„Mezinárodní den Romů je svátkem hrdosti, který u Romů rezonuje, a je potřeba si společně připomenout pravý smysl romství a vzájemné pospolitosti,“ vysvětluje David Tišer, organizátor pražských oslav, a dodává, že tématem letošních oslav je Fusion, tedy spojení.
Romové si v tento významný den připomínají společný původ, jazyk, kulturu, společné sjednocení a především romipen (romství). Zpívají mezinárodní romskou hymnu Gelem, gelem, kterou otextoval na tradiční nápěv rumunské písně romský hudebník a politik Jarko Jovanović z Bělehradu, který žije v Paříži.
Romové z Česka i Slovenska mezinárodní hymnu přijali až v průběhu 90. letech. Nejčastěji zaznívá během významných romských událostí a nechybí ani na Světovém romském festivalu Khamoro. Přesto známější pro české a slovenské Romy je píseň Čhajori romani (Romská dívenko), známá také jako Cikánský pláč, jejíž kořeny sahají až do 19. století. Za ploty koncentračního tábora v Osvětimi věznění Romové k původním slovům přidávali další sloky, které odrážely jejich utrpení.
„Romové svoje osudy písemně obvykle nezaznamenávali. A to ani pokud přežili útrapy a příkoří ve vyhlazovacích táborech během 2. světové války,“ řekl v roce 2021 pro rozhlasový pořad O Roma vakeren romista Zbyněk Andrš. Podle něj úlohu historicky kolektivní paměti plnila romská píseň. Existuje proto řada textů, které odrážejí prožitky v pracovních a koncentračních táborech.
Jsme Romové, ne cikáni
První romský kongres se uskutečnil 7. – 12. dubna 1971 z iniciativy Slobodana Berberskeho, Juana de Dia Ramireze Heredii, Grattana Puxona a Vanko Roudy a romského lékaře slovenského původu Jána Cibuľi, který patřil mezi nejvýznamnější postavy romské etnoemancipace 20. století. Zajímavostí je, že Cibuľa, který se stal v roce 1978 prezidentem Mezinárodní romské unie (IRU) a působil ve funkci do roku 1979, byl v roce 2001 za svou dlouholetou činnost nominován na Nobelovu cenu míru.
Oficiálních účastníků kongresu byly přibližně tři desítky, ale jeho dosah byl mnohem větší. S kongresem spojený hudební festival v nedalekém Hampsteadu přilákal další Romy. Jejich dorozumívacím jazykem tehdy byla ruština a různé dialekty romštiny. Během kongresu vznikaly pracovní skupiny, které se zaměřovaly například na oblast společensko-právní, jež zahrnovala odškodnění obětí romského holokaustu za 2. světové války. Další byla sociální a vzdělávací, která reagovala na ztížený přístup dětí ke vzdělání a sociální znevýhodnění, s nimiž se Romové během komunismu potýkali.
Mezi účastníky byli také čtyři členové Svazu Cikánů-Romů z tehdejšího Československa, což byla první úřady povolená romská organizace před rokem 1989. Usilovala například o zlepšení politického a ekonomického postavení romského obyvatelstva a věnovala se i kulturním a společenským aktivitám. Svaz vydával od roku 1970 první romské periodikum Romano ľil (Romský list), kde své texty publikovali romsky píšící autoři. Zvlášť palčivé téma bylo užívání označení slova cikán. Svaz Cikánů-Romů ve svém názvu užíval obě varianty.
Romistka Renata Berkyová k tomu v roce 2020 pro časopis Romano voďi uvedla: „Ten název zrcadlí, jak opatrní bývali lidé kolem Svazu. Svaz Cikánů, to je to, jak nás označujete, ale pomlčka Romů, je to, jak chceme, abyste nám říkali. Jejich snahou bylo, aby Romové byli uznáni jako národnostní menšina. Na tu dobu měli dost odvahy, co se týče požadavků. Byl jim povolený časopis, organizování festivalů, ale třeba muzeum a požadavek uznání Romů jako národnostní menšiny se jaksi přešly. V roce 1972 byl Svaz Cikánů-Romů nedobrovolně zrušen.“
Přijetí autonyma Romové, které je původní a vychází z indického Dom, a odmítnutí dosavadního označení cikáni se stalo také jedním z hlavních výstupů Mezinárodního romského kongresu. Druhým důvodem bylo i usilování o uznání Romů jako národnostní menšiny, aby mohli Romové ve svých zemích podporovat svou kulturu, jazyk, historii a domoci se základních lidských práv. V České republice byli Romové uznáni jako národnostní menšina až po roce 1989.
Vedle toho se účastníci ze čtrnácti zemí a pozorovatelé z dalších šesti usnesli na podobě romské vlajky složené ze zelené a modré části coby trávy a nebe. Symbolizovat má sepjatost Romů s přírodou. Kolo uprostřed překrývající oba pruhy symbolizuje pouť a kočovný život Romů. Vychází také z prastarého indického kola osudu. Jasně červená barva odpovídá první čakře, tedy elementu země.
Mezinárodní romská unie v OSN
V roce 1978 vznikla první mezinárodní romská organizace – Mezinárodní romská unie (IRU), která pořádala druhý Světový romský kongres, jež proběhl téhož roku. O rok později byla IRU přijata do sekce nevládních organizací OSN jako poradní orgán. O dvanáct let později byl ve Varšavě během čtvrtého kongresu uznán 8. duben jako mezinárodní svátek. Od té doby jej Romové slaví!