Trosky budov v syrských městech jsou připomínkou toho, co vyhnalo z domovů miliony Syřanů. Někteří se sice do svých domovů po 8 letech trvání konfliktu navracejí. Často je to pro ně ale velmi drsný návrat, který před ně staví řadu nových problémů.
Zahida, 35letá matka pěti dětí, utekla z města Sauran v roce 2016, kdy se ho zmocnila ozbrojená armáda. „Popadla jsem děti a utekli jsme,“ vypráví pro UNHCR, který přinesl její příběh. Zahida v rozhovoru s Vysokým komisařem Filippem Grandim uvedla, že se vrátila domů do Sauranu nejen proto, že v Libanonu byl nedostatek práce a vysoký nájem, ale především proto, že život v exilu si vybíral těžkou daň na jejích dětech. Její 14letý syn odešel ze školy, aby mohl finančně pomáhat rodině prací v holičství. Ani tak ale jím vydělané peníze nestačily na pokrytí nákladů na studium jeho sester, které kvůli tomu s výukou zaostávaly. Po návratu do vlasti se její děti opět vracejí do škol, nicméně další spousta dětí promeškala měsíce až roky školní docházky. Přeplněné třídy nyní slouží žákům, kteří mají mezi sebou i dva nebo tři roky věku rozdíl. To je případ například 9leté Maram a 10letého Ahmada, kteří se vrátili z Libanonu zpět do vlasti a zameškali několik let školní docházky. Nyní tak chodí s mladšími dětmi do první třídy. Když se Zahida s dětmi vrátila do Sauranu, našla svůj dvoupodlažní dům v troskách. „Když jsem to viděla, byl to ten nejsmutnější okamžik v mém životě.“ Domů si je k sobě vzali příbuzní. I u nich však domu chyběla okna i dveře. „Neměli jsme ani vodu, ani elektřinu,“ popsala. „Cítili jsme se jako v době kamenné. Ale kousek po kousku jsme naši situaci zlepšovali,“ dodala Zahida.
Město Sauran bylo před válkou domovem 47 tisíc obyvatel, mnoho z nich se živilo farmařením, obchodováním a dělnickými profesemi. Když ozbrojená armáda město v srpnu 2016 obsadila, Sauran se během několika dnů vylidnil. Někteří jeho obyvatelé hledali bezpečí v Turecku nebo Libanonu, jiní uprchli do nedalekého Hamá a dalších částí Sýrie. „Rozhodnutí vrátit se zpět je velmi těžké, musíme vzít v úvahu to, že ne všichni uprchlíci a ne všichni vnitřně vysídlení lidé učiní toto rozhodnutí rychle,“ vysvětlil Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, Filippo Grandi, který v rámci svého úřadu navštívil začátkem března Sýrii a mapoval zde objem potřebné humanitární pomoci. Zároveň uvedl, že je potřeba těm, kteří se rozhodli vrátit domů, pomoci – „alespoň jim poskytnout základní pomoc a usnadnit jim počáteční znovuzačlenění do komunity,“ dodal.
Ve městě Souran, které leží necelých 20 kilometrů severně od západosyrského Hamá, strávil Vysoký komisař Grandi čas s několika rodinami, které se dobrovolně vrátily poté, co byly vysídleny, často i několikrát, a to na několik měsíců až let. Setkal se také s nově utvořenou ženskou skupinou, navštívil základní školu, která byla znovu otevřena v říjnu, a také pekárnu, jejíž provoz byl zahájen v lednu. Jedním z těch, kteří odešli do Hamá, byl také Abdelkarim. Jak řekl Filippu Grandimu, častý prudký nárůst nájmu přinutil jeho rodinu stěhovat se z místa na místo víc než rok. Po návratu do Sauranu našel svůj dům plný trosek a zbavený všeho, co mělo nějakou cenu. „Nebyly tam ani dveře, ani vodovodní potrubí, chyběly i hřebíky,“ popsal pro UNHCR své bydlení Abdelkarim, který se svou rodinou ani nemohl v noci spát kvůli krysám a hmyzu. Rozhodl se proto svůj dům opravit. Znovu vztyčil vnitřní zdi a s podporou UNHCR instaloval dveře a okna.
Členky ženské skupiny, s nimiž se Filippo Grandi také setkal, vyprávěly, že toužily po návratu domů, kde chtějí znovu vybudovat svou důstojnost. Začínají však od nuly. „Doufáme, že budeme mít dostatek sil znovu vybudovat své životy, budeme ale potřebovat pomoc od druhých,“ uvedla pro UNHCR jedna z žen.
UNHCR se snaží pomoci vysídleným lidem jak v Sýrii, tak v zahraničí a pomoci zajistit těm, kteří se dobrovolně vracejí domů a znovu se usazují ve svých komunitách, humanitární pomoc, kterou zoufale potřebují. Do města Sauran se vrátilo přibližně 33 tisíc lidí, především ti, kteří uprchli do nedalekých oblastí Sýrie. Velká část původních obyvatel však stále žije někde jinde. Lidé, kteří se navracejí do Sýrie, jsou v celkovém počtu syrských uprchlíků menšinou. Po osmi letech násilí a zkázy zůstávají miliony lidí vnitřně vysídlených a dalších 5,6 milionu uprchlíků stále žije v sousedních zemích a více než milion Syřanů se rozptýlil do světa.
Foto: UNHCR/Andrew McConnell