Počet uživatelů drog v Praze roste a podle experta se zvýší i v následujících měsících. Magistrát před tím zavírá oči

Obrázek: pb010888-1

Kontaktní centrum pro drogově závislé u tramvajové zastávky U Zvonu pravděpodobně skončí, dostalo výpověď z prostorů městské části Praha 5. Vojtěch Janouškovec, ředitel organizace Progressive, která zařízení provozovala 18 let, říká, že dobrý scénář za stávajících podmínek není zůstat ani odejít. Počet injekčních uživatelů drog v Praze od pandemie stále roste, služby jsou pro ně ale už roky podhodnocené a zůstávají jen na papíru strategických plánů. Přitom bez odborné pomoci zhoršují drogoví uživatelé nejen svou osobní situaci, ale také kvalitu života ve městě a zatěžují zdravotnický systém.

 Proč kontaktní centrum organizace Progressive, kterou vedete, dostalo výpověď od městské části Praha 5?

Pandemie urychlila změny na drogové scéně, navíc zhoršila v mnoha ohledech společenskou tenzi, polarizaci společnosti. Lidé jsou podrážděnější, celkově méně tolerantní. Nepopíráme, že potíže v lokalitě a jejím okolí byly, ale také jsme se je snažili po celou dobu řešit. Naše možnosti jsou ale v tomto ohledu omezené, opravdu nemůžeme ovlivnit černý trh s návykovými látkami nebo substitučními léky, to je záležitost policie. Poměrně dlouho byla snaha najít viníka, a pokaždé to byl někdo jiný, kdo si vytáhl černého Petra. Chvíli jsme to byli my coby poskytovatelé sociálních služeb, jindy policie a pak zase lékař, který zde provozuje ambulanci pro uživatele na substituční léčbě. Někteří z nich jsou podle našich klientů navíc navázáni na černý trh s návykovými látkami. Nakonec jsme to byli my, komu černý Petr na ruce zůstal.

Co jste udělali pro zlepšení situace?

Snížili jsme časovou dotaci na klienta na méně než jednu hodinu denně, začali jsme více vyžadovat, aby do centra chodili řešit něco konkrétního, nejen posedět. Vlastně jsme šli proti nízkoprahovosti našich služeb. V okolí vysbírává náš tým pracovníků použité injekční stříkačky (Reportáž o jejich práci: Zaměstnávají uživatelé drog. Mají dovednosti…). Ne všichni uživatelé, kteří se v okolí pohybovali, patřili mezi naše klienty, přesto jsme se s nimi snažili vyjednávat. Upozorňovat, že svým setrváváním na místě škodí adiktologické službě, ale nepřesvědčili jsme je – magnet černého trhu se substitučními medikamenty byl příliš silný. 

Jestliže se zavře kontaktní centrum, provoz ordinace a přítomnost jejich klientů to ale neovlivní. Jak to podle vás po vašem případném odchodu bude v lokalitě vypadat?

Rychlá a dramatická změna podle mě nenastane. Situace je v Košířích komplexně složitá včetně oblasti urbanismu a dopravy. Lokalita je odříznutá dopravními tepnami, hraničí s lesoparkem, nacházejí se tam vybydlené domy, komunitní život tam vázne, z určitého pohledu skýtá uživatelům drog mnohá zákoutí. A samozřejmě zůstane stále motivace, proč na místo jezdit – nachází se zde už zmíněná ambulance.

Zavřít bránu

Jaké služby s vámi vlastně z lokality zmizí? Co jste uživatelům nabízeli?

První kontakt uživatelům návykových látek v nízkoprahové formě, tedy za co nejjednodušších podmínek, aby se nemuseli nijak registrovat, objednávat a služby pro ně byly bezplatné. Převážně se jednalo o základní zdravotní a sociální služby, přes které jsme s klienty mohli navázat dlouhodobější kontakt. Důležitým nástrojem je pro nás výměna injekčního materiálu, protože většina našich klientů jsou uživatelé injekčních drog. Výměna nám slouží jako prostředek i cíl. Podle nejrůznějších mezinárodních studií je to osvědčená cesta, jak bránit šíření infekčních chorob nejen u samotných uživatelů, ale také dále u veřejnosti. A vedle toho nám zprostředkovává kontakt s uživateli, kterým můžeme na nejrůznějších úrovních pomoci včetně léčby závislosti. 

Klienti ale do centra nepřicházejí jen jednou nebo dvakrát?

Nefunguje to tak, že by se nám na prvním setkání klient hned otevřel, svěřil s tím, jak dlouho a proč bere drogy. Používáme strategii malých cílů, kde abstinence je ideálním cílem a zároveň prostředkem spokojeného života, ale to předpokládá různé drobnější kroky jako nalezení práce, bydlení, stabilizace dluhové situace, vyřízení sociálních dávek v hmotné nouzi atd. Umíme krizové intervence, pomoc lidem s psychiatrickou diagnózou nebo testování na infekční nemoci. V neposlední řadě jsme branou, přes kterou uživatelé procházejí do dalších sociálních služeb a zdravotnických zařízení. A pokud zatím nechtějí přestat brát drogy, umíme je kultivovat tak, aby užívali drogy méně rizikově pro sebe i okolí. 

To zní velmi košatě. Jak velké je kontaktní centrum v Košířích?

