou bubnovat,” říká k představení Alena Makovcová.
Foto: OPU