Ještě před pár lety patřil k uznávaným imámům, jelikož provázel při obřadech v Melbourne v jedné z největších mešit v Austrálii. Respekt si vysloužil také za to, že byl háfizem, tedy člověkem, který se naučil korán zpaměti. To vše přišlo téměř vniveč v roce 2010, kdy se přihlásil ke své sexuální orientaci. Byl vyloučen z náboženské obce a v mešitách už kázat nesmí. Naopak čelí výhrůžkám smrti, jelikož se z něj stal hlasitý bojovník za práva LGBT muslimů. Těm poskytuje duchovní podporu, občas i útočiště ve svém jednopokojovém bytě. Nyní si vyhlédl v centru města dům, který by za pomoci filantropů rád proměnil v první LGBT friendly mešitu v zemi spojenou s azylovým domem pro ty, kteří po svém coming outu prchají od svých rodin.
Nur Warsame byl ženatý a má dítě. V momentě, kdy se svazek rozpadl pro něj bylo podle jeho slov složité zůstat v prostředí, které bylo vůči LGBT komunitě, ke které se tajně počítal, nepřátelské. „Vnímal jsem, že buď se vrátím k tomuto životu, nebo udělám změnu,“ říká v rozhovoru pro australskou televizi ABC. Když se proto rozhodl v roce 2010 vyjít s pravdou ven, nesetkal se u své náboženské obce s pochopením, přestože byl do té doby z různých důvodů respektovaným imámem. Obec s ním rozvázala veškeré svazky a on se od té doby stal hlasitým aktivistou zastávajícím se práv gayů, leseb a trans lidí z muslimské komunity. A právě proto je podle svých slov v neustálém nebezpečí.
Snaží se aktivně pomáhat svým souvěrcům, kteří se rozhodnout okolí se svou orientací svěřit. A velmi často taková upřímnost nedopadne dobře. Nur Warsame proto poskytuje těmto často mladým lidem zejména duchovní podporu, někdy pořádá náboženská a podpůrná kázání také přes Skype, nezřídka se snaží lidem v nouzi pomoci také v existenčních otázkách. „Pokud je člověk při návštěvě božího chrámu vyděšený z reakcí ostatních, pak už takový dům božím chrámem není. Pak je to nějaká nároková instituce,“ říká Warsame. „A proto je teď moje mešita v mém srdci a cestuje se mnou,“ dodává.
Zoufalství i naděje
„Jeden z našich členů je tak vyděšený, že jeho rodiče na jeho sexuální orientaci přijdou a zavraždí ho,“ říká Nurul Huda, ředitelka organizace Sydney Queer Muslims. Na otázku reportérky ABC, zda by ho skutečně zavraždili, odpovídá rozhodně: „Ano, protože už to zkusili. Já jsem jeho jizvy na těle viděla. Skutečně si myslíte, že půjde do pekla?“ ptá se. Poukazuje tak na důležitost snah tohoto gay imáma a zásadní úlohu, kterou v pokusu o restart života mladých muslimů a muslimek může hrát.
Důležitou zprávou je, že se v Austrálii i přes zoufalou situaci mnohých LGBT muslimů objevují smířlivější hlasy také z úst některých respektovaných muslimských vůdčích osobností. Nejsou sice pro LGBT komunitu otevřeně podpůrné a homosexualitu stále veřejně označují za hřích, snaží se však situaci zklidnit a postupně přimět své následovníky, že cesta není v zavržení. „V první řadě není nic špatného na tom lpět na svých zásadách. Jako muslima mě má víra učí, že homosexualita není přípustná. A muslimská komunita si za svou zásadou stojí,“ říká jeden z australských muslimských představitelů Kuranda Seith. Domnívá se však, že by konzervativní duchovní potřebovali trénink v tom, jak přistupovat k situacím v rodinách, které se s homosexualitou u svých potomků potýkají. „Jestli někdo vyhrožuje takové osobě smrtí nebo násilím, je to špatné. Nemůžete omluvit hřích jiným hříchem,“ pokračuje a dodává, že by muslimové měli být více otevření a přistupovat k situaci pragmaticky. Kuranda Seith dnes provozuje krizovou telefonní linku právě pro rodiče, kteří se s homosexualitou u svých dětí potýkají. Zdůrazňuje, že by se imámové měli jednoznačně postavit proti násilí na této komunitě a přestat ho ignorovat.
Sedm lidí v garsonce
Gay imám Nur Warsame podle svých slov přijímá telefonáty zoufalých mladých muslimů a muslimek řešících svou orientaci nebo pohlavní identitu na denní bázi. A nejen z Austrálie, ale z celého světa. Potřebují utěšit od někoho, kdo jejich situaci rozumí, protože vychází ze stejného prostředí a dokáže je také podpořit v jejich víře. A nepomáhá jim jen v duchovní rovině. „Už jsem měl ve své garsonce také sedm lidí najednou, protože to pro ně byla záležitost života a smrti,“ říká.
Jako velký problém proto vnímá nedostatek levného bydlení v Melbourne, které by mladým LGBT lidem, kteří po coming outu čelí násilí a výhrůžkám od svého okolí, umožnilo začít od znovu, v bezpečí a mimo vliv své rodiny. „Nemohou zůstávat v prostředí, které jim konstantně působí trauma,“ říká. Rozhodl se proto v centru města otevřít první LGBT friendly mešitu v zemi, která bude současně propojena s denním poradenským centrem a azylovým domem, kde budou moci lidé v nouzi přečkat těžké začátky. Ideální budovu už Nur Warsame našel, nyní se snaží najít sponzory, kteří by mu jeho sen pomohli uskutečnit, a komunikuje také s tamní policií, jejíž podpora bude z důvodu četných bezpečnostních rizik potřebná.
Nur Warsame je také připraven v chystané mešitě pořádat stejnopohlavní svatby. „Těším se na to. Někteří jsou z toho nervózní, ale já jim říkám, aby nebyli. Nyní máme zákon, který toto právo ochraňuje a říkám: ‚Máte na to právo, nejste jiní. Tak ten první krok udělejte.‘ Víte, bylo by dobré mít prvního australského gay imáma a první muslimský stejnopohlavní pár. Těším se na to,“ uzavírá.
Foto: Repro ABC