S novým školním rokem rodiče a děti znovu vstoupili do netradičního režimu uzavřených škol a distanční výuky. Jde o náročný krok, na který je málokdo připraven. Rodiče kromě zaměstnání a starosti o domácnost nyní na svých ramenou nesou i váhu zodpovědnosti za vzdělávání svých potomků. Nové nároky mohou být obzvlášť náročné pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra (PAS) nebo dětmi s jinými specifickými vzdělávacími potřebami (SVP). Odborníci z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se v rámci projektu iNSPiRO podporou rodičů a pedagogů ve výchově a vzdělávání dětí se SVP zabývají, připravili soubor užitečných rad, které mohou domácí výuku usnadnit.
„Online vzdělávání mohou žáci s PAS prožívat odlišně. U dětí, které mají klasické vyučování zažité jako stereotyp, může být tato forma velmi vyčerpávající. Je potřeba připravit žákovi výuku co nejvíce na míru, aby odpovídala jeho schopnostem a aktuálnímu nastavení dítěte i celé rodiny,“ uvádí expertka projektu iNSPiRO Veronika Šimková s tím, že některým dětem může naopak soukromá výuka v domácím prostředí vyhovovat. Odborníci projektu iNSPiRO nyní radí, jak výuku nastavit tak, aby byla příjemně a přínosně stráveným časem pro celou rodinu.
Tipy pro distanční výuku
Děti s PAS podle nich potřebují především jasně strukturované a naplánované denní aktivity. Denní plán tak můžeme připevnit na lednici nebo nástěnku a pro lepší orientaci použít pro různé činnosti barevné rozlišení. Vizuální pomůcky mohou být i dobrým podpůrným prostředkem pro pochopení látky. Vysvětlit ji můžeme za pomoci kartiček s obrázky či značkami nebo smyšlených příběhů. Výukové aktivity můžeme také rozprostřít do každodenních činností, případně vymyslet tematické dny, ve kterých se atraktivní téma protne s probíranou látkou z více předmětů.
Důležitá je především trpělivost
„U dětí je potřeba trpělivost, jak na straně pedagoga, rodiče, tak dítěte samotného. Je velmi důležité brát ohledy na aktuální naladění dítěte,” zdůrazňují odborníci na vzdělávání dětí se specifickými potřebami. Do výuky proto doporučují zahrnout také relaxační techniky a systém odměn. „Rozhodně netlačte na pilu. Dítě velmi uklidní, když vidí, že mnohdy stačí jeho aktivní zapojení a zájem, i když nestihne celý úkol dokončit, a i tak je pochváleno. Podporujte ho, nabídněte mu pomoc a věřte v jeho úspěch,” dodávají.
Řekněte si o pomoc
„Distanční vzdělávání je bezesporu náročné pro rodiče, kteří často musí vedle svého zaměstnání zvládat i vzdělávání svých dětí,“ říká Zdeňka Slámová, metodik Centra kolegiální podpory Jihomoravského kraje. „Když potřebujete pomoc, zavolejte ji,” doplňuje. iNSPiRO nabízí podporu rodinám v rámci Rodičovských fór, která fungují ve všech čtrnácti krajích. Mezi benefity Rodičovských fór pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami patří možnost získat expertní rady, ale i nové známosti, zkušenosti a podporu.
Spolupráce mezi pedagogy, rodiči a dětmi
„Ta témata, se kterými rodiče přicházejí, jsou především velmi lidská. Například dítě si nedokáže zajít na záchod během přestávky, kdy je v malé místnosti příliš lidí. Pokud mu není umožněno zajít si na záchod v klidu v průběhu hodiny, to dítě zadržuje moč po celý vyučovací den a zajde si až doma. Teď si představte, že se máte vzdělávat, poslouchat, co kantor říká, ale vy se osm hodin soustředíte na to, že se vám chce děsně čůrat. A to jsou faktory, které nestojí na žádných odborných zkušenostech, ale na osobnosti konkrétního pedagoga,” říká lektorka a konzultantka s více než dvacetiletou zkušeností v oblasti práce s dětmi Jaromíra Staňková, která v září promluvila na konferenci projektu iNSPiRO na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Podle Jaromíry Staňkové, která ve svém příspěvku reflektovala pohledy na vzdělávání dětí s PAS nejen jako pedagog a sociální pracovník, ale i jako rodič pečující o dospívající dceru s diagnostikovanou PAS, je třeba v rámci spolupráce škol, asistentů, rodičů a dětí v režimu distanční výuky dbát nejen na otázky vzdělávací, ale i na obyčejné lidské. Radí tak rodičům i pedagogům, aby dítěti naslouchali a podporovali jej ve využívání vlastních postupů a pomůcek, které si v procesu učení zvolí. „Děti většinou vědí, jak si pomoci. Vždycky je lepší přijmout variantu, kterou si člověk vymyslí jako kompenzaci svých problémů, než aby ty věci nedělal vůbec,” vysvětluje. O střetech ve vztahu učitelů, rodičů a dítěte na celodenní konferenci promluvil také výchovný poradce a školní metodik prevence Tomáš Kopřiva. „iNSPiRO je pro mě od počátku spolupráce dalším impulzem, kam směřovat v práci s dětmi vybočujícími ze zažitých norem. Tyto děti nejsou problematické, nepozorné, nemocné a zlobivé, ale jsou takové, jaké je umíme vidět,” říká Kopřiva a dodává: „Může být radost s nimi pracovat, ale je třeba naučit se dívat na svět jejich očima. Mají vlohy, které si zaslouží naši pozornost a jejichž rozvojem lze často obohatit svět kolem nás.”
Ilustrační foto: Pixabay