V posledních měsících se teroristické útoky, jejichž původci jsou lidé považující se za muslimy, znatelně množí. Nechávají za sebou stovky mrtvých nejen v Evropě, ale také na Blízkém východě. Stále více českých muslimů vystupuje na sociálních sítích a tyto útoky ostře odsuzuje. Je to jedině dobře a přála bych si, aby byli více vidět a slyšet.
Co mi však vadí, je formulace tohoto odsouzení. Když se teroristické útoky páchaly sporadicky, bylo ještě poměrně únosné a celkem pochopitelné říci, že nemají nic společného s islámem. Myslím si ale, že vzhledem k četnosti a síle současných útoků, je již tento výrok nedůvěryhodný a nepoužitelný.
Muslimové nejen v Česku by se měli zkusit vžít do pocitů běžného člověka, který čte noviny, dívá se na televizní zprávy a o islámu a o tom, co je nebo není v Koránu, ví velmi málo, pokud vůbec něco. Vím, že by mi nyní řada mých známých oponovala a vznesla by námitku, že se běžní lidé mají přeci zajímat a nahlédnout do islámské literatury a přečíst si, jak to skutečně je. Ale přátelé, ruku na srdce, kdo z nás to takto i v dalších případech dělá? No a teď si představte, že budete mít možnost s takovým člověkem diskutovat. Svěří se vám, jaké starosti mu dělá současná situace v Evropě a jaký má strach z islámu a teroristů, kteří, zaštiťujíc se právě islámem, vraždí nevinné, a vy mu na to odpovíte: „Ale to nemá nic společného s islámem!“
Touto větou zarazíte jakoukoli diskuzi již v samém počátku. Myslíte, že vám takový člověk, který vidí teroristu s kořeny na Blízkém východě a arabským jménem vykřikujícího Alláhu akbar, uvěří, že to nemá s islámem nic společného? Neuvěří a v jeho očích ztratíte veškerou důvěryhodnost.
Je otázkou, nakolik je víra pro mladíky, kteří se považují za muslimy a zabijí desítky či stovky nevinných, důležitá. Jsou to často lidé s velmi kladným vztahem k alkoholu či drogám, nespokojení, nevyrovnaní, velmi náchylní ke zmanipulování a ochotní udělat cokoli, aby se pomstili za svůj ubohý život. Možná také bláhově věří tomu, že odměnu v Ráji, kterou na mnoha místech Korán zmiňuje, dostanou právě za to, když zprovodí ze světa co nejvíce lidí. Kdo ví...
Tak či onak, moji milí muslimští přátelé, zkusme více vysvětlovat, trpělivě a klidně. Vysvětlujme, proč se džihád nerovná terorismu, proč je vražda nevinných lidí z islámského hlediska nepřípustná a neodbývejme veřejnost, která má pochopitelně strach, předsudky a cítí nedůvěru, větou „to nemá nic společného s islámem“. A také nenechávejme za nás tento úkol neustále dělat ostatní. Nečekejme, že po každém útoku někdo vystoupí a bude se nás, běžných muslimů, zastávat, když my sami se zmůžeme jen na sebelítost na Facebooku. Nespoléhejme se na arabisty, orientalisty, rozumně uvažující politiky či jiné odborníky, že se za nás vždy postaví a budou nás bránit. Je to náš úkol.