Čtyřiadvacetiletá herečka Yasaman Aryani z Íránu uspořádala na letošní Mezinárodní den žen protest proti povinnému zahalování. V teheránském metru si ona, její matka a další ženy sundaly šátky, rozdávaly bílé květiny a mluvily s cestujícími o svobodě. Video z protestu sklidilo na internetu velký ohlas. O měsíc později byly Yasaman a její matka zatčeny, vyslýchány a odsouzeny na šestnáct let vězení za propagandu proti systému, zločiny proti národní bezpečnosti a podněcování a napomáhání ke korupci a prostituci propagováním odhalování. Proces je součástí tvrdých represí vůči aktivistům, kteří se zasazují o zrušení zákonů o nuceném zahalování. V Den lidských práv 10. prosince odstartuje další ročník mezinárodní lidskoprávní akce hnutí Amnesty International, Maraton psaní dopisů. Jedním z letošních cílů akce je i okamžité propuštění Yasaman Aryani a její matky.
Sestry Yusra a Sarah Mardini si před čtyřmi lety získaly pozornost celého světa. S talentovanými plavkyněmi utíkajícími před válkou v Sýrii se tehdy ve Středozemním moři převrhl člun. S několika dalšími lidmi pak sestry odtáhly člun až do Řecka, čímž zachránily život sobě i dalším lidem. Yusru později Mezinárodní olympijský výbor navrhl do týmu uprchlíků na letní olympiádu v Riu.
Sarah poté, co získala azyl v Německu, absolvovala záchranářský kurz a rozhodla se pomáhat dalším uprchlíkům na řeckém ostrově Lesbos. Spolu s kamarádem Seanem Binderem z Německa pomáhali na lodích jedné z nevládních organizací monitorovat moře a dostávat tonoucí lidi do bezpečí. V Řecku za to byli obviněni ze špionáže, pašování lidí a příslušnosti ke zločinecké organizaci. Oba strávili přes sto dní za mřížemi a hrozí jim až 25 let vězení. Dopisy adresované řeckému ministrovi vnitra nyní budou požadovat stažení obvinění proti dvojici dobrovolníků.
Maraton psaní dopisů
Maraton psaní dopisů je největší lidskoprávní akce na světě. Jejím cílem je upozornit na porušování práv nespravedlivě vězněných a perzekvovaných novinářů, právníků a aktivistů. Letos se kampaň zaměřuje na lidi mladší 26 let. Zastane se tak například Ujgura Yiliyasijianga Rehemana, který byl před dvěma lety násilně deportován do jednoho z čínských převýchovných táborů, nebo běloruského středoškoláka Emila Ostrovka, který byl odsouzen za údajnou distribuci drog.
Dopisy pomáhají
Maraton startuje letos v České republice již podeváté. V minulém roce zorganizovalo téměř tři sta lidí podpisovou akci ve svém okolí a podařilo se poslat přes 25 tisíc dopisů do šesti zemí. Následně se podařilo osvobodit aktivistu a otce sedmi dětí Tadjadina Mahamat Babouriho. Tadjadine byl uvězněn na základě několika videí, ve kterých obvinil čadskou vládu z korupce a zneužívání veřejných prostředků. Hrozilo mu doživotí, nyní je díky tisícům dopisů z celého světa zpět u své rodiny.„Děkuji vám z celého mého srdce. Děkuji za vaši oddanost a angažovanost pro ochranu a respektování lidských práv v Africe,“ říká Babouri.
„My Češi sami máme s nedávno minulým komunistickým režimem bohaté zkušenosti, s odkazem nedemokratického režimu se potýkáme dosud a jistě se ještě dlouho potýkat budeme. Nicméně jsem toho názoru, že pomáhat je třeba a i my, a právě my, jednotlivci z malé země uprostřed Evropy, můžeme prostřednictvím apelu v rámci soustředěné dopisové kampaně vcelku jednoduše ale účinně přispět k vítězství práva v tom či onom případě konkrétního člověka,” říká Daniel Molnár z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Praze, jednoho z loňských pořadatelů Maratonu. „Proto věřím, že úsilí každého jednotlivce pomoci dobré věci má smysl a o to větší je naděje na úspěch, o co víc jednotlivců se ve svém úsilí spojí,” uzavírá.
Foto: Archiv Amnesty International