Jméno Šarbat Gula zřejmě mnoho lidí nezná. Její fotografie coby dvanáctileté dívky s uhrančivýma zelenýma očima však před 34 lety obletěla svět. V červnu roku 1985 se na titulní straně časopisu National Geographic objevila dvanáctiletá afghánská uprchlice jménem Šarbat Gula, pro svět známá spíše jako „Afghánská dívka“. Její identita nebyla známá až do roku 2002, kdy ji po 17 letech od pořízení oné fotografie znovu našel fotograf Steve McCurry.
Během sovětské invaze do Afghánistánu tehdy šestiletá Šarbat osiřela a se svými sourozenci a babičkou se vydala do Pákistánu. „Opustili jsme Afghánistán kvůli válce. Rusové byli všude. Zabíjeli lidi. Neměli jsme jinou možnost,“ vyprávěl Šarbatin bratr Kashar. Jejich cesta vedla zasněženými horami a skončila v uprchlickém táboře Násir Bagh na pomezí Afghánistánu a Pákistánu. Tam ji roku 1984 vyfotil válečný fotograf Steve McCurry. Snímek mladičké uprchlice se stal ikonou barevné fotografie.
Návrat domů
Šarbat Gula byla ještě na konci 80. let provdána a v roce 1992 se vrátila do Afghánistánu, kde žila v rodné vesnici na úpatí hor. Zde vychovávala se svým manželem, s nímž uzavřela domluvený sňatek, tři dcery, čtvrtá dcera zemřela v kojeneckém věku. V zimním období žila s manželem v pákistánském Péšávaru, kde pracoval jako pekař. Vlivem astmatu však Šarbat špatně snášela péšávarská horka, a tak většinu času trávila v horské vesnici v Afghánistánu. V roce 1988 získala falešné pákistánské doklady a další léta prožila v Pákistánu, který považovala za svůj domov.
Pátrání po „Afghánské Mona Lise“
Po 17 letech od chvíle, kdy se tehdy dvanáctiletá Šarbat stala tváří časopisu, zorganizoval National Geographic výpravu za účelem dívku najít. Výpravu vedl Steve McCurry, autor slavné fotografie, se kterou po letech procházel onen uprchlický tábor, v němž fotka tehdy vznikla, a ptal se lidí, zda dívku na obrázku neznají. Po několika dnech se se Šarbat shledal, psal se rok 2002. Šarbat si pamatovala, jak ji Steve McCurry fotil, výslednou fotogafii však nikdy před tím neviděla a netušila, že na rozdíl od ní ji zná celý svět. Jejich setkání prý bylo tiché. Šarbat Gula byla v té době vdaná a na vdané ženy byla uplatňována přísná kulturní pravidla. Nesměla se dívat a ani se usmívat na muže, který není jejím manželem. A tak se ani na fotografa McCurryho neusmála. Řekla mu však, že si přeje, aby se jejím dcerám dostalo vzdělání, které ona sama nikdy neměla.
Steve McCurry toho roku vzpomínal, jak fotografie mladé dívky, v jejíchž očích se zračil strach i vzdor, vzbudila v lidech touhu pomáhat. „Nepamatuji si, že by za těch posledních 17 let uplynul den, aniž by někdo nepsal nebo nevolal a nechtěl dívce z fotografie poslat peníze, adoptovat ji nebo si ji, v případě mužů, vzít za ženu.“ Díky opětovnému setkání s fotografem McCurrym se Šarbat Gula stala jednou z mála lidí, kteří se na obálce magazínu National Geographic objevili dvakrát.
Deportace
Na konci roku 2016 byla Šarbat Gula v Pákistánu v rámci razií proti afghánským migrantům zatčena, pobývala totiž v zemi na falešné doklady. Jde sice o nelegální, avšak běžnou praxi afghánských uprchlíků, kteří v Pákistánu žijí nezákonně. Po dvoutýdenním zadržení byla Šarbat Gula propuštěna a s dětmi po dlouhých letech života v Pákistánu navrácena do rodného Afghánistánu. Afghánistán je místo, kde jsem se narodila, ale Pákistán je můj domov. Vždy ho budu považovat za svou zemi. Jsem zničená, ale nemám jinou možnost než odejít,“ svěřila se Gula. „Byl to tady moc dobrý život, ale nečekala bych, že se ke mně pákistánská vláda zachová tak hrubě a zavře mě za mříže,“ lituje.
Poté, co se Šarbat Gula vrátila do Afghánistánu, předal jí afghánský prezident Ašraf Ghaní během malého obřadu v prezidentském paláci klíč od nového domu v hlavním městě Kábulu. Slíbil jí také, že se jejím dětem dostane vzdělání i zdravotní péče. „Uvítal jsem ji do náruče její rodné země. Opakovaně jsem uvedl, a rád to zopakuji znovu, že naše země nebude kompletní, dokud nepřijmeme zpět všechny naše uprchlíky,“ prohlásil afghánský prezident.
Jak se Afghánci houfně vracejí do země, Afghánistán momentálně hostí na tři miliony vnitrostátních i navracejících se uprchlíků, ženy a děti se ocitají ve zvýšeném nebezpečí sexuálního násilí,“ varuje Manizha Naderi, výkonná ředitelka organizace Women for Afghan Women.
I přes bolestný odchod z Pákistánu je Šarbat Gula nakonec ráda, že je v Afghánistánu, jak uvedla v rozhovoru pro afghánskou televizi Tolo. „Prezident Ašraf Ghaní, bývalý prezident Hamíd Karzáí a všichni Afghánci mi pomohli,“ dodává Gula
Fotografie jako prokletí
Lidé okouzlení jejím příběhem přicházejí k Šarbatině domu, přinášejí jí dárky a fotí se s ní. „Je šťastná, protože ji Afghánistán respektuje,“ uvedl synovec jejího manžela, Niamat Gul. Její nový dům je hlídaný bezpečnostní službou, protože jak sama uvedla, pozornost, které se jí poté, co byla identifikována jako tvář National Geographic, dostává, s sebou nese také rizika ze strany konzervativních Afghánců, kteří zastávají názor, že ženy by se neměly objevovat v médiích.
Když zjistila, že její fotka obletěla svět, necítila se pohodlně. Dokonce prý fotku i média nenáviděla. „Ta fotka mi přinesla víc problémů než užitku. Díky ní jsem slavná, ale také vedla k mému zadržení,“ myslí si. Teď je však za ni podle svých slov vděčná, protože díky ní může pomáhat ostatním. Afghánská vláda nyní Šarbat Gulu podporuje, aby svůj sen o vzdělání pro dívky proměnila ve skutečnost. Zvažuje návrh na založení nadace pro vzdělání žen a dětí, především těch, které byly navráceny do země. „Vzkazuji všem mým sestrám, aby neprovdávaly své dcery v nízkém věku. Nechte je dokončit vzdělání tak, jak necháváte studovat své syny,“ řekla Gula pro BBC Persia.
Šarbatin ne příliš šťastný život byl mimo jiné poznamenán úmrtím jejího manžela a nejstarší dcery, podlehli hepatitidě C. „Přeji si mír a modlím se k Bohu, aby už nikdo nemusel opustit svou zem a stát se uprchlíkem,“ uzavírá.
Foto: Repro Youtube / BBC