Na samém počátku byla kolínská organizace Prostor plus. Ta už několik let poskytovala sociální služby – pracovala tedy například s uživateli drog, věnovala se prevenci, pracovala s lidmi ze sociálně vyloučené lokality. Velkým tématem při práci s potřebnými byla absence pracovních příležitostí. „A tak jsme začali s košťaty uklízet Kolín. A obyvatelé si to chválili,“ říká ředitel organizace Petr Steklý.
Petr Steklý
Organizace tak začala ve spolupráci s městem a úřadem práce pracovat s dlouhodobě nezaměstnanými, kteří jsou v evidenci úřadu déle než dva roky. „Kdokoliv z nás by byl takovou dobu na úřadu práce, ztratí pracovní návyky. Zapomene vstávat, tělo zchřadne, nemá jakoukoliv sílu,“ vypočítává Steklý. „My tyhle lidi bereme, bez výjimky je všechny zaměstnáváme a během půl až tři čtvrtě roku s nimi uklízíme Kolín,“ doplňuje. Město organizaci platí za jejich koordinaci, jedná se totiž o 30 až 40 lidí, kteří vykonávají takzvané veřejně prospěšné práce.
Lepší místo
Prostor plus později napadlo, jak by bylo možné úklidové práce zefektivnit a uspokojit současně potřeby a poptávku ze strany veřejnosti i města. A tak přišla s revoluční aplikací Lepší místo, která už dnes funguje celorepublikově a snaží se propojovat veřejnost, města a firmy. „Tu aplikaci si kdekoliv v Česku stáhnete do telefonu. Když uvidíte nepořádek, vyfotíte ho a ono to automaticky doputuje na nejbližší městský úřad nebo městskou část, která to má v kompetenci,“ popisuje Steklý. Příslušný úřad člověku odpoví a nahlášenou situaci řeší. A tam došlo také k propojení aplikace s lidmi na veřejně prospěšných pracích.
V reálu to podle Steklého vypadá tak, že každé ráno přijde 30-40 těchto lidí na směnu, dostanou vozíčky a vyrazí. Po pravidelných trasách objíždí Kolín a uklízejí, co je potřeba. Koordinátor potom kontroluje, zda je práce odvedena dobře. Pokud je nepořádek nahlášen přes aplikace, je na místo po přijetí hlášení od veřejnosti poslána četa, která ho uklidí, zdokumentuje a občan dostane zprávu, že je hotovo. „Odezva veřejnosti i radnice byla strašně kladná. Viděli v tom totiž okamžitý efekt zlepšení čistoty. A zároveň ten smysl – kdy lidé, kteří nepracovali, možná i něco třeba provedli, mají najednou smysluplnou činnost pro město i všechny jeho obyvatele,“ říká.
Lepší místo začalo nejprve fungovat v Kolíně, kde je systém také díky přítomnosti Prostoru plus nejpropracovanější. Začala se ale také rozrůstat do dalších měst a dnes funguje ve 27 obcích. „My jsme v tom každém nahlášeném příspěvku viděli možnou zakázku pro případnou sociální firmu,“ říká Steklý. „Stále se to zvětšovalo a zvětšovalo, až z toho vznikl sociální podnik s názvem Socialtrade,“ dodává.
Socialtrade
Sociální podnik zaměstnává lidi z veřejně prospěšných prací od Prostor plus, aby se nemuseli vrátit na úřad práce a také proto, že vidí jejich stoupající výkonost. S těmito lidmi pak realizuje úklidové a stavební zakázky pro komerční subjekty a města. „Socialtrade jsme založili proto, že jsme chtěli zvýšit efektivitu veřejně prospěšných prací. Představte si, že se člověk po 2 letech na úřadu práce naučí chodit do zaměstnání, pracovat a vy ho po tři čtvrtě roce vrátíte zpět, aby znovu ‚zakrněl‘,“ zdůrazňuje Steklý. „Je to demotivační pro toho člověka a neefektivní pro stát. To se snažíme se Socialtrade a Lepším místem změnit,“ doplňuje. Původně se podnik specializoval na úklid a práci v lese. Postupem času se zaměstnanci profesionalizovali a troufají si na komplexnější realizace, jako je například stavařina.
Podnik má aktuálně jedenáct zaměstnanců a je za poslední půlrok ve čtyřicetitisícovém zisku. „Není to nic moc, ale vzhledem k tomu, že stále trochu narážíme na latentní rasismus, tak nás získání zakázky stojí znatelně víc úsilí než běžnou stavební firmu,“ dodává Steklý. Podnik má totiž z drtivé většiny romské zaměstnance, přestože je otevřený všem dlouhodobě nezaměstnaným. Firma má také dnes přes dvacet referenčních společností, pro které například uklízí nebo jim činí subdodávky na stavební práce. „Ty jsou nadmíru spokojené s výkonem i kvalitou,“ hodnotí Steklý.
„Dostal mě sem kamarád, už tu dělám pátý rok,“ říká Josef Pompa. Dříve pracoval v továrně na výrobu autosedaček, dokud se mu neobjevil zánět karpálního tunelu, kvůli kterému se s ním společnost rozloučila. Za práci v Socialtrade je vděčný. „Baví mě na ní všecko,“ usmívá se. „Jsem rád, že ji mám,“ říká. Na tom se s ním shoduje také Martin Sivák, který ve firmě pracuje už druhým rokem. Dříve byl zaměstnán osm let u technických služeb pod obecním úřadem ve Viticích. Pak se přestěhoval a situace se změnila. Nejprve stejně jako ostatní pracoval na veřejně prospěšných pracích, až posléze do tohoto sociálního podniku přestoupil. „Je to dobrá firma, proto jsem sem chtěl jít dělat,“ říká. Práce je podle něj různorodá – od sekání trávy, přes práci v lese, až po stavění domů. „S prací je to těžké. Dostal jsem se sem a jsem za to rád,“ dodává.
Josef Pompa
Příští zastávka: Pracovní agentura
Socialtrade však nemá po pěti letech existence tolik zakázek, aby byla schopna uživit všechny (30 až 40 lidí ročně), kteří projdou veřejnými pracemi v Prostor plus. To, že většina z nich - po tom, co se opět dostane do pravidelného pracovního procesu - nemůže najít uplatnění, přivedlo Petra Steklého k nápadu založit v budoucnu obdobu pracovní agentury. „Abychom je byli schopni umístit u stavebních a úklidových firem, kteří jsou vlastně reálně Socialtradu konkurencí. Ty se v dnešní době potýkají s nedostatkem zaměstnanců a mohlo by to tak pomoci i jim,“ vysvětluje.
Steklého těší, že má tato práce efekt a dopad na život konkrétních lidí, kteří najednou mají po dlouhé době zaměstnání a dokáží uživit rodinu. Organizace se současně snaží řešit potenciální problémy zaměstnanců například s dluhy, kdy je identifikuje a začne řešit. Což by podle Steklého mohlo být právě přínosné také pro komerční subjekty. „Ta firma si vezme zaměstnance, který je schopný pravidelně docházet do práce, podávat stabilní výkon a veškeré jeho sociální potíže má pod kontrolou, řeší je. A to je pro ni super,“ uzavírá.