Když Matt Cox z amerického Ohia zjistil, že je jeho desetiletá dcera Kirsten už podruhé školou potrestaná za šikanu spolužáků tím, že jí nebylo na týden umožněno jezdit školním autobusem, rozhodl se rázně zakročit. Dcera totiž podle jeho slov odpovědnost přenesla na něj a považovala za samozřejmost, že ji bude do školy vozit autem. „Došlo mi, že jízdu do školy autobusem nebo autem vnímá jako své právo, ne jako privilegium,” uvedl pro ABC. Rozhodl se k zvláštnímu kroku. Dceru nechal osmikilometrovou cestu do školy jít pěšky. Část úseku natočil na mobilní telefon, doplnil vysvětlením a nasdílel na svém Facebooku. Jeho video během několika dní sdílel téměř půl milion lidí a vzbudil živé diskuse. Mnozí jeho způsob výchovy adorují, někteří ji považují za příliš tvrdou, další se obávají devastujících následků, jaké mohou jeho kroky na dceru mít.
„Všem přeji šťastné pondělí. No dobře, je to šťastné pondělí jen pro některé z nás. Dodám trochu kontextu k tomuto videu, které jsem dnes ráno natočil. Tato roztomilá dáma je má desetiletá dcera, která byla už podruhé během tohoto školního roku vyloučena ze školního autobusu kvůli šikaně spolužáků. Dovolte mi, abych se vyjádřil naprosto jasně: Šikana je nepřijatelná! Tím spíš v mé domácnosti,” začíná hlasový komentář ke svému videu otec. „Když včera domů přinesla dopis oznamující její vyloučení z autobusové přepravy, řekla: ‚Tati, budeš mě muset do školy příští týden vozit.’ Jak si můžete dnes ráno všimnout, učí se trochu něco jiného,” pokračuje. „Dnešního krásného rána proto půjde do školy pět mil pěšky ve dvou stupních Celsia. Vím, že s tímhle mnoho z vás rodičů nebude souhlasit, ale to je v pořádku. Protože já dělám to, co cítím, že je správné, abych dal své dceři lekci a zastavil její šikanování. Děti, pokud tohle sledujete, zkuste pochopit, že šikana není přijatelná nikde. A nebude tolerována,” dodává.
Video se okamžitě po zveřejnění na Mattově Facebooku začalo virálně šířit. Dosud má přes 20 milionů zhlédnutí. Vzbudilo také obrovský zájem rodičů po celém světě, kteří pod ním diskutovali o způsobech, jak se se situací, kdy je dítě agresorem, vypořádat. Pod záznamem je tak přes 90 tisíc komentářů, které jsou většinou pozitivní.
Ne všichni však s Mattovými výchovnými prostředky souhlasí. Někteří ho kritizují za to, že je takový přístup příliš tvrdý. Jiní říkají, aby svou dceru jen netrestal, ale zkusil zjistit, proč se tak chová. „Lidé agresorům nevěnují moc pozornosti, ale jejich chování má často nějaký důvod,” uvádí jedna z diskutujících. Někteří kritizovali také fakt, že otec dceru natočil a video zveřejnil na Facebooku. „Myslím, že tenhle otec je blbec. Ukazovat všem na Facebooku, jak trestá své dítě. To je příšerné. A ano, mé děti disciplinované jsou, ale nikdy jsem je nevystavila světu. Je to pro ni ponižující. Bude si to pamatovat do konce svého života a mohlo by ji to emocionálně ovlivnit,” píše jiná uživatelka. „Takové pokoření by mohlo vést k sociálnímu vyloučení a sebevraždě. Tenhle otec je ubožák. Ano, dostane lajky, ale jeho dcera na to nikdy nezapomene. Kdo je tady ten pitomec?” ptá se další.
Matt Cox vysvětluje, že právě tento trest, a následně zveřejněné video, měl na jeho dceru zásadní vliv. Podle něj byla na počátku cesty velmi rozčilená, během cesty si však podle jeho slov uvědomila, že šikana přípustná není a do školy už došla uklidněná a smířená. Matt si pak s ní i dalšími dvěma potomky sedl ke zveřejněnému videu a společně si pročítali zprávy a komentáře od ostatních uživatelů. Ti se v nich často svěřovali s drtivým dopadem, jaký na ně šikana měla. „Zdálo se, že projevila celkem dost empatie vůči některým smutným příběhům, které jsem s nimi pročítal,” líčí pro ABC.
Matt věří, že si dcera následky šikany uvědomila a došlo jí také, že nic není jen tak, ani jízda do školy autobusem. „Doufám, že skrz sdílené video mohou děti číst některé komentáře, ve kterých je vidět, jak moc mohou slova bolet a působit hluboké a dlouhodobé rány. V těch nejhorších případech může mít také efekt na ukončení života,” domnívá se. „Doufám také, že rodiče, kteří to video uvidí, začnou své děti činit odpovědnými za jejich činy a přestanou je zametat pod koberec s vysvětlením, že děti jsou prostě jen děti.”