Co znamená slovo hoax nejspíš už víte. Jak podobné vymyšlené či zmanipulované zprávy poznat možná už víte také. V článku Jak ověřovat informace na internetu najdete návod včetně odkazů na další důležité nástroje. Podstatné je pochopit, proč na internetu budeme vždy narážet na hoaxy, podvody, phishing (rhybaření), viry, malware, adware a řadu dalších věcí, které se nám budou snažit uškodit. Proč existují lidé, kteří se zabývají tvorbou výmyslů a podvodů? Pojďme se zkusit podívat na několik hlavních důvodů vzniku podobných věcí.
Pro zábavu, nebo proto, že tomu věří
Některé z hoaxů vznikly jako vtip, měly pobavit, bohužel v prostředí internetu vždy najdeme nezkušené uživatele, kteří smyšleným zprávám uvěří (třeba tomu, že se německými Eury nedá platit ve Francii) a navíc je budou šířit. Některé druhy zábavy bývají zvrhlejší než jiné, takže některé hoaxy jsou určeny pouze pro zábavu jejich autora a mají schopnost škodit, vyvolávat paniku, způsobovat problémy.
Do první skupiny můžete zařadit také smyšlené informace vznikající proto, že někteří lidé věří konspiračním teoriím. Sem spadá téma chemtrails, přetrvávající představa, že je Země placatá, Američané nikdy nedoletěli na Měsíc a v Roswellu dlouhá léta zkoumali UFO. Internet je totiž pro šíření všelijakých smyšlených zpráv tím pravým místem.
Pro peníze, za účelem zisku
Řada šíření vymyšlených věcí je doprovázena snahou získat peníze. Nejčastěji jde o virus, malware (škodlivý software), napadnutí počítače, ransomware (virus, co zašifruje počítač a nevydá soubory, dokud nezaplatíte).
Funguje zde stejný mechanismus jako u všech dalších variant. Lidé ochotně věří hloupostem, ještě ochotněji je šíří a velmi rádi klikají na cokoliv. Proto je tak snadné šířit podvodné zprávy hlásající „podívejte se, kdo sleduje váš profil na Facebooku“ a řadu tomu podobných věcí zpravidla vedoucích ke stažení nějakého viru do počítače.
Zajištění návštěvnosti aneb reklama za čarou
Specifické jsou hoaxy tvořené za účelem získat návštěvnost konkrétního webu. Je běžné, že někdo bude lákat na „Video: Iveta Bartošová se svlékla“ nebo prohlašovat nějakou známou osobnost za mrtvou (přelom 2015 a 2016 přinesl mrtvého Jaromíra Jágra i Karla Gotta). Lidé na podobné bulvární zprávy klikají, odcházejí na něčí web, kde je jim zobrazována reklama, případně poskytovateli stačí zvýšení návštěvnosti webu pro výhodnější prodej reklamy.
Nemusí ale jít pouze o falešnou zprávu o úmrtí. Na Facebooku můžete najít například stránku „TN NOVA“ snažící se vzbuzovat dojem zpravodajství. A příspěvek „TRAGEDIE: Imigranti v Německu vytáhli českého řidiče kamionu a poté ho brutálně…“, který je masové sdílen dalšími stránkami a skupinami, vede na doménu Silene.cz. Tam se opakuje tentýž obrázek doplněný o větu „Co se vlastně stalo?! Pokračujte na další stránku“. Na další informace o případu se však nedostanete. Kliknutím na další stránku se dostanete na komerční inzerát.
Přesně takto fungoval na konci roku podvodný článek „Zemřel Jaromír Jágr“. Informace sdílená na Facebooku z desítek falešných účtů vedla na web s „POKRAČUJTE NA DALŠÍ STRÁNKU“. Ve skutečnosti šipka pro „pokračování“ byla součástí reklamy od Google, takže každé kliknutí znamenalo příjmy z reklamy. A okrádání těch, kdo si reklamu platí.
