Podle Marka Gardnera, šéfa komunikace britské organizace CST (Community Security Trust), která se zaměřuje na monitoring projevů antisemitismu a zajištění bezpečnosti pro židovské komunity ve Velké Británii, projevů nenávisti k této skupině přibývá. Nezřídka jsou jejich spouštěčem události související s politikou státu Izrael, ne však výhradně. Společnost je podle něj vůči otevřenému antisemitismu odmítavá, nedokáže však rozpoznat jeho skryté podoby. „Ve světě, ve kterém se zdá, že populismus roste, ve kterém se staví hranice, namísto, aby se bořily, a ve kterém lidé hledají snadná vysvětlení pro komplexní globální i lokální problémy, máte pro antisemitismus úrodnou půdu,“ říká v rozhovoru pro HFC. Proč CST organizuje dobrovolné bezpečností hlídky v židovských částech britských měst? Jaké povahy jsou aktuální antisemitské projevy v zemi a proč je důležité je monitorovat?
Jak byste shrnul aktuální vývoj antisemitských projevů ve Velké Británii?
Antisemitismus může být posuzován různými způsoby. Průzkumy společenských postojů k židům naznačují, že otevřené nepřátelství pomalu padá a usazuje se na méně než deseti procentech (mnohem níže než protimuslimská či protiromská nenávist). Antisemitistických incidentů, tzn. primárně zločiny z nenávisti, které jsou židy nahlášeny na CST nebo na policii, se od roku 1984, od kdy je počet zaznamenáván, děje nejvíce. Od května 2016 došlo k více než 100 incidentům měsíčně. V letech 2006–2016 jsme zaznamenali sto incidentů během šesti nezávislých měsíců: a všechny případy byly úzce spjaty se “spouštěcími” událostmi, jako třeba války týkající se státu Izrael. Diskurz o židech v mainstreamových médiích a politice je mnohem těžší měřit, ale zaměření se na antisemitismus v Labouristické straně bylo absolutně bezprecedentní a židy nevítané. A také je zde hrozba terorismu, která v celkovém kontextu Spojeného království nikdy nebyla horší a samozřejmě víme, že židé zaujímají speciální místo v nenávisti ze strany džihádistů.
Existují nějaká specifika antisemitismu vycházejícího z neonacistické či krajně pravicové scény?
Ano, zajímavé je, že větší krajně pravicové skupiny mají sklony k tomu nezaobírat se tolik antisemitismem, nebo Brity afro-karibského původu, jako zaměřováním se místo toho na muslimy a současné imigranty, například z východní Evropy. Nicméně, skutečné neonacistické skupiny silně tíhnou k hitlerovské nenávisti k židům jako ke znaku jejich ideologické čistoty a vážnosti jejich poslání.
Občas se v některých debatách u nás dnešní projevy nenávisti k různým skupinám lidí přirovnávají k začátku 30. let. Je možné nějaké podobnosti s antisemitismem, se kterým se Evropa potýkala v tomto období, v dnešním Spojeném království nacházet?
Problém s probíráním třicátých let je, že to děláme s vědomím toho, že třicátá léta skončila holocaustem, tudíž takováto otázka může být potenciálně velice zavádějící. Spojené království nebylo sužováno holocaustem, ale židovská komunita je dnes mnohem lépe integrovaná a mnohem více ekonomicky i politicky úspěšná. Také rasismus dnes není v Británii přijatelný. Takže takováto porovnávání zkrátka nejsou vhodná.
Kdo jsou dnešními nejčastějšími původci antisemitských útoků?
V případech, kdy máme popis pachatelů antisemitistických zločinů, se většinou jedná o antisociální chování s přitěžujícím antisemitistickým prvkem. V dobách konfliktu na Blízkém východě se vzor chování mění na mnohem více zpolitizovaný.
Hovoří se o tom, že v řadě případů vychází antisemitské projevy v zemích západní Evropy také z muslimské komunity. Je tomu tak v případě Británie?
Průzkumy silně ukazují na to, že antisemitismus je v podstatě mnohem více zakořeněný v muslimských komunitách než v jiných částech britské společnosti. Je velice těžké říci, proč tomu tak je. Nabízí se tvrzení, že v tom hraje roli vzdělání, ale problém je, zdá se, hlubší.
Mluvíme-li o současném antisemitismu, jedná se převážně o slovní, nebo se vyskytují i fyzické útoky?
Většina incidentů nejsou fyzické povahy a nejsou ani život nebo zdraví ohrožující. CST poskytuje velmi podrobný rozpis v našich výročních zprávách o incidentech, které jsou všechny online a ukazují tyto rozdíly.
Jak se k takovým projevům staví veřejnost?
