Sedmnáctiletá Františka se vrátila do malé moravské vesničky se snoubencem Karlem, kterého potkala ve Vídni. Vzali se a započali stavbu domu. Záhy po vypuknutí války se však Karel stal její první obětí z vesnice. Františka tak zůstala sama v nedostavěném domku se třemi malými dětmi. Nastoupila proto jako výpomoc do mlýna, který vedl mladý vdovec. Pro ženu byl velkou oporou, proto se do něj po čase zamilovala a vznikl mezi nimi milenecký vztah, ve kterém se Františce narodil syn. Přestože se otec dítěte nikdy nestal jejím manželem, k synovi se vždy hlásil a byl rodině oporou, na rozdíl od sousedů, kterým byl románek a nemanželské dítě trnem v oku.
Nelehké chvíle přinesl paní Františce také režim. Pole, dobytek i nástroje musela odevzdat JZD, kam později chodila jako zaměstnankyně dojit vlastní krávy. Nejtěžší životní zkušeností však pro ni byla smrt dvou synů. Přes nelehký osud se vždy snažila usmívat a být oporou svým blízkým. Pomáhal jí v tom i zaručený recept na dobrou náladu, dvoudecka piva s cukrem.
Osudy seniorů
Osudy a životní zkušenosti čtyř seniorů sepsaly pracovnice organizace ŽIVOT 90, která se zasazuje o zlepšení kvality života dříve narozených spoluobčanů. „My jsme dnes zvyklí se svým životem chlubit na sociálních sítích, píšeme o sobě, co děláme a proč. Starší lidé mají často pocit, že jejich příběh nikoho nezajímá. Nemají potřebu se s ním chlubit. Když nám ale někdo příběh naservíruje, hltáme ho od začátku do konce,” uvedli pro HFC pracovníci organizace.
„Zajímejme se o ně, ptejme se jich. Zkuste si někdy k někomu staršímu přisednout v parku a zeptat se ho, jaký je jeho životní příběh. Nebo se zapojte do našeho dobrovolnického programu Přátelských návštěv a hovorů, v rámci kterého vás propojíme s nějakou seniorkou nebo seniorem, který by si rád s někým povídal, ale nikoho blízkého ve svém okolí nemá,” nabízejí řešení.
Do realizace projektu, jehož cílem je hledat nové způsoby pro vzájemné porozumění uvnitř rozdělené společnosti, se v rámci programu bienále Ve věci umění, které probíhalo v létě 2020 v Praze, zapojili také romští herci a herečky Pavlína Matiová, Martin Oláh, Jitka Matiová a Věra Horváthová. „Líbí se mi už jen ta myšlenka, že romští herci nebo performeři ztvárňují příběhy neromských seniorů. Už tato skutečnost boří mosty mezi Romy a většinovou společností,” popsala pro HFC představitelka Františky Pavlína Matiová ze spolku Slovo 21 s tím, že jako herečka neměla moc možností zahrát si běžnou roli. „Nabídky chodí z 99 % na roli Romky a ve většině případů se jedná o stereotypní povahu role. V tomto projektu jsme vůbec neřešili odlišnosti a prostě jsme pracovali. Natáčení Sdílených hlasů bylo tedy velmi příjemné a budu na to moc ráda vzpomínat,” uzavřela.
Původní koncept performancí pro živé publikum musel být v důsledku omezení kulturních akcí změněn. Vznikla tak série čtyř krátkých filmů, které je možné zdarma zhlédnout online na plaformách Vimeo a Facebook.