HateFree Culture. Nez násilí. Bez nenávisti.

Začátkem roku 2014 parta kamarádů založila neziskovou organizaci Zachraň jídlo, která upozorňuje na plýtvání v Česku. Organizovali akce pro veřejnost, kde vysvětlovali, jak se dá šetrně hospodařit s potravinami. Iniciovali jednání se zástupci hypermarketů a supermarketů, kteří mají velmi striktní pravidla, jak má vypadat ovoce a zelenina od dodavatelů. „Každý řetězec určuje, kolik centimetrů má měřit mrkev nebo okurka. Pokud zelenina nebo ovoce nevyhovovalo specifickým parametrům, zástupci obchodních řetězců je odmítali koupit. Zemědělci pak museli část sklizně vyhodit. V uplynulých letech se nám podařilo pozměnit názor některých zástupců řetězců, aby nebyli tak přísní ohledně parametrů. Zákazníci Tesco, Penny a Rohlík si mohou tuto zeleninu či ovoce koupit v sekci nazvané Křivá nebo Ošklivá zelenina. Majitelé obchodů, které jsou větší než 400 metrů čtverečních, musejí neprodejné, ale poživatelné jídlo nabídnout potravinovým bankám. Když si toto jídlo potravinová banka nevezme, pak bohužel skončí v koši,“ říká Michaela Číhalíková ze Zachraň jídlo. 

Další změna nastala v průběhu pandemie, kdy řada lidí trávila hodně času doma a začali se zajímat o domácí vaření a pečení. „Zaznamenali jsme velký zájem o náš web, kde máme spoustu praktických tipů, jak správně uchovávat potraviny, aby vydržely co nejdéle čerstvé. A také tam máme doporučení, jak se dá ušetřit při nakupování. Nedávno jsme dokončili výzkum, do kterého se zapojili odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze a Mendelovy univerzity v Brně. Vyplynulo z něj, že průměrná rodina v Česku, kde jsou dva dospělí a dvě děti, vyhodí za rok potraviny v hodnotě 14 tisíc korun,“ říká Michaela Číhalíková a dodává, že zatím stále neexistují přesné statistiky, které potraviny se nejčastěji vyhazují. 

Odhaduje se, že hlavní plýtvání nastává v létě, kdy si lidé nakoupí spoustu ovoce nebo zeleniny a nestíhají vše spotřebovat. „Myslím, že teď v době, kdy je ekonomická krize, přibývá lidí, kteří mnohem víc řeší, kolik je bude stát nákup potravin. Už tolik nepodléhají slevovým akcím, protože si spočítají, že sice koupí obří balení určitého produktu, ale nestihnou ho spotřebovat. Máme na webu několik doporučení, která se mohou hodit. Jedním z nich je, aby lidé zamrazovali přebytky. Kromě vodnaté zeleniny, což je například cuketa nebo hlávkový salát, můžete zamrazit skoro vše a nemusíte se obávat, že by se znehodnotila chuť. Další problém, který se často v domácnostech řeší, že lidé vyhazují například mléčné produkty, protože jsou den po datu trvanlivosti. U mléčných produktů nebo u trvanlivých potravin jako například sušenky, těstoviny nebo rýže se můžete v klidu spolehnout na vlastní smysly. Stačí přivonět nebo ochutnat a zjistíte, zda jsou ještě v pořádku,“ říká Michaela.

Zástupci spolku Zachraň jídlo také vydali kuchařku Zachraň jídlo v kuchyni, kde na konkrétních příkladech vysvětlují, jak zužitkovat zbytky v kuchyni. V publikaci jsou například rady a tipy na zpracování košťálu brokolice či mrkvové natě. Další zajímavou částí kuchařky jsou recepty k surovinám, které běžně nebývají na jídelníčku domácností nebo v restauracích, jde například o ledvinky, játra nebo srdce. Inspirativní jsou též recepty, kde se dozvíte, jak zpracovat jídlo, kterého jste navařili příliš mnoho a nechcete ho vyhodit. Praktické tipy má Michaela Číhalíková také ohledně pravidelného nakupování. „Doporučujeme, aby lidé dělali menší nákup víckrát do týdne ideálně v místních obchodech, aby podpořili lokální prodejce. Chápu, že je pro někoho jednodušší zajet jednou týdně na velký nákup, ale dost často nakoupíte víc potravin, než stihnete spotřebovat. A pak je vyhazujete, protože jsou třeba jeden den prošlé,“ říká Michaela a popisuje, že tým Zachraň jídlo zpracoval i výsledky výzkumu o plýtvání firemních jídelen. 

Odborníci zjistili, že každý den firemní jídelny po celém Česku vyhodí až 70 tisíc obědů. „Některé jídelny mají objednávkový systém, ale zaměstnanci ho nevyužívají naplno. Prostě se jim nechce s předstihem psát, co si dají zítra k obědu. Takže kuchaři navaří určitý počet, ale nemohou odhadnout přesně, kolik se reálně prodá. Hodně lidí také očekává, že odpoledne bude v jídelně stále stejně rozmanitý výběr jako v poledne. Někdy kuchaři odhadnou počet jídel, ale jindy mají přebytky, které vyhazují“ říká Michaela a vysvětluje, jak funguje propracovaný systém jejich nového projektu Zachraň oběd, který je nyní nominován do mezinárodní soutěže sociálních inovací Sozial Marie. Aktuálně je do Zachraň oběd zapojeno šest pražských jídelen, které darují přebytečné porce šesti charitativním organizacím v metropoli. Vloni se podařilo zachránit přes 14 tisíc obědů, letos plánují autoři projektu zdvojnásobení. Předání i servírování obědů musí splňovat nejrůznější pravidla. Kuchaři v jídelnách dávají obědy do recyklovatelných krabiček, které ve většině případů vyzvedne kurýr spediční firmy DODO a zaveze je do výdejny v charitativní organizaci. Autoři projektu se snaží motivovat pracovníky charitativních organizací, aby si pro zbylé obědy chodili do jídelen sami, pokud jsou v docházkové vzdálenosti. Už takto fungují na dvou místech v Praze.

Spolku Zachraň jídlo se ozývají další majitelé jídelen i vedoucí charitativních organizací, kteří mají zájem o spolupráci. Podle Michaely je ale obtížné sehnat finance na koordinaci celého projektu, který se postupně rozrůstá. „Jídelny darují obědy zdarma, spediční firma pro nás rozváží zdarma, ale potřebujeme zaplatit zaměstnance, kteří se věnují koordinaci celého projektu. Spravujeme online sbírku, kde můžete přispět, také jsme vytvořili aplikaci, kam jídelny napíšou, co jim zbylo. Naším cílem je minimalizovat zbytečné plýtvání jídlem a dostat ho k co nejvíc lidem v nouzi. Nijak nerozlišujeme, zda se darované jídlo dostane k lidem bez domova, seniorům nebo samoživitelkám. Bohužel někteří lidé s tím ale mají problém. Tvrdí nám, že chtějí pomáhat například pouze matkám v nouzi. Jakmile zmíníme, že obědy dostávají i lidé bez domova, tak je znát určitá averze. A podobné reakce jsme zaznamenali vloni, kdy jsme vozili jídlo uprchlíkům z Ukrajiny, kteří bydleli v Praze. Přijde mi smutné, že někdo takhle selektuje pomoc…“ uzavírá Michaela.

Foto: Zachraň jídlo