„Moje těhotenství skončilo potratem. V nemocnici mi svázali ruce a nohy a provedli kyretáž bez jakékoliv anestezie. Bylo to nejmučivějších třicet minut v mém životě,” popsala členka chorvatského parlamentu Ivana Ničević Lesandrić před celým parlamentem a ministrem zdravotnictví svou osobní zkušenost z chorvatské nemocnice. „Jako kdyby to bylo málo, že žena, která právě ztratila své dítě, prožívá enormní emocionální stres. Jako kdyby to nestačilo, musí být doražena ještě i fyzicky na gynekologickém oddělení. Moje otázka je jasná - plánujete změnit tento stav? A kdy? Žádám, aby už žádná žena nemusela projít takovou zkušeností,” dodala. V následujících dnech aktivisté z občanského sdružení rodičů a budoucích rodičů Roda, předložily několik stovek svědectví žen o traumatických zážitcích během porodu nebo gynekologických chirurgických zákroků v chorvatských nemocnicích. Tyto ženy se svěřily v rámci kampaně #PrekinimoSutnju (Prolomme mlčení). „Dnes jsme zde, abychom prolomily mlčení a vyslaly poselství, že je nezbytně nutná modernizace a zlepšení systému zdravotní péče v oblasti reprodukčního zdraví žen,“ řekla Branka Mrzic Jagatić ze sdružení Roda.
„Když přišla chvíle, kdy jsem měla tlačit, už jsem neměla sílu, protože jsem dva dny trpěla v porodních bolestech. Doktor mi začal nadávat, co jsem zač a proč nechci tlačit. Řekl také, že jsem kráva a co jsem to za mámu. Nechat mě dál se trápit. Když se ale malé začalo zastavovat srdce, začal být nervózní. Srdce se zastavilo, ale jeho nadávky ne. Skákal mi po břiše, aby ji ze mě dostali. Dcera se narodila mrtvá,” popisuje jedna z žen zapojených do kampaně #PrekinimoSutnju svoji zkušenost. „Pediatři ji asi 3 minuty oživovali. Zatímco bojovali o její život, doktor mi řekl, že jestli neobživne, ať ho neobviňuji a jestli ji oživí, že bude retardovaná. Malé je dnes 5 let a je zcela zdravá a normální. Stále se však bojím těhotenství, o porodu ani nemluvě,” uzavírá.
Kyretáž bez anestezie, svázané ruce a nohy, zesměšňování
Když Ivana Ničević Lesandrić popsala v parlamentu svůj příběh, předsedající schůze ji napomenul, že řešení takových intimních záležitostí během parlamentní schůze je nevhodné. Ministr zdravotnictví takové postupy v chorvatských nemocnicích popřel. „Dejte mi svou zdravotní dokumentaci a já vám vysvětlím, jakou kontraindikaci jste měla proti podání anestezie," uvedl.
„Žádám vás, abyste přestal lhát a začal konečně něco dělat pro změnu. Tisíce žen podepsaly petici, protože zažily něco podobného,” reagovala na poznámku Lesandrić. V následujících dnech aktivisté z občanského sdružení Roda předali ministru zdravotnictví více než 300 příběhů žen, které zažily kyretáž bez anestezie, svázané ruce a nohy při zákroku, zesměšňování, nadávky i ponižování. Po některých také lékaři požadovali nelegální poplatky za zdravotní péči během těhotenství. Mnohé z těchto žen dnes mluví o strachu z dalšího těhotenství a porodu.
"Loni, v roce 2017, mě doktor šil bez anestezie a říkal, že anestezie nezmenšuje bolest (i když jsem ji nedostala). 17 dní jsem nemohla stát na nohou."
Přála bych si ještě děti, ale mám strach
„Ve 41. týdnu mi začaly porodní bolesti. Asi 12 hodin jsem zůstala doma. Když byla mezi kontrakcemi pauza 5 minut, rozhodla jsem se, že je čas odjet do porodnice. Tam usoudili, že mi nic není a že mám jít domů. Odmítla jsem, protože už jsem měla kontrakce každé 2 minuty. Musela jsem podepsat papír, na kterém bylo napsáno, že zůstávám na vlastní nebezpečí. Poté mě odvedli na předporodní a připojili na CTG (Kardiotokografie je metoda monitorování plodu - poznámka autora), který mi údajně nezaznamenal kontrakce, takže mi sestra řekla, že jim akorát zabírám postel. Čtyři hodiny po přijetí mi praskl plodový vak a vytekla zelená voda. Bez jakékoliv přípravy mě odvedli na porodní sál. Po každé kontrakci jsem omdlela. Natrhla jsem se zvenku, praskl mi cervix i děloha, protože mě nutili tlačit, i když jsem byla otevřená jen na 6 prstů. Tři hodiny a 40 minut mě poté zašívala holka, která se pochlubila, že to dělá poprvé. Deset dní po porodu jsem dostala otravu, protože jsem měla dělohu plnou krve. Kvůli tomu všemu jsem dnes, kdy jsem sebrala odvahu mít ještě jedno dítě, neplodná,” vypráví další z žen.
