Aplikace nabízí praktické tipy a cvičení pro svépomoc při nejčastějších duševních potížích, což jsou deprese, úzkosti a panika, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a poruchy příjmu potravy. „Cvičení se zaměřují na zmírnění akutního stavu, odreagování myšlenek nebo zvýšení uvědomění. Jde například o dechová cvičení, tipy, co může člověk dělat při přicházejících potížích apod. Všechny tyto tipy a cvičení vycházejí z ověřených psychologických zdrojů a byly konzultovány s odborníky,” popisuje koordinátorka sociálních sítí projektu Markéta Vaňková. Pokud se stav ani po využití těchto možností nezlepší, aplikace nabídne kontakty na krizové linky, poradny a centra. Uživatelé oceňují také možnost dlouhodobě monitorovat náladu, spánek nebo zaznamenávat myšlenky, pocity a jídelníček. „Tyto funkce někdy využívají i odborníci, když nasazují pacientům léky, a mohou se podívat, jakou měl pacient v konkrétní dny náladu. Člověk většinou chodí k psychiatrovi zhruba jednou za měsíc a když se ho lékař zeptá, jak se měl, vzpomene si maximálně na to, co bylo včera. Takto může otevřít aplikaci, ukázat grafy a rozebrat, co způsobilo konkrétní propad,” doplňuje Veronika Kamenská.
Příruční krabička psychologické pomoci
Ona sama v náročném období hledala aplikaci, která by jí byla oporou. V té době však v českém ani slovenském jazyce žádná neexistovala. Studentka biomedicíny na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně a její spolužák ji proto ve spolupráci s odborníky na duševní zdraví v roce 2019 vyvinuli. Dnes je dostupná v 11 jazycích a využívá ji přes 460 tisíc uživatelů ze 180 zemí světa. „Já jsem tehdy jednoduše neviděla východisko. Nevěděla jsem, komu jinému to můžu říct, tak jsem šla za školním psychologem, který na mě měl čas jednou týdně během velké přestávky. Kdybych tehdy měla tuto aplikaci, věděla bych, kam mohu zavolat nebo napsat. Já jsem se to dozvěděla až v průběhu hospitalizace, když mi lékaři říkali, že jsem přece mohla zavolat na linku důvěry,” vysvětluje autorka.
Jelikož aplikace je spíše podpůrným nástrojem a nemusí být dostačující v některých akutních nebo krizových situacích, Nepanikař na webu nabízí i online poradnu, v rámci níž krizoví interventi poskytují anonymní a bezplatnou podporu. Od svého vzniku zpracovala poradna přes 10 tisíc chatů a e-mailů. Přibližně 20 % obsahovalo sebevražedné tendence, z nichž až 300 klientů bylo v akutním ohrožení života. V těchto případech krizoví interventi dokázali zajistit okamžitou záchrannou pomoc. „Nedávno nám napsala slečna, která už seděla v okně a chtěla skočit z 9. poschodí. Už nemohla dál. V mobilu měla naši aplikaci, tak se ještě zkusila podívat do svého záchranného plánu a tam si přečetla, kam může zavolat. Skončila v nemocnici a díky lékům se jí z toho podařilo dostat, dnes je stabilizovaná. Těší nás každá zpráva, v níž nám někdo napíše, že mu aplikace pomohla,” líčí Veronika.
Nový design
Tým dobrovolníků z komunity Česko.Digital nyní pomohl pro aplikaci vytvořit moderní a jednoduchý vzhled, který cílí zejména na mladé uživatele, pro něž je odborná péče v České republice bohužel stále nejhůře dostupná. Dle WHO se přitom až 75 % prvních příznaků duševních onemocnění objeví před 24. rokem života. „V Česku navíc platí, že dokud vám nebylo 18, nemůžete bez souhlasu zákonného zástupce vyhledat psychologickou pomoc. Mladý člověk se někdy bojí rodičům svěřit, neví, jak budou reagovat, zda mu jen neřeknou: ‚Tak už se vzchop a něco se sebou dělej.’ Právě proto jsme se rozhodli pro mobilní aplikaci. Mladým lidem to připadá úplně v pohodě a rodiče nemusejí vůbec vědět, že apku v telefonu mají. Samotná aplikace je anonymní, nezadáváte tam žádné osobní údaje,” vysvětluje Veronika.
Veronika Kamenská
Za návrhem a vývojem nového designu stojí komunita expertních dobrovolníků Česko.Digital, která pomáhá neziskovým organizacím s rozvojem digitálních projektů. „Aplikace Nepanikař je pro Česko.Digital ideální projekt. Má obrovskou hodnotu a přitom je pro mladé lidi přístupná bez bariér, zcela zdarma a tím je unikátní,” hodnotí Tereza Gagnon, která má na starosti partnerství Česko.Digital. „Bylo pro nás klíčové zachovat kontinuitu aplikace tak, aby byla přehledná pro nové, ale i stávající uživatele. Člověk, který je v akutní fázi paniky, se potřebuje velmi rychle zorientovat a vědět, jak v aplikaci najít funkci, která mu může pomoci,” dodává Veronika.
Dobrovolnictví
Za svoji odbornou i osvětovou činnost získal projekt několik ocenění, například Cenu Gratis Tibi, Forbes 30 pod 30, Cenu ministra školství nebo Cenu SDGs 2022. V týmu organizace Nepanikař v současné době působí přes sto dobrovolníků, mezi nimiž jsou studenti oborů psychologie a sociální práce, psychologové, sociální pracovníci a terapeuti. „Možnost zapojení je u nás vcelku široká, nicméně vzhledem k tomu, že se zaměřujeme na citlivá témata, je pro nás důležité zajištění určité míry odbornosti a kvality. Z toho důvodu jsou našimi dobrovolníky především studenti/absolventi psychologie nebo příbuzných oborů. Samozřejmě ale záleží na typu dobrovolnictví. Nejpřísnější kritéria jsou pro chat poradnu, kde poradce musí být student psychologie a zároveň mít absolvovaný nebo alespoň zahájený výcvik v krizové intervenci,” osvětluje Markéta Vaňková, kdo a jak se může v projektu angažovat. Organizace nabízí i možnost stáží pro studenty psychologie, sociální práce, pedagogiky a souvisejících oborů v rámci workshopů ve školách. „Poslední možností, jak se mohou lidé do projektu zapojit, je marketing. Jde o zpracování příspěvků na sociální sítě nebo jiných komunikačních materiálů. Zde nevyžadujeme krizovou intervenci ani vzdělání přímo v psychologii, nicméně určitě musí jít o příbuzný obor a zároveň dobrovolník musí mít dobrý přehled a schopnost vyhledat si ověřené informace,” uzavírá.