Brněnská organizace SPONDEA pracuje od roku 1997 s dospělými a dětmi zasaženými domácím násilím a nebezpečným pronásledováním. „Když jsme v Brně začínali, neexistoval ani zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Od té doby jsme pomohli několika tisícům dětí a dospívajících, z nichž většina je dnes již dospělá. Věřím, že se jim, snad i díky naší práci, dobře daří,“ popisuje Dagmar Úlehlová, iniciátorka založení dětského krizového centra. Během dvaceti let fungování se cílová skupina postupně rozšířila. Dnes se na SPONDEU obrací dva tisíce lidí v těžké životní situaci ročně. Společně s pracovníky organizace hledají cestu, jak překonat traumata způsobená úmrtím v rodině, domácím násilím, týráním nebo šikanou. V programu Dítě v centru zájmu pak rodiny v rozvodovém konfliktu pracují na snížení negativních dopadů na děti.

Chci ovládnout vztek
Jakožto jeden z mála poskytovatelů sociálních služeb v České republice realizuje SPONDEA také program na ovládnutí vlastní agrese. „Hněv je emoce, kterou někdy zažívá každý z nás. SPONDEA dlouhodobě pomáhá lidem zvládat vztek, který přerůstá v násilí,” vysvětluje vedoucí programu Chci ovládnout vztek Jiří Ammer. Služba funguje již více než deset let a za tu dobu jí prošlo téměř tisíc klientů. „Přicházejí k nám nejčastěji dobrovolně, sami jsou si v nějaké míře vědomi toho, že jejich chování je nepřijatelné a že potřebují změnu. Jsou to muži i ženy, kteří se dopouštějí násilí na svých blízkých - ať už jsou zasaženými osobami partneři, rodiče nebo děti. Klienti patří do různých socioekonomických i věkových skupin a jsou skutečně různorodí. Čím dál častěji k nám také přicházejí lidé, kteří se zatím nedopustili závažných násilných činů, ale mají obavu, že by k tomu mohlo dojít. Zde program působí preventivní formou,” dodává.


V rámci krátkodobého poradenství se klienti snaží svoji situaci stabilizovat, zorientovat se v ní a naučit se používat základní nástroje, jak svůj vztek ovládnout, tak, aby neubližovali sobě ani okolí. Na poradenství navazuje dlouhodobější terapeutická práce, při které klienti nacházejí spouštěče svého chování a jeho hlubší příčiny a souvislosti. Mnohdy jsou spojeny s dětstvím a násilím, které sami zažívali nebo mu byli svědky. Pavel díky pomoci terapeuta začal vnímat, že je nejagresivnější ve chvílích, kdy se cítí bezmocný, něco mu nejde, nezná řešení nebo nevidí cestu z problému ven. „Pavel zjistil, že v sobě ukrývá velkou sílu, kterou může používat konstruktivním způsobem tak, aby byla prospěšná pro něj i okolí, anebo destruktivně tak, že druhým ublíží. Na sezení pro něj bylo nápomocné uvědomit si, že nikdo jiný než on neřídí jeho činy, že je za ně plně odpovědný a vždy má možnost rozhodnout se, jak se zachová,” popisuje Ammer. Pro Pavla bylo zprvu obtížné cítit se zranitelný, slabý a nedokonalý. Díky terapii však postupně přijal svoji citlivější stránku a jeho život se začal měnit. „Vzdaloval se přátelům, kteří holdovali alkoholu a drsnému způsobu života. Vnímal jako nutnost přehodnotit své životní priority. V tomto okamžiku si Pavel uvědomil, že násilí již nějakou dobu nehraje v jeho životě žádnou roli. Po roce terapie se tak se svým terapeutem rozloučil.”

Násilí v LGBTIQ+ vztazích
Doposud byli klienty programu především ženy a muži žijící v heterosexuálních vztazích. Výzkumy ale ukazují, že násilím jsou zasaženy i osoby z jiných vztahů. SPONDEA se proto nyní snaží oslovit LGBTIQ+ klienty. „Násilí v těchto vztazích může nabývat stejných podob, ale v principu zde fungují specifické vztahové dynamiky. LGBTIQ+ lidé jsou také často zasaženi menšinovým stresem a jsou vystaveni násilí ze strany společnosti i svých blízkých. Dnes již víme, že lidé, kteří jsou sami vystaveni násilí, se jej pak pravděpodobněji sami dopouští na svém okolí. Kvůli dvojité stigmatizaci ale často LGBTIQ+ původci násilí nevyhledají pomoc, což může ústit v další eskalaci a zvýšení rizika pro ohrožené osoby,” podotýká Jiří Ammer.
V rámci projektu financovaném Norskými fondy SPONDEA realizuje výzkum zaměřený na zjišťování postojů a názorů sociálních a peer pracovníků, kteří jsou v kontaktu s LGBTIQ+ komunitou. Tématem studie je násilí, které tito klienti a klientky zažívají ve vztazích s partnerem či blízkými. „Výsledky budou sloužit jako podklad pro vznik metodik, jak pracovat s LGBTIQ+ lidmi zažívajícími násilí a s původci takového násilí. Rovněž výsledky poslouží ke vzniku kurzu pro sociální pracovníky a pracovnice. V neposlední řadě budou představeny účastníkům výzkumu s cílem navázat partnerství a navrhnout vhodná opatření na podporu řešení a prevenci genderově podmíněného násilí,” uzavírá Jiří Ammer. V případě zájmu se do výzkumu můžete přihlásit pomocí formuláře.