„Z důvodu zkažené plodové vody mi byl vyvolán porod. Během porodních bolestí mi vytékala plodová voda, kterou anestezioložka nazývala ,hovnama’. ,Omyjte té ženě ruce od hoven,’ řekla. Ta ,hovna’ byly první výkaly mého syna, které bych raději viděla v plence než v plodové vodě. Poté, co srdeční tep dítěte drasticky zeslábl, nalehly dvě porodní asistentky a jeden specialista na břicho. Porodila jsem svého prvního syna s poraněním hlavy a ramen a s pupeční šňůrou omotanou okolo krku,” přidává se jiná žena.
„Přišla jsem s kontrakcemi okolo půlnoci o víkendu. Následovala prohlídka, CTG, klystýr, disrupce plodového vaku, oxytocin. Oxytocin byl tak silný, že jsem se za 15 minut úplně otevřela. Doktor, který sloužil, spal, porodní bába se mnou nepromluvila ani slovo. Stážista se opřel předloktím o břicho a malá holčička byla venku, díkybohu zdravá. Ale mně se potrhalo vše, co mohlo. Při hodinu a půl trvajícím šití na mě doktor řval, že si za to můžu sama. Další dny vysoká horečka, týden léčby nevhodnými antibiotiky, transfuze, akutní zánět pobřišnice, sepse, boj o život. Tři týdny strávené v nemocnici odkázaná 24 hodin na infuze. Tři týdny bylo moje miminko beze mě. Toto je jen stručný náčrt mého hororu. Strašně bych si přála mít ještě děti, ale nedokážu popsat svůj strach,” vypráví další svědectví.
"Před pěti lety, v nemocnici v Petrově, mě doktor šil hodinu a půl, protože jsem byla potrhaná, bez anestezie. Křičel na mě, že je to moje chyba, protože jsem správně netlačila. Dva dny po porodu se vše zanítilo, a protože jsem nedostala správné antibiotikum, rozšířil se zánět až do pobřišnice. Jsem ráda, že jsem naživu, nikomu nepřeji takové ošetření. (Petrova, Záhřeb 2013)"
Ženy mají právo na kvalitní zdravotní péči
„Roda aktivně obhajuje důstojnou péči během těhotenství a při porodu déle než 12 let. V posledních třech letech jsme přes sociální sítě vyzvali ženy, aby se podělily o své zkušenosti. Tímto krokem chceme poukázat na násilí, se kterým se některé ženy bohužel setkávají v chorvatských porodních zařízeních,” uvádí ve výzvě adresované chorvatskému ministrovi zdravotnictví Roda, organizace rodičů a budoucích rodičů.
„Rozhodně netvrdíme, že všichni lékaři jsou špatní, že každý zažil něco špatného nebo že Chorvatsko je špatné místo pro porod. Na našich stránkách pravidelně zveřejňujeme i krásné zkušenosti při narození dítěte. Domníváme se však, že je důležité odsoudit porušování lidských práv v porodnicích, nikoli s cílem lynčování lidí nebo institucí, ale s cílem urychleně ukončit pošlapávání důstojnosti žen. Z tohoto důvodu je velmi důležité, abyste odsoudil všechny formy násilí na ženách a zasadil se o zavedení potřebných školení nebo kontrolních systémů,” uvádí Roda v dopise dále. „Ukažte, že jste prvním ministrem zdravotnictví, který vnímá tento problém a že jste ochoten přiznat špatné postupy a změnit je,” dodávají.
Roda dále v dopise podpořila urychlené přijetí akčního plánu s konkrétními kroky ke zlepšení systému. „Chceme prostředí, ve kterém panuje vzájemná důvěra. Aby pacientům nebylo odepíráno právo na informace o léčebných postupech, právo na zmírnění bolesti a právo informovaně rozhodovat o svém zdraví. Ženy mají ústavní a zákonné právo na kvalitní zdravotní péči založenou na zásadách lidskosti,” uzavírají.
"Srpen 2015. Potratila jsem v 9. týdnu (1. těhotenství). Kyretáž byla provedena bez anestezie lékařem v Petrově nemocnici v Záhřebu pod rouškou: „Toto je jen vyšetření". Jak jsem se položila na gynekologický stůl, mučení začalo. Křičela jsem bolestí, chtěla jsem se postavit na nohy, ale dvě sestry mě držely. Byly silnější než já."
Slovinsko i Bosna a Hercegovina
K výzvě #PrekinimoSutnju se na sociálních sítích přidaly také ženy z okolních zemí. „Po porodu v Sarajevu mě šili zaživa, strašná zkušenost s velkými následky. ,Je jako nová,’ smál se lékař, zatímco já jsem křičela bolestí,” popsala žena z Bosny a Hercegoviny. „Je pro nás důležité, aby se příběhy objevily v médiích a slyšeli je lidé, kteří přispěli k této hrůze,” napsali také iniciátoři kampaně na Slovinsku. „Mnoho žen kvůli tomu, co jim provedli, už nechce mít více dětí. Proto chceme, aby všichni věděli, co se děje ve Slovinsku v 21. století,” uzavřeli.
Foto: FB Roda