Profesionální trenér streetworkoutu Radek Laci vyrůstal v dětském domově. Své rodiče a původ nezná, což mu do života přineslo řadu problémů, se kterými se odmalička potýkal. Jedním z nich byla šikana. „Protože jsem byl z děcáku a byl jsem tam jediný tmavé pleti. A učitelka mě opakovaně navrhovala do zvláštní školy,” vylíčil před nedávnem pro HFC. „Byly to ty každodenní situace, kdy se mělo pracovat ve dvojicích nebo skupinkách, a nikdo si mě nechtěl vzít,” dodává. S posměšky se setkával i na střední a vysoké škole. „Začal jsem být unavený z toho, jak se ke mně lidé chovají a jak na mě koukají skrz prsty,” říká. Nepříjemnou situaci se mu však nejen podařilo zpracovat, ale i využít pro svou budoucnost. Dnes o sobě říká, že je kokosové dítě, cítí se být jak Romem, tak Neromem. „Už jsem dál než u řešení identity. Pro mě je důležité vnímat sebe i ostatní jako lidské bytosti bez rozdílu původu či barvy pleti. A právě ta odlišnost z nás dělá dobrou komunitu,” myslí si. A své zkušenosti nyní přetavil v přímou podporu dětí v dětských domovech. Stal se tak jedním ze superhrdinů letošního ročníku oslav Mezinárodního dne Romů.
Díky zkušenosti ze svého dospívání se rozhodl řešit nedostatky, které jako dítě v domově vnímal. „Všichni kluci museli mít ježečka a ofinu, nesměl jsi vybočovat, musel jsi být hodné a poslušné dítě,” vzpomíná, jak se nikdo nevěnoval identitě dětí a nepodporoval jejich sny. Na vychovatele a vychovatelky je totiž dle něj kladeno příliš povinností, na další individuální rozvoj dětí pak nemají čas. V dospělosti se proto zapojil do organizace Vteřina poté, která je z větší části složena z mladých lidí, kteří si ústavní péčí prošli, a snaží se současný systém pozitivně ovlivnit. Ve volném čase tak Radek jezdí do dětských domovů, kde s dětmi a mladými lidmi mluví, snaží se je motivovat i informovat o nástrahách života mimo ústav. „Ptají se mě, jak zvládám být jiný. A já jim vždy říkám, že musí být sami sebou. Dělat to, co považují za správné, co mají rádi a jednou narazí na lidi, kterým se právě tohle na nich bude líbit,” uzavírá.
Superhrdinové mezi námi
Radek Laci je jedním ze superhrdinů letošního ročníku oslav Mezinárodního dne Romů. „Osmý duben je jeden z mála romských dnů, kdy máme možnost nabourávat předsudky a stereotypy tím, že kromě umělců, především muzikantů, představíme veřejnosti i další významné romské osobnosti. I proto jsme letos zvolili téma superhrdinové,” uvádí pro HFC ředitel pořádající organizace Ara Art David Tišer a dodává: „Stále hledáme nějaké hrdiny, kteří za nás vše vyřeší. Přitom jde hlavně o to, najít toho superhrdinu v sobě samotném. Stačí se koukat kolem sebe, nebýt lhostejný a uvědomit si, že k tomu, abych mohl někomu nebo něčemu pomoci, nemusím ani létat, ani tajit svou identitu pod speciální maskou. Při letošních oslavách chceme představit osobnosti, které v tomto postoji mohou být inspirací pro všechny.”
Dalšími letošními superhrdiny mohou být i 35letý Miroslav Balog a 22letý René Cibrik z Trmic. Ti zaslechli jednoho chladného únorového dne od nedalekého potoka vyděšený křik dětí. Nečekali a vydali se na pomoc. Do potoka tehdy při hře spadla dvouapůlletá Nela. Miroslav se bez rozmýšlení vrhl do hluboké kalné vody a děvčátko s pomocí Reného vytáhl. „Jsou to oba hrdinové. Kdyby holčičku rychle nevytáhli, zemřela by. Před lety tu do Mlýnského potoka spadl kluk, už ho nenašli,“ okomentovala pro Ústecký deník sociální pracovnice sdružení Romano Jasnica Jana Chudobová, která později muže nominovala na Cenu hejtmana. „Když jsem ji tahal ven, byl to stres a strach. Když se Nela vrátila z nemocnice a já zjistil, že je v pořádku, přišla úleva i radost,“ vypráví René. „Jsem klukům za záchranu dceřina života vděčná. Nikdy jim to nezapomenu,“ okomentovala maminka děvčátka Andrea Demeterová. Příběh dívky a jejích zachránců chtějí organizátoři Mezinárodního dne Romů připomenout i proto, že byl dle nich téměř bez mediální odezvy.
Vzpomínka na Věru Bílou
Kromě představení romských superhrdinů nabídne pátý ročník Mezinárodního dne Romů bohatý program. Tváří letošních oslav měla původně být nedávno zesnulá zpěvačka Věra Bílá. Akce se tedy ponesou v pietním duchu. „Tématem letošních oslav je hledání superhrdinů. Věru Bílou jsme jako hrdinku vnímali a na tom se nic nemění. Skrze svou hudbu rozdala za svůj život lidem obrovské množství radosti a inspirace, naprosto přirozeně propojovala světy Romů a Neromů, dosáhla takových uměleckých úspěchů, že na ni s úctou vzpomínala všechna velká světová média a nenechala se zlomit ani svým pádem na dno, ani životními tragédiemi, které ji potkaly. Její odchod nám znemožnil vzdát jí hold osobně. Budeme na ni tedy vzpomínat s jejími kolegy muzikanty i s lidmi, kteří ji měli rádi,” uvedl v tiskové zprávě David Tišer.
Návštěvníci tak budou mít možnost podepsat kondolenční knihu vystavenou na náměstí Václava Havla nebo navštívit vzpomínkový koncert k poctě zpěvačky v Divadle v Korunní. „Potěšilo nás, že pozvání ochotně přijaly také neromské osobnosti české kulturní scény. Takže vedle Jana Bendiga, Milana Kroky, slovenské Gitany a dalších romských umělců se návštěvníci mohou těšit také na Michala Kocába nebo Báru Hrzánovou.” přiblížil program David Tišer.
Galavečer v divadle Archa
Mezinárodní den opět vyvrcholí v pondělí 8. dubna galavečerem v divadle Archa, který se také hlásí k označení HateFree Fest. Diváky čekají přední osobnosti romské i neromské hudební scény jako například Milan Kroka Live Band, Gejza Horváth, Filip Gondolán, Marco Pillo, Tereza Ondičová, Pavlína Matiová, či Helena Zeťová. Na místě si budete moct vyzvednout naše placky, pohlednice nebo samolepky. Lístky si můžete zakoupit již nyní v předprodeji. Celou akci je možné také podpořit finančně a získat zajímavé odměny.
Foto: Lukáš Houdek a archiv Ara Art