Na jaře roku 1990 šla Mona Patel s přáteli ze školy, když došlo k nehodě. Srazil ji opilý řidič a tehdy 17letá Mona utrpěla vážné zranění. „Letěla jsem skoro 4 metry a pak mě autem přirazil nohama na kovové zábradlí,“ popisuje osudnou chvíli Mona pro CNN. Mona nemohla několik let po nehodě chodit a během 7 let absolvovala celkem 21 operací. Nakonec i přes snahu lékařů přišla o pravou nohu od kolene dolů. Během těžkého období Mona hledala nějakou skupinu nebo organizaci, kde by se dozvěděla více o životě amputovaných. Nenašla ji. „Slíbila jsem si, že jakmile se ‚postavím‘ na nohy, jednu takovou založím,“ vzpomíná pro CNN Mona, kdy se zrodil nápad na organizaci. Mona to dodržela a založila organizaci San Antonio Amputee Foundation (SAAF), která pomáhá lidem po amputaci.
Mona dodnes čerpá ze svých vlastních zkušeností a prožitků. Není jen zakladatelkou organizace, aktivně se lidem věnuje a pomáhá jim skrze nadaci nejen materiálně, ale i psychicky. Překonávat těžké chvíle a zároveň překonávat limity, které lidem bez končetin nastavují ostatní. „Nikdy nedopusťte, aby vám někdo říkal, že něco nemůžete udělat. Vy si nastavíte hranice, svoje omezení a nikdy neříkejte nikdy,“ vzkazuje žena, která nedávno úspěšně zrealizovala výšlap lidí po amputaci na Mount Kilimanjaro, nejvyšší horu Afriky.
Tým lidí kolem SAAF v čele s Monou organizuje pro lidi po amputací mnohem více aktivit. Kromě výletů jsou to třeba sportovní tréninky, od jógy přes tenis až po jízdu na koni. Společně se také účastní závodů a soutěží. O akcích pravidelně informují na Facebooku i Instagramu. Pořádají také vzdělávací akce a každý měsíc se schází skupiny desítek lidí po amputaci i s rodinami a přáteli, aby společně sdíleli svoje příběhy a svědectví a zároveň se podpořili. Podle Mony se takových setkání už účastnilo přes tisíc lidí po amputaci.
Organizace pomáhá lidem i finančně a svým know-how. Ve chvíli, kdy je člověk po amuptaci, musí dojít často k úpravám jeho domova, aby byl bezbariérový. „Dům, byt, auto, musí se upravit vše. Snažíme se těm lidem jednoduše poradit, podpořit je a je-li to nutné, tak i finančně pomoci,“ říká Mona a dodává: „To se týká i protéz. Stojí od 8 do třeba 25 tisíc dolarů. A to si ne každý může dovolit.“ V rámci SAAF proto rozjela také foundraising a pomáhá lidem získávat peníze na nové protézy.
Mona sama přiznává, že začátky pro ni byly těžké. Chtěla pomáhat ostatním a zároveň bojovala se svými strachy. „Jedna z největších obav, kterou jsem měla, jestli budu schopná být mámou. V den, kdy jsem se matkou stala, byl jedním z nejúžasnějších a nejkrásnější okamžiků v životě,“ vzpomíná pro BBC Mona, matka dvou dcer. „Potvrdila jsem si, že jsem i přes amputaci stále silná a že jsem schopná zvládnout všechny překážky, které mi život hodil do cesty,“ pokračuje a dodává: „Nikdo v životě není zcela imunní vůči překážkám a výzvám, které jsou před námi. To, jak reagujeme a jak se s tím umíme vyrovnat, nás odlišuje. My lidé jsme silní a stačí malá změna myšlení a neexistuje nic, co bychom nezvládli a nemohli pak inspirovat i ostatní.“
Foto: Facebook a Instagram SAAF