Americký středoškolák Tanner Wilson z arkansaského městečka Norman před dvěma týdny ve škole slavnostně předal svému nejlepšímu kamarádovi Brandonovi Quallsovi elektrický vozík. Brandon, který prodělal mozkovou obrnu, si ho dlouho přál, jeho rodina si ho však nemohla dovolit. Jezdil proto na klasickém mechanickém. „Mé ruce z něj ale byly strašně unavené. Musel jsem zastavovat a odpočívat,” uvedl v rozhovoru pro televizní stanici KTHV. Tanner proto, aby svého přítele překvapil, ve volných chvílích po škole po dva roky pracoval v tamním autoservisu a vydělané peníze šetřil právě na vozík pro Brandona.
„Je to můj opravdu dobrý kamarád a já jsem mu chtěl udělat laskavost. Prostě jsem cítil, že to musím udělat. Brandon tu je totiž pro mě vždycky,” nechal se slyšet Tanner. Se svám plánem se svěřil učitelům ve škole, kde oba chlapci studují. Ti spolu s ním proto uspořádali slavnostní předávání a učitelé se podíleli také na zdobení nového vozíku. A když pak Brandonovi společně vozík předali, neměl slov. „Strašně jsem brečel. Nemohl jsem uvěřit, že to pro mě udělal,” popsal své bezprostřední pocity Brandon. „Byl můj sen mít takový vozík a ten se najednou stal skutečností.”
Škola o pozoruhodném počinu svého studenta informovala na Facebooku a post se začal virálně šířit. Příběh pak postupně přinášela různá americká média. A oba chlapce pozornost veřejnosti i četné zprávy díků a podpory podle Tannerovy matky Colleen Carmack velmi těší. „Oba si tu pozornost zaslouží, protože jsou oba úžasné děti,” uvedla pro CNN. Chlapci se spolu přátelí už dlouhé roky. „Povídají si spolu o autech, náklaďácích a podobných věcech. Jsem na ně opravdu pyšná.” Podle ní jejího syna tento skutek i následná odezva motivovala k tomu, aby se pomoci druhým věnoval i nadále.
Server The Mighty v souvislosti s příběhem zveřejnil komentář vlastní editorky Karin Willison, která se zaměřuje na texty tematizující různé druhy postižení. Kriticky se v něm zamýšlí nad způsobem, jakým média o tomto bezesporu pozitivním příběhu hlubokého přátelství informovala. „Zpravodajské pokrytí tohoto příběhu je čirý příklad inspiračního porna, které televizní pořad Speechless definuje jako ‚zobrazování lidí s postižením jednodimenzionálně jako svaté, kteří existují jen proto, aby nás zahřáli u srdce a otevírali mysl zdravých lidí’,” píše Willison. Dodává, že příběh za pokrytí rozhodně stojí, naprosto ale dle jejího názoru chybí popis znepokojující situace, kdy musí studující teenager pro svého hendikepovaného kamaráda sám kupovat vozík, který potřebuje. Vypovídá to podle ní o špatně fungujícím systému, kdy si takové rodiny nemohou zásadní pomůcky dovolit. „Jeden důvod, proč inspirační porno tolik škodí, je, že se většinou zaměřuje jen na zdravé zachránce dělající dobrý skutek, bez toho, aby se ptalo, proč ten hendikepovaný vůbec musí být zachráněn. Tím pak chybí ten skutečný příběh,” pokračuje. „Jako osoba s hendikepem jsem se při čtení o Tannerovi a Brandonovi okamžitě ptala, proč za ten vozík nezaplatila Brandonova pojišťovna,” dodává.
Willison dává za pravdu skutečnost, kterou okrajově zmiňuje například televize CNN. S vysněným vozíkem totiž Brandonovým rodičům paradoxně přibyla také nová starost. Jelikož se nedá rozkládat, nejsou schopni ho dostat do svého auta. Vozík tak zatím vždy zůstává ve škole a ve volnu Brandon stále jezdí na svém starém.
Foto: Facebook Caddo Hills School District