HateFree Culture. Nez násilí. Bez nenávisti.

Život transgender lidí v Česku regulují tři zákony: občanský zákoník, zákon o specifických zdravotních službách upravující podmínky lékařských zákroků a zákon o matrikách, jménu a příjmení. Občanský zákoník říká, že „změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“. Znamená to, že pokud chce trans člověk sladit svou osobní a úřední identitu, musí podstoupit invazivní lékařský zákrok, který mu zabrání mít děti. Jestliže kastraci podstoupit nechce nebo ze zdravotních důvodů nemůže, zůstane uvězněn ve své úřední identitě a při každém předložení občanského průkazu bude muset dokazovat, že ten doklad je skutečně jeho.

„Občanku ukazuji v hotelu, půjčovně aut nebo lyží, u voleb. Znám řadu trans lidí, kteří kvůli tomu nešli volit, protože je pro ně potupné odhalovat svoji identitu lidem ve volební komisi, což jsou většinou sousedé ze stejné čtvrti nebo přímo z ulice,“ říká Lenka Králová z organizace Trans*parent. Upozorňuje, že v Česku se z rodového nesouladu dělá sexuální problém a z toho vyplývá celá řada mýtů. 

Jeden z nich je, že všichni trans lidé touží podstoupit operativní změnu pohlaví. „Já jsem si to taky dlouho myslela, když jsem do tranzice šla. Hrozně jsem se toho ale bála, protože jsem nikdy nebyla na operaci ani v nemocnici. Ale věděla jsem, že chci žít ženský život,“ uvedla Králová. Po nasazení hormonální terapie však zjistila, že může úspěšně fungovat v ženské roli a podstoupit operaci ke své spokojenosti nepotřebuje. To ovšem znamená, že si na osobních dokumentech nemůže změnit písmenko M na F v kolonce pohlaví. Kdyby však žila v kterékoli zemi sousedící s Českem, jméno na dokladech by si i bez operace změnit mohla. Nedávno totiž od zastaralého požadavku kastrací upustilo i konzervativní Slovensko; k úřední změně pohlaví tam nyní stačí doklad o diagnóze genderové dysforie. 

Česká republika se trváním na požadavku zneplodnění trans lidí řadí mezi země ležící především na jihovýchod od našich hranic, jako je Černá Hora, Srbsko, Turecko nebo Gruzie. V EU na kastracích trvá už jen Rumunsko a Litva (nemluvíme o Maďarsku, kde vláda Viktora Orbána zakázala tranzici v honu za obětním beránkem úplně). Ne vždycky jsme ale takto zaostávali za aktuálním vědeckým poznáním. Podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové měly operativní a následně úřední změny pohlaví v bývalém Československu dlouhou tradici. Probíhaly již od 50. let 20. století a prošlo jimi přes 750 lidí. Pak nám ale utekl moment, kdy moderní lékařská věda zjistila, že různí trans lidé pociťují rodovou dysforii v různé míře – někteří chtějí podstoupit operativní změnu pohlaví, ale jiní ji pro šťastný život nepotřebují. A o to jde při tranzici především – aby trans lidé prostě mohli spokojeně a důstojně fungovat ve společnosti.

Kde se vůbec nápad znemožňovat trans lidem reprodukci vzal? Sexuolog Pavel Turčan vysvětluje, že dobová lékařská stanoviska předpokládala, že člověku musí být odstraněny vaječníky nebo varlata, aby u něj dlouhodobé užívání hormonů jiného pohlaví nevedlo ke vzniku rakoviny či dalších nemocí. „V podstatě původním záměrem kastrace bylo takového člověka chránit. Dnešní poznatky a zkušenosti nám ale již ukazují něco jiného,“ říká Turčan. V zemích, kde byly kastrace trans osob dávno zrušeny a pro změnu pohlaví a dlouhodobou hormonální léčbu není odstranění pohlavních orgánů se zneplodněním vyžadováno, se jasně ukazuje, že ke zvýšenému výskytu onkologických diagnóz ani vážných komplikací nedochází. „Z lékařského hlediska proto nenacházíme opodstatnění operační zákroky po trans lidech vyžadovat či je do nich nutit,“ doplňuje sexuolog, jehož péčí za posledních deset let prošlo na pět set transgender lidí. 

