Dvojčata Polina a Vilena z Ruska toužily studovat v Evropě, více cestovat, procvičovat cizí jazyky a plnit si své sny. „Myslím, že v Evropě je pro mladé lidi více příležitostí,” říká Vilena. Polina v Praze studuje na restaurátorku na VŠCHT a Vilena chodí na VŠE. Nejvíce je překvapil rozdíl mezi Ruskem a celkově evropskou společností. Lidé jsou podle nich u nás velice uzavření. Navázat sociální vazby se jim tak povedlo až poté, kdy se naučily český jazyk. K tomu jim dopomohlo dobrovolničení, ve kterém se věnují pomoci s integrací cizinců.
„Rozdíl mezi lidmi v Rusku a tady je, že lidé v Česku jsou více uzavření. Trvalo mi proto dva roky, než jsem si tu našla nějaké kamarády,” přiznává Vilena. To Polina kvituje a dodává, že tu byla také jazyková bariéra, kdy jí samotné trvalo zhruba rok, než se naučila obstojně česky. „Nebylo to tolik těžké, protože čeština i ruština jsou slovanské jazyky,” dodává. Největší problémy jí pak dělala souhláska Ř.
Paulina je milovnicí architektury, proto jí Praha učarovala. Nejraději se prochází na Petříně nebo po starém městě. Líbí se jí, že je v metropoli také množství zeleně. „V Praze je hodně sadů, takže je skvělé, že si tu člověk může jednoduše někde oddechnout od města.
Pochopit českou kulturu
„Když jsme se přistěhovaly, tak jsme hledaly, jak pochopit lépe českou kulturu a naučit se jazyk,” říká Polina. Tak se rok po přistěhování dostaly do METY, organizace pracující s migranty. „Nejprve jako klientky, kdy jsme se účastnily různých výletů a amatérského divadla. Pomohlo nám to jak z hlediska kulturního, tak z hlediska jazykového.“ Kromě studia a práce se dvojčata následně začala zabývat i dobrovolnictvím. „Momentálně jsem dobrovolnice v METĚ a v InBázi. V METĚ se zaměřuji na cizince a na kulturní aktivity spojené s integrací cizinců. V InBázi pracuji s dětmi od pěti do patnácti let,” říká Polina. Vilena v InBázi pracuje s dětmi cizinců. V METĚ také společně provozují klub zaměřený na integraci a pochopení české kultury. Jmenuje se ČEKUJ!. „Děláme různé aktivity týkající se české kultury, chodíme na výlety a procházky po Praze,” vypočítává pestrost programu Polina.
Vileně se na dobrovolnictví nejvíce líbí interakce mezi lidmi a to, že vidí výsledek práce hned. „Líbí se mi také, že dělám v integraci něco užitečného a ve svém volném čase pomáhám ostatním.” Polina se vnímá jako uzavřenější bytost, a dělá jí proto podle jejích slov problém navazovat kontakty. „Tím, že dělám aktivity s lidmi z různých koutů světa, donutí mě to s nimi mluvit a vystoupit z pohodlí. Je to skvělá možnost procvičit si cizí jazyky. Je to hrozně fajn činnost,” uzavírá.
Mariana je jednou z protagonistek kampaně Sedm statečných, která přináší příběhy zahraničních dobrovolníků žijících v Česku. Realizuje ji společnost META, o.p.s..