Jednapadesátiletý Ghassan Alied pochází ze Sýrie. Do Česka přijel za studiem na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Studium dokončil v roce 1992 s červeným diplomem. „Jsem na to velice hrdý,” říká. Na šest let se pak vrátil domů do Sýrie, kde si odsloužil vojnu, aby se v roce 1998 vrátil nastálo do Česka. Dnes pracuje v softwarové firmě jako programátor. „Máme tam skvělé prostředí a dobré kamarády,” hodnotí. Ve volném čase pak hraje nejraději fotbal. Se svým týmem složeným z kolegů trénuje každý týden. Začátky pro něj úplně snadné nebyly. „Když jsem přijel poprvé, cítil jsem, že tu opravdu budu cizincem, že nebudu jako místní,” přiznává. „Český národ je takový uzavřený. Je nutné, aby lidé dali cizinci šanci. Aby mohl ukázat, co v něm je,” myslí si. Ghassan přiznává, že zvyklosti mají Češi a Syřané odlišné. „Připadalo mi, že jsem na jiné planetě,” směje se.
Ghassan má dvě dospělé děti. Jeho syn studuje na strojní fakultě v Damašku, dcera se chystá do Prahy na studium medicíny. Říká, že má dnes dvě vlasti. „To je velká výhoda, protože už v sobě mám dnes dva lidi, ne jen jednoho.
V Česku působí jako dobrovolník v komunitním centru InBáze. S prací zdarma pro ostatní začal však už po maturitě v Sýrii. Pomáhal tam studentům s doučováním. V Česku pak začal pomáhat hlavně studentům z řad migrantů, kteří chodí do českých škol a mají problémy zejména s matematikou nebo fyzikou. „Snažím se jim vysvětlit, že ta matematika není tak strašný předmět, kterému se nedá tak rychle rozumět. Snažím se jim vysvětlit, že ji máme v běžném životě. Kdekoliv, kam se podíváme,” říká.
„Každý z nás potřebuje někdy pomoct. Nikdo nemůže tvrdit, že žádnou pomoc nepotřebuje,” pokračuje. Dodává, že on teď pomáhá lidem v určité nouzi a je si jistý, že někdy v budoucnu bude zase potřebovat pomoci on. „Vrátí se mi to zpátky,” usmívá se.
Foto: Repro META