Jedná se o větší suterénní byt rozdělený na kanceláře, kontaktní místnosti a ošetřovnu. Centrum vzniklo v roce 2006, kdy byl celý bytový dům v majetku města, dnes je právě až na suterénní prostory privatizován. Před 10 lety šlo o přibližně 30 kontaktů denně, dnes jsme na stropu naší kapacity – 90 kontaktech s klienty, často jsme kapacitu museli překročit.

Muselo to být velice náročné a asi i dlouhodobě neudržitelné.

Upozorňovali jsme na nárůst městskou část, magistrát i další služby. Ale kapacita všech pražských kontaktních center i jiných organizací je takto plná a překračovaná. To komplikuje nejen sousedské vztahy, ale znesnadňuje individuální práci s klienty. Jakkoliv vznik nových zařízení je vždy součástí strategických plánů, nikdy nic nevzniklo. Na bodu mrazu skončila jednání s městskými částmi a covid tomu zasadil poslední ránu. Městská část Praha 5 sice neudělala vše, co mohla, ale její možnosti jsou také omezené a ani není jediným viníkem ve zhoršující se situaci služeb pro uživatele návykových látek.

Na Praze 5 jsou hned 2 kontaktní centra pro uživatele, tím právě starostka městské části argumentovala ve svém vyjádření k vaší výpovědi. Proč v této části Prahy jsou potřeba hned 2 taková zařízení? 

Praha 5 vždy byla jedním z center města, zábavy, jedná se o dopravní uzel, nachází se zde vytížené stanice metra, nádraží, řada hospod a barů a to vše je podhoubím pro vznik drogových scén. Někdy kolem roku 2008/2009 byla kolem Knížecí největší drogová scéna v Praze, větší než kolem hlavního nádraží a Václavského náměstí, ale pak se rozplynula. Teď zase nabírá na síle.

Pomoc na periferii

Lze vytvořit takové zařízení na zelené louce, kde by, jak po tom volají politici a veřejnost, nikomu nevadilo?

Do určité míry je reálné vytvořit takové centrum někde na nějaké periferii, ale v Praze všude někdo bydlí. Navíc by se klienti do lokality museli nějak dopravovat, takže by brzy přišly stížnosti na jejich užívání městské hromadné dopravy. Dokážu si představit ještě nějaké širší centrum jako okraje městských částí Praha 8, Praha 10, Praha 11 i další, ale už ne Klánovický les například. Ta služba má význam totiž tam, kde ty problémy jsou, přestože je možné skrze ni drogovou scénu rovnoměrněji rozprostřít. Avšak neznamená to, že i kdybychom se přestěhovali za město, uživatelé drog z města zmizí. Ostatně co jsem viděl centra v Německu, Rakousku, Holandsku nikde není snaha vytlačovat je na okraj, ale rozmísťovat je rovnoměrně, třeba do obytných domů nebo vedle policejní služebny. Ten klíč je spíš takový, aby jich bylo více a menších a byla možná individuální práce s klienty.

Jestliže kontaktní centrum organizace Progressive bude s koncem roku uzavřeno bez náhrady, přitom uživatelů přibývá, co to bude pro Prahu znamenat?

V první řadě zvýšení náporu na ostatní kontaktní centra, což postihne jejich zaměstnance, ale také okolí těchto zařízení. Dojde k podobné situaci jako v našem případě. A samozřejmě lidé, kteří tyto služby potřebují, se k nim dostanou obtížněji a někteří vůbec. Když se někdo rozhodne léčit, nemusí se v důsledku do léčebny vůbec dostat. Oslabení systému služeb rovněž povede k ohrožení veřejného zdraví , bezpečnosti  a kvality života ve městě. Tyto služby jsou často jediné, které jsou po určitou dobu s klienty v kontaktu, než se dostanou k psychiatrům, lékařům a dalším odborným službám. Taková situace nemá vítěze, má jenom poražené. 

Kolik takových kontaktních center by bylo v současné situaci na Prahu potřeba?

8 až 9. Praha kumuluje až třetinu lidí, kteří užívají drogy injekčně, v rámci celé republiky, kontaktní centra přitom měla 3, od nového roku bude mít pravděpodobně 2.

Proč v Praze nejsou?

Není politická vůle. Magistrát a městská část si problematiku přehazují jako horký brambor. Primátor by to cílevědomě musel vzít do rukou, vymyslet způsob, jak městské části pozitivně motivovat, jestliže ve svém katastru přistoupí na takové zařízení.

Nestačí, aby v září proběhly komunální volby, a vaše vyjednávací pozice se změní k lepšímu?

Pro mě jsou teď 2 nejhorší scénáře. Nepodaří se nám najít nové prostory a budeme nuceni převést část služeb do terénu, což bude pro klienty znamenat omezení, protože bez zázemí nemůžete řešit hlubší potíže. A ten druhý je, že se nestane nic. Výpověď bude zrušena a vše zůstane při starém, problémy porostou a lidé v okolí budou naštvanější a naštvanější a politici si nad tím umyjí ruce.

A co je ten snový scénář?

Podaří se najít prostory, v horizontu 2 let vzniknou 3 zařízení, mezi které se uživatelé rozprostřou, a podpoří se a systematizuje substituční léčba. To je základ.

Jaký očekáváte vývoj na drogové scéně v Praze v souvislosti s ukrajinskou válkou a inflací?

Vzhledem k tomu, že zmíněné vlivy dopadají na běžnou populaci významně, zranitelnost našich klientů je ještě vyšší. Jejich situace se může ještě dále zhoršovat a dále vést k následujícímu: přibude lidí bez domova nebo těch, co mají psychické problémy, pak velmi pravděpodobně poroste i počet závislých.