Vláda Velké Británie se nedávno rozhodla jako jedna z prvních zemí přijmout pracovní definici antisemitismu. Tuto definici letos vydaly členské státy organizace IHRA, jejíž součástí je i Česká republika.
Konečné znění definice IHRA vydala na svém zasedání 26. května 2016 v Bukurešti a v českém překladu zní takto: „Antisemitismus je takové vnímaní Židů, které se dá vyjádřit jako nenávist vůči nim. Slovní a fyzické útoky antisemitismu mohou být zaměřeny proti židovským i nežidovským osobám a/nebo jejich majetku, proti institucím židovské komunity a náboženským zařízením.“
V textu IHRA se dále uvádí různé příklady projevů nenávisti s antisemitskou motivací. Tyto příklady počítají s tradičními formami antisemitismu, jak je známe z historie. Jedná se zejména o démonizaci Židů či judaismu, stereotypizace, kolektivní vina či popírání holocaustu. Nově se však implementují i současné trendy, které se v projevech nenávisti vůči Židům začaly objevovat. Tím jsou myšleny hlavně projevy takzvaného nového antisemitismu, jehož tematickou náplní jsou nenávistné postoje ve vztahu ke Státu Izrael. Tento druh nenávistných projevů je shrnut do takzvaného 3D testu. Test shrnuje tři akty, které začínají písmenem D: delegitimizace, démonizace a používaní dvojích standardů. Text však také zdůrazňuje, že konstruktivní kritika běžná ve vztahu ke všem dalším zemím samozřejmě nemůže být vnímána jako antisemitismus.
V neposlední řadě je zde definováno, kdy se projev antisemitismu stává kriminálním činem, kdy se naopak kriminální akt stává také antisemitským činem, nebo jak vypadá diskriminace ve vztahu k Židům.
Není tedy překvapením, že právě Velká Británie je jedna z prvních zemí, která se rozhodla definici využívat v praxi. Podle zprávy britské CST došlo v prvních šest měsících roku 2016 k meziročními nárůstu incidentů o 11 %. Nejčastějším typem incidentu byly veřejné slovní útoky na osoby jasně identifikovatelné jako Židé (například v tradičním oděvu s kipou/jarmulkou na hlavě, ve školní uniformě židovské školy, či se šperky s židovskou symbolikou). Výsledné číslo v měsíci červnu bylo dokonce nejvyšší za celou dobu, kdy se CST monitoringu incidentů věnuje.
Zpráva dále zmiňuje, že nebyla nalezena konkrétní příčina, která by mohla být důvodem takto rapidního nárůstu. Autoři zprávy při hledání konkrétních příčin totiž vycházejí z předešlých let, kdy byl jasně zaznamenán nárůst antisemitských výpadů v době trvajících izraelských vojenských operací v Pásmu Gaza. Tyto spouštěče vlny nenávisti nazývají „trigger events“. Podobnou zkušenost ve svých číslech statisticky zachycuje i zpráva Židovské obce v Praze za rok 2014. I toto IHRA ve svém textu podchycuje a uvádí jako příklad prosazování kolektivní viny, kdy jsou všichni Židé na světě osočováni za politické či vojenské kroky Izraele, aniž by byli jeho občany.
Text IHRA je velmi komplexní, jelikož staví na současném stavu a výstupech jednotlivých zemí, které mapují projevy antisemitismu. Na základě sebraných dat bylo možné nechat vzniknout definici, která by měla fungovat jako nástroj boje proti antisemitismu. Text není jen slovníkovým heslem, ale vlastně zhodnocením současné situace, který by měl pomoci vládám, úřadům či bezpečnostním složkám států efektivněji rozeznávat a potírat tyto projevy.
Sebelepší definice jakéhokoli druhu nenávisti jistě není samospásná, ale může být prvním krokem na cestě boje proti nenávisti. Je to nástroj, který umožňuje orientaci v daném problému, pomáhá hledat situace, které mohou nenávistné reakce vyvolávat a tím v dalším kroku pomoci předcházení kolizi, jejich prevenci. Neměla by být vnímána jako represe, co se ještě smí a co už ne, ale jako nástroj, jehož účelem a cílem je napomoci kvalitnějšímu soužití odlišných skupin obyvatelstva.
Foto: Wikipedia