„Klece způsobují utrpení obrovskému počtu hospodářských zvířat ročně. Jejich využívání je kruté a také zbytečné, protože systémy bezklecového chovu poskytující zvířatům lepší životní podmínky jsou ekonomicky životaschopné. Vyzýváme proto komisi, aby navrhla právní předpis zakazující používání klecí pro nosnice, králíky, kuřice, plemenné brojlery, plemenné nosnice, křepelky, kachny a husy, porodních kotců pro prasnice, individuálních kotců pro březí prasnice tam, kde nejsou ještě zakázány, a individuálních kotců pro telata tam, kde nejsou ještě zakázány,” zní text usnesení Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové, kterou iniciovala Francie v roce 2018. Usnesení bylo v Evropském parlamentu přijato drtivou většinou hlasů: 558 poslanců hlasovalo pro a pouze 37 proti, zdrželo se 85.
„1,4 milionů občanů EU, kteří podepsali naši iniciativu, a nespočet dalších soucitných lidí na zákaz klecí čeká již několik let. Jsme nesmírně rádi, že Evropský parlament zaujal rozhodný postoj proti klecovým chovům,” uvedla tehdy Romana Šonková, členka výboru Evropské občanské iniciativy Konec doby klecové a zástupkyně Compassion in World Farming v ČR. Dodnes jde také o jedinou úspěšnou občanskou iniciativu, kterou Evropská komise schválila bezezbytku. „Odpověď komise je jednoznačně pozitivní a naše iniciativa slaví velký úspěch. Jsem nesmírně hrdá na to, že Česká republika hrála ve vyjednávání o výsledném rozhodnutí komise významnou kladnou roli. Zvířatům, která dnes a denně trpí v klecích, konečně svítá naděje na život, který stojí zato žít," dodala Šonková.
Nástroj přímé demokracie
Evropská občanská iniciativa umožňuje občanům EU iniciovat vznik nové evropské legislativy. Podmínkou je získat během jednoho roku milion podpisů v tištěné nebo elektronické podobě od občanů alespoň sedmi států EU. Úspěšná iniciativa poté své návrhy představí Evropské komisi (EK) a Evropskému parlamentu (EP). Komise má šest měsíců na to, aby iniciativu posoudila a rozhodla, jak postupovat. Případná nová legislativa je poté závazná pro všechny členské státy. „Je ale třeba říci, že ne vše může EK zařídit, proto před zaregistrováním probíhá schvalování, zda se iniciativa zabývá oblastí, která je v kompetenci EK,” upozorňuje Barbora Genser. Iniciativy se tedy často zabývají environmentálními otázkami, ochranou životního prostředí nebo ochranou spotřebitele.
„Dalším rysem je, že se téma musí týkat celé EU, nemůže to být pouze lokální problém. Proto mezi organizátory iniciativy musí být alespoň sedm občanů EU, kteří mají bydliště alespoň v sedmi různých členských státech. Sedm států je čtvrtina všech členských států. Další podmínkou je, že v každém ze zapojených států se musí nasbírat určitý počet podpisů, aby byl stát započítán,” popisuje Genser. Minimální počet podpisů je součinem počtu europoslanců dané země a celkového počtu europoslanců. Česko má 21 europoslanců, celkový počet křesel v EP je 705. Minimální počet podpisů za ČR je tedy 14 805. „Změny nemohou navrhnout třeba jen tři státy, musí jich být alespoň čtvrtina. Ale u úspěšných iniciativ bývá většinou zapojeno i více států,” doplňuje ambasadorka. Pro iniciativu Konec doby klecové získalo potřebný počet podpisů 18 členských zemí. V České republice projednání podpořilo 49 219 občanů.
Barbora Genser (foto: Natálie Malcová)
Právo i zodpovědnost
Zapojit se do Evropské občanské iniciativy může každý občan České republiky. „Zakládat iniciativu musí také sedm lidí ze sedmi členských států, proto se to ve většině případů organizuje přes mezinárodní organizace. Začátečníkům bych jako první krok doporučila podívat se, jaké probíhající iniciativy mohou aktuálně podpořit. Naleznou tam také kontakty na zodpovědné osoby, se kterými se případně mohou spojit, a zapojit se do celého procesu více,” vybízí Genser. „Pokud by někdo měl pocit, že nějaké zásadní téma chybí, může také iniciativu založit. Zde je ale potřeba v oblasti nějakou dobu působit, iniciativu zviditelnit a získat partnery v členských zemích,” doplňuje.
Evropská občanská iniciativa byla zavedena Lisabonskou smlouvou před 10 lety. Během této doby řešila šest úspěšných iniciativ. „Úspěšných iniciativ je doposud jen šest, protože ostatní nesehnaly dostatek podpisů, to je základní podmínka. Souvisí to s promováním petice a lobbingem v zakládajících státech ze strany členů organizačního týmu. Toto je možnost, jak věci iniciovat odzdola, ale je s ní také spojena zodpovědnost,” vysvětluje Genser. Lisabonská smlouva přinesla občanům více možností podílet se na chodu EU, mimo jiné také posílila pravomoce EP. Do něj si občané volí své zástupce a ti jsou součástí legislativního procesu. „V EP se věci rozhodují ve výborech, takže když je český europoslanec v určitém výboru, je pravděpodobné, že má velký podíl na rozhodování. Například pan Marcel Kolaja se významně angažoval v návrhu nové legislativy, tzv. Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Martina Dlabajová zase řešila podporu kultury během pandemie covidu,” uvádí Genser konkrétní příklady. „Důležité je ale i to, že každý se může zapojit už jen tím, že něco podepíše a podpoří svým hlasem to, na čem mu záleží,” uzavírá.