Stránka také může využít další podvodné mechanismy. Stanete se například fanouškem nějaké stránky (za což také někdo dostane peníze). Abyste viděli ono skvělé video s Ivetou, musíte si nainstalovat „aktualizaci“ něčeho, co nakonec způsobí, že máte o pár sekund později zavirovaný počítač.
Přímo způsobit škodu například finanční
Samostatnou a poměrně různorodou kapitolou jsou různé cesty, jak od lidí získat osobní údaje a informace. Od e-mailů, které potom poslouží k posílání spamu, až po důvěrnější informace – jméno, věk, bydliště, vzdělání, zaměstnání. V těch nejvíce nebezpečných případech jsou hoaxy a phishing cílem k získání přístupu k bankovním účtům, internetovému bankovnictví, ovládnutí mobilního telefonu, získání čísel platebních karet. Prostě věcí, které umožní přímo způsobit škodu.
Jeden z dnešních velmi častých mechanismů, jak připravit důvěřivé lidi o peníze prostřednictvím podvodů, jsou zpoplatněné SMS. Nikdy nekončící záplava zpráv typu „Rozdáváme 100 kusů iPhone 6, protože mají poškozený papírový obal“ pravidelně nachytá desítky tisíc lidí. A tisíce z nich dojdou až do momentu, kdy musí někam poslat zpoplatněné SMS a navíc se přihlásí k odběru dalších.
Politická motivace
Záplava výmyslu, lží, hoaxů, překroucených informací se objevila poměrně masově v době, kdy začaly problémy s Ukrajinou a Krymem, ale neznamená to, že tu nebyly předtím. Některé země zaměstnávají lidi jen za účelem tvorby vymyšlených zpráv, psaní lží a ovlivňování veřejného mínění.
Uprchlická krize přinesla ještě více příležitostí a dnes jsme ve stavu, kdy každou zprávu řešící uprchlíky je potřeba prověřovat ze všech stran. „Prouprchlickou“ i „protiuprchlickou“. Zejména ta posledně jmenovaná témata se šíří nejlépe, souzní s myšlením davu, který je stále více a více zpracováván potřebným směrem.
Mnohdy není příliš těžké na internetu najít a identifikovat zdroje podobných zpráv. Některé z nich existují jen na sociálních sítích a čas od času je Facebook smaže. To byl příklad NejNovinky CZ/SK. Ale podobných stránek a skupin plných lží a nesmyslů je Facebook plný.
Patří sem ale bohužel i dlouhodobě aktivní webové služby jako jsou Parlamentní Listy, AC24.cz, Aeronet, Sputnik News, Czech Free Press, Vědomí, Svetkolemnas.info, Zvědavec, Osud, Protiproud, Prvnízpravy, Krajskelisty, Eurozpravy a desítky dalších. Řada z nich je vydržována Ruskem ale i dalšími zdroji. Společný nástroj je šíření hoaxů, poplašných zpráv a senzací. Včetně stoprocentních výmyslů, které se později ani nikdo neobtěžuje napravit.
Naletět je příliš snadné, proč věříme lžím?
Naletět na hoax, podvod nebo výmysl je překvapivě časté. Podstatnou roli dnes hraje i to, že hoaxy běžně šíří přátelé, známí, tedy lidé, kterým věříme nejvíce.
Základem úspěchu všech výmyslů je ale spoléhání se na základní přírodní instinkty. Dnes jde hlavně o to, jakým způsobem reagujeme na strach a obavy. Proto je tak snadné tvořit tisíce výmyslů a lží týkajících se uprchlíků, proto je tak snadné s jejich pomocí vyvolávat ještě větší strach a obavy.
A protože dnes je tak snadné kliknout na „Sdílet“, šíří se nesmysly a podvody nebývale rychle. Vzniklé přehlcení informacemi pak nahrává dalšímu šíření. Proč by někdo věnoval dlouhé desítky minut ověření něčeho, co prostě může „nasdílet dál“? Že někomu naletěl a ten někdo se tím živí? To je v daný moment nepodstatné.
A navíc stále platí staré známé „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“.
Podívejte se na přehled vyvrácených hoaxů.