Většina preventivních programů bezpečnosti na internetu dnes cílí především na děti a mládež. Neopomíjet je však třeba i druhou nejvíce ohroženou skupinu - seniory. To vyplývá z výzkumu „Starci na netu”, který v minulém roce mapoval chování na internetu a zaměřil se na skupinu tzv. starců, lidí, kteří vyrůstali v době, kdy pro ně nebyl běžně dostupný internet a jeho služby. Výsledky výzkumu, provedeného na lidech starších 34 let, například ukazují, že s přibývajícím věkem se zvyšuje počet uživatelů, kteří rozšiřují spam. A to jak pravdivé, tak nepravdivé informace, tzv. hoaxy.„Cílem výzkumu bylo zjistit, jak na tom tato věková kategorie uživatelů internetu je a mým úkolem bude na ni lépe mířit prevenci. Pokud budeme naši pozornost směřovat nejen na děti, ale i na druhou nejvíce ohroženou skupinu, seniory, můžeme prostředí na českém internetu výrazně zlepšit,” říká manažer pro internetovou bezpečnost Seznam.cz Martin Kožíšek.
Výsledky výzkumu provedeného na lidech starších 34 let například ukazují, že s přibývajícím věkem se zvyšuje počet uživatelů, kteří rozšiřují spam. A to jak pravdivé, tak nepravdivé informace, tzv. hoaxy. E-mailové zprávy, které varují před nebezpečím (např. nebezpečím migrace), šíří 47 % osob starších 65 let a 38 % osob starších 55 let. To je 3–4krát více než u osob mladších.
„V řadě případů si senioři informace, které sami šíří, vůbec neověří, důvěřují autoritě, která jim e-mail poslala, například jejich přátelé, kamarádi, spolužáci, kolegové. To s sebou nese celou řadu rizik – starší uživatele internetu lze snadno ovlivnit, a ti potom aktivně ovlivňují své přátele a známé prostřednictvím spamu,“ komentuje vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci Kamil Kopecký.
Dezinformace v prezidentských volbách
Dezinformace rozesílané e-mailem přitom hrály roli i v nedávných prezidentských volbách. Dohledat jejich zdroje je téměř nemožné, podle Kamila Kopeckého je ale jisté, že část z nich je organizovaná. „Není možné, aby někdo vytvářel takto se doplňující informace. Jeden napíše, že Drahoš byl v StB, druhý jméno jeho vyšetřovacího důstojníka, který reálně existuje. Třetí zpráva pak tyto informace doplňuje. To přece nemůže vzniknout izolovaně. Už jen to, že daleko víc dezinformací bylo proti Drahošovi, vypovídá o tom, že to není náhodný jev,“ uvedl.
Server iROZHLAS vyhledal některé z těch, kteří dezinformace během prezidentské volby vytvářeli či šířili. Jedním z nich byl praktický lékař Vítězslav Podivínský. Šířil dokumenty, ve kterých se například psalo, že Drahoš je homopedofil a spolupracoval s StB, je členem zednářské organizace Římský klub a pokud se stane prezidentem, justice umožní posílat děti na výchovu k pedofilům, obchodníkům s bílým masem, na prostituci a orgány. Dále Drahoše líčí jako prouprchlického kandidáta v souvislosti s výzvou vědců, která odmítá šíření strachu a nenávisti v diskuzi o imigrantech. „On to prostě podepsal, tak s tím souhlasí," říká k tomu Podivínský. Argument, že výzva není pozvánkou uprchlíkům do Česka, nepřijímá. „Já prostě nesouhlasím s tím, aby se říkaly věci, které mi vadí,” říká a nesouhlasí s tím, že jím zveřejněný materiál obsahuje dezinformace. „Samozřejmě nevěřím tomu, že Drahoš je pedofil, nejsem debil. Je pod tímhle podepsaný? Je. Tak to není dezinformační kampaň,” dodává.
Senioři jsou k šíření dezinformačních zpráv cíleně využíváni
Z výzkumu a mapování fenoménu dezinformačních e-mailů po volbách tak vyplývá, že senioři jsou k šíření takových zpráv cíleně využíváni. „E-maily jsou něco jako Facebook starší generace. Dobře odpovídá jejich mediálnímu návyku, protože dopisy jsme ještě psávali všichni. Starší generace silně používá e-maily, podobně jako mladší a střední generace používá sociální sítě. Ale míra dosahu e-mailů je něco, co bude třeba zkoumat,” uvádí pro iRozhlas analytik Josef Šlerka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a dodává, že důvěra v takové e-maily nesouvisí se vzděláním. „Varoval bych před představou, že to je doména nevzdělanosti. Ve výzkumech se spíše ukazuje, že úspěšnější jsou lživé e-maily, které přinášejí nějaký pocit ohrožení nebo zaručené senzační zprávy,” doplňuje.
„Proto je velmi důležité učit uživatele internetových služeb rozlišovat pravdivé a nepravdivé informace, učit je s informacemi kriticky pracovat, naučit je hledat primární a věrohodné zdroje informací a upozorňovat je na strategie, které autoři nepravdivých zpráv (hoaxů, dezinformací, fake news) využívají,” doporučuje Kamil Kopecký.
Podvody a krádeže
Menší znalost online prostředí a vyšší důvěra v internetový obsah s sebou přináší další rizika. Například riziko, že se uživatel stane obětí podvodu či krádeže. Téměř 40 % respondentů výzkumu Starci na netu potvrdilo, že na inzertním portálu narazili na nepoctivého prodejce. Přes internetové obchody přitom nakupuje zboží či služby v průměru 87 % respondentů. Riziko plyne také z uvádění osobních údajů v online prostředí. V tomto ohledu jsou starší osoby opatrnější, méně z nich uvádí na internetu své datum narození či zveřejňuje fotografii obličeje. Naopak jsou ale senioři více aktivní v uvádění adresy svého bydliště (až 16 % respondentů) a e-mailového kontaktu (až 54 % seniorů).
Výzkum také ukázal, že až 19 % seniorů odpovídá na e-maily od bankovní instituce. Jsou tedy v tomto ohledu velmi ohroženou skupinou, na něž mohou být cíleny podvodné útoky využívající přístup do internetového bankovnictví. „Policie eviduje a řeší celou řadu případů, ve kterých se poškozený – senior – stal v online prostředí obětí podvodu. V řadě případů šlo o podvody spojené s internetovým nakupováním či online aukcemi. Je velmi důležité, aby senioři v online prostředí dodržovali alespoň základní bezpečnostní pravidla. Měli dobře zabezpečený účet, nikomu nesdělovali identifikační údaje, neukládali si u provozovatele e-shopu kartu pro budoucí platby a podobně,” upozorňuje Pavel Schweiner z oddělení kybernetické kriminality Policie ČR.
„Denně se potkávám s případy podvodů, které jsou cíleny záměrně na starší uživatele internetu a zneužívají jejich malou technologickou zdatnost a důvěru. Možná právě díky neznalosti a neověřování faktů jsou senioři podle výzkumu skupinou lidí, která věří častěji poplašným zprávám, fake news a podvodným nabídkám než mladší generace. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak na tom tato věková kategorie uživatelů internetu je a mým úkolem bude na ni lépe mířit prevenci. Pokud budeme naši pozornost směřovat nejen na děti, ale i na druhou nejvíce ohroženou skupinu, seniory, můžeme prostředí na českém internetu výrazně zlepšit,” shrnuje manažer pro internetovou bezpečnost Seznam.cz Martin Kožíšek.
Ilustrační fotografie: Pixabay a Wikipedia