Během cesty po Amazonii, Blízkém východu, Africe a dalších oblastech pořídili více než 120 rozhovorů s různými páry i jednotlivci. Ti se s fotografy podělili o svůj pohled na to, co je podle nich láska i co si myslí o vztazích, manželství či rozvodu. Někteří vnímali lásku v rámci svých kulturních či náboženských tradic, jiní zcela mimo ně, a dokonce se svým tradicím i za cenu velkých ztrát postavili. Rostuharovi své poznatky a fotografie vtiskli do knihy Love Around the World.
Fahad a Tamadur, Saúdská Arábie
„Naši rodiče nebyli vzdělaní a o citech a emocích nás nic nenaučili. Vyrostli jsme, aniž bychom znali slovo láska,“ vypráví Fahad. Podle něj se ale poměry v zemi mění a tak by to podle něj mělo být. „Naše děti už žijí moderní život a i my se měníme.“ Ačkoli ženy v Saúdské Arábii nemusejí povinně nosit nikáb zahalující obličej kromě očí, Tamadur chce v této tradici pokračovat. Svému manželovi Fahadovi je vděčná za to, že její rozhodnutí respektuje. „Láska je o respektu. Bez něj není láska,“ dodává Tamadur.
Matthew a Naomi, Zambie
Zamilovali se do sebe na první pohled. Naomi byla i přesto trochu nedůvěřivá. „Matka mě celý život učila, abych si dávala na lidi pozor, protože mě chtějí pouze využít,“ vzpomíná Naomi. Ač u sebe vzájemně našli skutečnou lásku, jejich život není snadný. Naomi žije s albinismem, poruchou tvorby melaninu, kolem něhož se v některých afrických zemích točí spousta stereotypů, předsudků i pověr. Někteří lidé věří, že určité části jejich těl mohou při rituálech vyléčit nemoci nebo přinést bohatství. „Důvěřuju mu,“ říká o Matthewovi Naomi. „A důvěra je v manželství to nejdůležitější.“
Yoni a Rivky, USA
Manželé jsou součástí chasidské komunity, která mimo jiné praktikuje domluvené sňatky. „Láska je moderní výdobytek médií a Hollywoodu. Učí vás, že láska je vlastně to jediné, co potřebujete,“ říká Yoni a pokračuje: „V naší komunitě se nebereme z lásky, ale protože se potřebujeme. Láska přijde později, ale já potřebuju tebe. Nepotřebuju nic od tebe, potřebuju tebe. Co s tím má společného láska?“
Sandra a Patricia, Německo
„Jestli se mě chceš zbavit, musíš přijít s lepší výmluvou,“ řekla Sandra svému muži poté, co jí oznámil, že se identifikuje jako žena. V heterosexuálním manželství spolu žili 20 let. Patricia ale už podle svých slov nemohla dále skrývat, kým skutečně je. Podstoupila také operativní změnu pohlaví a nyní spolu Patricia a Sandra žijí v lesbickém manželství. „Pokud toho druhého opravdu milujete, na tom, co vidíte navenek, nezáleží. Láska všechno překoná,“ říká Sandra.
Make a Dani, Amazonie
Make a Dani jsou členy malého kmene Matis, který obývá odlehlé amazonské údolí Javari. Živí se lovem a sběrem a putují pralesem v malých loveckých skupinkách. Jejich společenství nemají vůdce, všichni členové kmene jsou si rovni, muži i ženy. „Když jsem s ní byl poprvé, líbila se mi tak moc, že jsem celou noc nemohl spát,“ vzpomíná Make na seznámení se svou ženou Dani. „Přemýšlel jsem, jak se s ní zase vidět, a bál jsem se, že mě odmítne. Byl tak krásná, že jsem ji chtěl všemi možnými způsoby přesvědčit, aby byla se mnou.“ Dani na první setkání vzpomíná trochu jinak. „Zpočátku se mi moc nelíbil. Musel mě mnohokrát žádat o schůzku, nakonec jsem ale souhlasila. Od té doby ho miluju. Je to můj první muž a nikoho jiného nechci. Je skvělý lovec a vždy mi přinese to nejlepší maso. V našem kmeni jsou všichni muži dobrými lovci, ale ten můj je nejlepší. Je taky nejlepší v rybaření. Díky tomu se nikdy nemusím bát, že nebudeme mít dost potravy,“ pochvaluje si Dani život se svým manželem. Když mu chce dát najevo, jak moc ho miluje, vyrobí mu náhrdelníky a náramky z opičích zubů, aby se jimi mohl ozdobit a aby ostatní viděli, jak hodnou má ženu.
Jitendra, Rattna a Sadnam, Indie
V odlehlém himálajském údolí Kinnaur je stále zvykem, že si žena bere více mužů. Jedná se o jedno z posledních míst na světě, kde je polyandrie praktikována. V údolí Kinnaur si žena bere muže, kteří jsou si vzájemně bratry. Takto žije i Rattna. „Polovinu času trávím s jedním manželem, druhou polovinu s druhým. Miluji je oba stejně,“ vypráví Rattna. Jejich děti pak jednoho z mužů nazývají starším otcem, druhého mladším otcem.
Uatongota, Kauarende a Uazeupara, Namibie
Rodina patří ke kmeni Himba, který se živí chovem hospodářských zvířat a umožňuje žít v polygynním manželství. „Mám dvě manželky, protože kdybych měl jen jednu, byl bych velmi osamělý. Když jedna z nich odejde například navštívit své rodiče, jak bych se sám postaral o děti a o zvířata? Musel bych jít ke studni pro vodu, vařit jim. To je velmi obtížné. A tak člověk potřebuje dvě ženy,“ vysvětluje manžel. A dodává, že láska je sice komplikovaná, je to však něco, co lidi spojuje.
Jorge a Amalia, Kolumbie
Manželé spolu žijí již přes 50 let. „Kdokoli znal Amalii před tím, než onemocněla, se okamžitě zamiloval do její osobnosti,“ říká Jorge o své manželce, jíž před 14 lety diagnostikovali vážnou formu demence. „Okouzlovala lidi silou své osobnosti i laskavostí. I svoji diagnózu přijala statečně a klidně. Moje láska k ní je stálá a neochvějná. Naplňuje můj život a jen to, že můžu být vedle ní, mě činí šťastným.“
Pooja a Krišna, Indie
Aby mohli být spolu, museli se postavit svým rodinám i celé indické společnosti. Krišna totiž patří do společenské třídy brahmanů a Pooja do té nejnižší kasty. 95 % indických sňatků se odehrává v rámci stejné kasty a pokud dojde ke sňatku napříč kastami, jsou manželé svými komunitami odsuzováni. Pooja a Krišna museli své rodiny opustit. „Bylo to velmi těžké a bolestivé. Ale láska nám dává sílu vzdorovat rodinám a třeba i Bohu, když je to potřeba,“ říká Pooja.
Foto: Andela a Davor Rostuharovi