Organizace Trans*parent opakovaně provedla průzkum mezi trans lidmi v Česku a zjistila, že v roce 2021 narostla nespokojenost s procesem tranzice oproti době před třemi lety o 6 %. Mezi trans lidmi převládá negativní postoj ke stávající právní úpravě, která vyžaduje psychologické a sexuologické vyšetření, nasazení hormonů, zkušební lhůtu v nové roli (tzv. real-life test), opětovné psychologické a sexuologické vyšetření, posudek komise a kastraci, aby teprve poté mohla proběhnout oficiální změna jména a rodného čísla. Ti, kteří se rozhodli podstoupit kastraci, se tak dle průzkumu mezi 212 dotázanými nejčastěji rozhodli právě proto, aby si mohli změnit doklady (74,7 %). Když se podíváme na graf, který zachycuje počet lidí s diagnózou rodového nesouladu a těch, kdo absolvují operativní změnu pohlaví, zaujme nás obrovský propad v číslech. 

Podle sexuologa Pavla Turčana se rodový nesoulad v populaci objevuje u rozhodně více lidí, než se běžně uvádí. „Mnozí trans lidé mají genderovou dysforii tak silnou, že jim biologická přítomnost pohlavních orgánů s jejich vnitřním cítěním a vnímáním sebe sama přímo vadí. Proto chtějí operace podstoupit. Je tady ale taky poměrně velká skupina trans lidí, kterým tyto orgány nevadí nebo mají jiné důvody, proč nechtějí operační zákrok podstoupit,“ říká Turčan a dodává: „Každá operace má svá rizika. Osobně mám v péči několik pacientů, u nichž nejenže operace nedopadla podle jejich představ, ale u některých má i závažné dlouhodobé nebo trvalé důsledky, které jim značně komplikují fyzické a psychické zdraví.“ Další věc je, že ne všichni lidé mohou operační zákrok absolvovat. Například jedinci se silným astmatem nezvládnou delší anestezii. V tom případě jim za současného stavu nezbývá, než prožít celý život se jménem jiného pohlaví na občance a neustále vše vysvětlovat nebo skrývat. Jinou možnost jim stát zkrátka nedává. 

Přitom 25 z 38 zemí Rady Evropy, které umožňují změnu pohlaví, nevyžaduje kastraci, ale jen potvrzení o diagnóze. Jsou to i země, které považujeme za konzervativní, jako je Itálie, Španělsko, Polsko či Německo. Jedenáct zemí, které kastraci nepožadují, již netrvá ani na diagnóze a umožňuje úřední změnu pohlaví na základě sebeurčení. 

Kastraci označily za protiprávní požadavek ústavní soudy v řadě evropských zemí i odborné lékařské společnosti. Evropský soud pro lidská práva ji již v roce 2017 označil za porušování práva na soukromí. Podle jeho rozhodnutí nelze nikoho nutit, aby musel volit mezi svou pociťovanou identitou, tělesnou integritou a rodičovstvím. Kastrace odmítá také Výbor OSN proti mučení, výbor ministrů Rady Evropy apeluje na zavedení snadných a rychlých procesů uznávání osobní identity, které by umožnily rychlé sociální začlenění trans lidí v souladu s jejich sebepojetím. 

Česká republika tedy svou současnou praxí porušuje své mezinárodní závazky. „Z hlediska lidských práv a jedinečnosti každého člověka je právem každého, aby mohl vést svůj každodenní život v souladu se svým cítěním a vnímáním, mohl se svobodně projevovat i navenek takový, jaký je, a byl společností plně uznáván v celé své identitě,“ připomíná Šimáčková Laurenčíková. 

Nejnovější klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace již neuvádí poruchy pohlavní identity jako psychiatrickou diagnózu, ale označuje je jako rodový nesoulad. Moderní medicínské standardy doporučují především psychologickou podporu, případně hormonální léčbu. 

Ministerstvo spravedlnosti v dané situaci uznalo, že by bylo vhodné požadavek kastrace z českého občanského zákoníku odstranit a pro úřední změnu pohlaví požadovat jen diagnózu. Připravilo návrh, který upravuje způsoby úřední změny pohlaví: „Pohlaví lze změnit osobním prohlášením před matričním úřadem. K prohlášení je potřeba předložit potvrzení o tom, že u trans člověka je trvalý nesoulad mezi duševním a zapsaným pohlavím. Potvrzení vydá na žádost lékař se specializovanou způsobilostí. Změna pohlaví nastává také provedením chirurgické změny pohlaví podle jiného zákona.“

Podle náměstka ministra spravedlnosti Karla Dvořáka nyní probíhají diskuze o detailech, například zda bude úřední změna pohlaví dostupná lidem již od 15 let, což je věková hranice pro hormonální léčbu, nebo až od dosažení plnoletosti. Další otázkou je, jaké lékařské specializace budou oprávněny vydávat potvrzení o diagnóze. Nabízí se odborníci a odbornice z oboru psychiatrie, sexuologie a klinické psychologie. Text zákonné úpravy bude v brzké době předložen vedení koaličních stran, následně by měl postoupit do mezirezortního připomínkového řízení. 

Foto: Jan Španiel