Společnost má sklony k tomu silně odmítat všechny znaky otevřeného antisemitismu. Když je ale antisemitismus méně zřejmý, nemůžeme s odmítáním počítat. Pokud, například, antisemitismus vyjde z kontextu proti-izraelské kampaně ze strany levicových hnutí nebo muslimských skupin, je dost možné, že běžné židovské obavy budou levicí odmítnuty a bude na ně zcela hanebně zaútočeno jako na důkazy pro-izraelské koluze.
Jak se současný antisemitismus odráží v životě židovské komunity?
Jako v případech židovských komunit ve Francii, Belgii a Nizozemí, ale v mnohem menším měřítku, antisemitismus sžírá komunitní morálku a podněcuje strach z toho, že naše děti nikdy nebudou moci vést normální, otevřený židovský život. Nicméně by mělo být zdůrazněno, že většina britských židů je svobodná a může vést jakýkoliv židovský život si přeje, či naopak nepřeje.
Čím přesně se CST zabývá a jaké jsou její aktivity?
CST poskytuje bezpečí židovským komunitám napříč Británií, monitoruje antisemitismus a vždy se snaží o vysvětlování situace antisemitismu tak zodpovědně a přesně, jak jen to je možné. Naší rolí je ulehčit život židovské komunitě.
Spolupracujete také s policií. Na jaké úrovni, a jak taková spolupráce vypadá?
CST doprovází policisty při hlídkách během židovských svátků. V krizových situacích policie zasedá v našem národním bezpečnostním kontrolním středisku, ze kterého můžeme komunikovat se stovkami komunitních center. CST také zasedá v řadě poradenských orgánů policie a pravidelně sdílíme anonymizované údaje o antisemitských incidentech a zločinech.
Jak tyto hlídky fungují? Jsou nutné? Cítí se lidé díky nim bezpečněji?
CST čerpá veškerou svou sílu z naší komunity. Pracujeme v naprostém partnerství napříč zemí. Spoléháme na naše dobrovolníky, že se budou ve velké míře na udržení bezpečnosti podílet. Jsou kompletně proškolení a, co je klíčové, mají úzké a důvěrné znalosti prostředí, ve kterém pracují. Jsou schopni rozlišit, kdo do něj patří, což znamená, že mohou rozpoznat nebezpečí. Jsou této práci velmi oddaní a dopřávají tak naší komunitě pocit pohodlí. Tyto hlídky také doslova umožňují mužům a ženám, aby sehráli určitou roli v ochraně vlastní komunity.
Lidé mohou vaší organizaci antisemitistické útoky hlásit. Kolik jich bývá?
Například během roku 2016 jsme obdrželi 1309 oznámení incidentů, které CST analytici definovali jako určitým způsobem antisemitistické. K tomu jsme navíc obdrželi hlášení dalších 791 incidentů, které jsme jako antisemitistické nevyhodnotili. Všechny ale i tak musí být zpracovány. Důležité je, že tyto incidenty obsahovaly také 325 případů potenciálního nepřátelského průzkumu židovských míst a oblastí. Tyto zprávy jsou pak sdíleny s policií v případě, že by naznačovaly plánování teroristických aktivit.
Jaký mívají charakter?
Z oněch 1309 incidentů, se 287 (22 %) stalo online. Počty blízké tomuto procentu jsou podle našich zjištění napříč časem poměrně konzistentní. Nejčastější typ incidentů (385 případů) souvisel s verbálními útoky na židy na veřejných místech. Došlo také ke 107 násilným útokům. Z těch nebyl žádný vyhodnocen jako pravděpodobně vedoucí k těžkému ublížení na zdraví nebo ohrožení života.
Co s nahlášenými incidenty děláte, po tom, co je obdržíte?
Důvod shromažďování těchto incidentů je poskytnout podporu těm, kteří jim byli vystaveni. Pomáháme také policii a státním zástupcům se sestavováním případů, a vedeme je k lepšímu pochopení antisemitismu, abychom proti němu mohli dále bojovat. Neshromažďujeme záznamy o incidentech, abychom šířili publicitu o antisemitismu, ale budeme vždy upřímní o našich zjištěních a situaci.
Jsou nenávistné projevy k židům globálním problémem? Proč dochází k jejich návratu?
Toto je obrovská otázka, ale ve světě, ve kterém se zdá, že populismus roste, ve kterém se staví hranice, namísto, aby se bořily, a ve kterém lidé hledají snadná vysvětlení pro komplexní globální i lokální problémy, máte pro antisemitismus úrodnou půdu. Protože stav antisemitismu je vždy brzkým varovným signálem o celkovém stavu a soudržnosti společnosti.
Foto: CTS