Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) žije na světě asi dvanáct milionů osob bez občanství. ‚Bezdomovectví‘, jak se absenci státní příslušnosti říká, vzniká nejčastěji v důsledku rozpadu států a vzniku nových států. Státní příslušnost s sebou nese i možnost uplatňovat základní lidská práva. Lidé bez občanství tak často nemohou získat doklad totožnosti, vzdělání, práci nebo lékařskou péči. Právník Azizbek Ashurov přirovnává tyto osoby k duchům. „Existují fyzicky, ale ne na papíře,” vysvětlil, proč se rozhodl řešit problém bezdomovectví v Kyrgyzstánu. Založil bezplatnou právní poradnu, která pomohla získat občanství již více než deseti tisícům lidí. „Díky jeho práci získalo kolem dvou tisíc dětí právo na vzdělání a budoucnost, ve které budou mít možnost cestovat, vstoupit do manželství a pracovat,” uvedl UNHCR v prohlášení.
Během existence Sovětského svazu neexistovaly na území střední Asie vnitřní hranice. Lidé se v oblasti pohybovali pouze s dokumentací Sovětského svazu. Po jeho rozpadu však mnoho lidí ‚uvízlo’ za nově vzniklými hranicemi, často s již neplatnými sovětskými pasy a bez další dokumentace. Stovky tisíc lidí v regionu tak zůstaly bez státní příslušnosti. Mezi nimi i právník Azizbek Ashurov a jeho rodina, kteří se jako občané Kyrgyzstánu chtěli vrátit z Uzbekistánu. I přes právní vzdělání narazil Ashurov na mnoho administrativních překážek souvisejících se získáním kyrgyzského státního příslušenství. „Říkal jsem si, že pokud to bylo tak obtížné pro mě, s mým právnickým vzděláním, jak těžké to musí být pro obyčejného člověka?" vzpomíná Ashurov.
Neviditelní
Uvědomil si také, že bezdomovectví zbavuje tyto lidi zákonných práv a nechává je politicky a ekonomicky marginalizované, diskriminované a náchylné k zneužívání a vykořisťování. „Nemůžu zůstat v klidu, když vidím nespravedlnost,“ uvedl Ashurov. „Žít bez státní příslušnosti je nespravedlnost.” V roce 2003 proto založil organizaci, která poskytuje bezplatné právní poradenství a pomoc osobám bez státní příslušnosti a dokladů. Spolupracoval také s vládou na klíčových rozhodnutích, mezi která patřilo především zrušení trestů pro nezdokumentované občany. „Většina lidí bez státní příslušnosti byla mimo zákon, skrývali se, aby se vyhnuli deportaci nebo pokutám," vysvětlil Ashurov. „Když jsme začali, byli tito lidé opravdu neviditelní. Stát o nich nevěděl, neexistovaly žádné statistiky. Vláda umožnila amnestii," dodal.
Bezplatná právní pomoc
Tým právníků založil poradnu v údolí Ferghana, hustě osídlené oblasti v jižní části země. Třicet právníků zde neúnavně pracovalo a řešilo až deset případů denně. „Informovali jsme je, že v zemi byly zrušeny postihy. Mají šanci legalizovat svůj status," popisuje Ashurov. Jednou z klientek byla i Shirmonkhon Saydalieva. „Život bez dokladů byl velmi obtížný. Nemohli jsme navštívit příbuzné. Nemohli jsme pracovat, nemohli jsme ani jít do nemocnice. Nikdo by nám nepomohl,“ vzpomíná matka tří dětí. „A pak přišli právníci," usmívá se.
Následně vznikly i mobilní právnické týmy, které cestovaly, v mnoha případech i na koních, do odlehlých horských oblastí a hledaly skupiny vysídlených občanů. „Jakmile byl jeden případ dokončen, začali jsme další," říká Ashurov. „Koneckonců, jak můžete být vinní jen za to, že jste se nenarodili správným lidem nebo že jste byli na špatném místě v nesprávný čas?" uzavírá.
Nansenova cena
Za svou mnohaletou práci byl v letošním roce Azizbek Ashurov oceněn prestižní Nansenovou cenou, kterou uděluje UNHCR. „Příběh Azizbeka Ashurova je příběh velkého osobního odhodlání a houževnatosti“ uvedl v prohlášení šéf UNHCR Filippo Grandi. „Jeho závazek vymýcení bezdomovectví v Kyrgyzstánu je příkladem toho, že jednotlivec dokáže inspirovat a mobilizovat ke kolektivní akci,“ dodal. „Budu v budoucnu pracovat ještě tvrději, abych si toto ocenění zasloužil,“ uvedl Ashurov na slavnostním ceremoniálu v Ženevě. „Chtěl bych pomoci i ostatním zemím v regionu, kde problém bezdomovectví přetrvává,” dodal.
Foto: UNHCR